Je zřejmé, že ideální rostlinu si nemůžeme vybrat jen podle toho, že známí takový plot mají a nám se moc líbí. „Než se pro něco nadchnete, raději si zjistěte, jak se té či oné rostlině bude právě na vaší půdě dařit,“ varuje zahradnice Petra Koudelková. „Různé mohou být i požadavky na světlo, stín a vlhkost. Stranou zájmu by neměly zůstat ani možné pozdější nároky na údržbu.“

Zvolte si profil

Při výběru rostlin hraje roli i fakt, jak si představujeme, že bude budoucí plot vypadat, tedy jaký bude mít profil. „Nejčastější je lichoběžníkový profil, kdy se od shora dolů rozšiřuje. Dostatek světla tak dostávají i spodní větve a zbytečně neřídnou. Výhodou je i to, že voda z horních pater rychle odtéká,“ vysvětluje zahradnice a dodává, že naproti tomu rovný obdélníkový profil dovolují jen stínomilné keře, jako je například tis nebo habr, kterým sluneční svit tolik nechybí. U rozložitějších keřů, třeba jako je ptačí zob, je praktická zaoblená horní část, protože její sestřih je tak výrazně jednodušší.

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Listnáče versus jehličnany

Rostliny vhodné na živé ploty můžeme rozdělit na listnaté a jehličnany. „Historicky jsou častější volbou jehličnany, ale stále více se v současné době prosazují listnaté,“ objasňuje Koudelková. „Důvod je jednoduchý. Jsou větší potěchou pro oko, protože nabízejí během roku mnoho rozmanitých podob. V jednotlivých měsících se mění nejen jejich barva, ale i tvar a podoba. Jinak vypadají při rašení, květu nebo podzimním „barvení.“

K nejoblíbenějším druhům patří:

Zimostráz (Buxus) - Stále zelený keř, který se hodí především na stříhané ploty do výšky 1 metru.

Ptačí zob – Tento neopadavý stále zelený keř se hodí pro ploty do výšky až 2 metry. Je velmi nenáročný, takže mu stačí mírně suchá až vlhká půda. Snese i sucho.

Habr- Plot z tohoto opadavého listnáče je unikátní. Nejenže je odolný vůči soli, ale jako jeden z mála je neprůhledný i v zimě. Staré listy, které s podzimem získají zlatavou barvu, totiž zůstávají na větvích i v zimě a opadají až s růstem nových.

Dřišťál – Opadavý listnatý keř, který svými trny učiní plot doslova nepropustný. Je velmi odolný, takže ho neohrozí ani velké sucho, chudé půdy nebo nešetrný sestřih. Tmavě zelené lístky se na podzim barví do červena.

Tavolník – Listnatý keř s bílými, růžovými nebo červenými kvítky a zajímavě zbarvenými listy. Nejlépe se mu daří na slunci, ale snese i mírné zastínění. Je odolný proti znečištění ovzduší.

Thuja – Jedna z nejoblíbenějších dřevin na živé ploty. Existuje mnoho druhů od miniaturních až po několikametrové. Hodí se především na ploty o výšce od 1,5 do 3 metrů.

Jalovec sloupový – Tento hustý neopadavý jehličnan se hodí především na vysoké živé ploty.

Cypřiše – Mají stejně jako thuje množství tvarů, rozdílných výšek a barev. Hodí se na živé ploty o výšce 2 až 10 metrů.

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Výsadba a péče

Opadavé keře bez kořenových balů je vhodné vysazovat na podzim do prvních mrazíků nebo zjara než začnou rašit. Jehličnany a stále zelené můžeme sázet od jara do podzimu. Podmínkou je, že musí zakořenit ještě před zimou.

Pokud zakládáte nový živý plot, je dobré si vypomoci nataženým provázkem, aby byl skutečně rovný. Pokud sazenice hned na začátku zasadíte křivě, už vám na vyrovnání ani ten sebelepší střih nepomůže. Půdu je potřeba před výsadbou dobře zpracovat, vyčistit od kamenů a jiných nežádoucích předmětů či plevelů. .

Keře sázíme do stejné hloubky a nezapomeneme jim dodat dostatek vláhy a kvalitních hnojiv. Ochranu před nežádoucím plevelem rostlinám poskytne například mulčovací kůra.

Po výsadbě listnatých opadavých rostlin uděláme první hlubší seříznutí zhruba na třetinovou výšku, abychom podpořili růst nových výhonků. Jehličnaté a stále zelené rostliny po výsadbě neřežeme, pouze podle potřeby odstraníme suché nebo poškozené větve.

Nikdy rostliny netvarujeme ihned po výsadbě. Musíme je nejdříve nechat dobře zakořenit, protože v prvním roce mají jen slabé výrůstky. Následující rok keříky zkrátíme zhruba o dvě třetiny výšky, a tak podpoříme bohatou tvorbu nových výhonků.

Rostliny můžeme začít tvarovat teprve zhruba po dvou letech. Opadavé stříháme v červnu a potom na podzim v říjnu. Jehličnany zkracujeme jednou ročně, a to většinou koncem června nebo v srpnu.

Ušetřete si zbytečnou námahu

Na trhu je dnes již velký výběr nejrůznějších typů plotových nůžek. Od elektrických přes akumulátorové až po ty s benzínovým motorem. Dále se dělí podle výkonu a délky střižné lišty, která může být od 200 až do 600 mm. „ Zatímco krátké lišty jsou vhodné na dokonalé a přesné tvarování keřů, dlouhé si dobře poradí s úpravou větších ploch,“ radí s výběrem zahradnice.

U plotových nůžek je nejdůležitější kvalita střižné lišty. A to nejen proto, aby šla práce dobře od ruky. Ovlivňuje i možné poškození listů a keřů. Stejně významná je i propracovaná ergonomie. Jen správně vyvážené nůžky, které přesně padnou do ruky, vám budou k užitku a radosti. Neméně důležité jsou i antivibrační systémy, díky kterým je dlouhodobější práce podstatně méně namáhavá.