Jaké jsou nároky na údržbu? Jak dlouho trvá, než se rozroste na větší plochu? Nepoškodí fasádu domu? Nepřitáhne do interiéru nepříjemný hmyz? Buďte bez obav. Odpovědi na tyto a mnohé další otázky o zelených fasádách jsme zjistili za vás.

Fámy a pravdy

Tvrzení, že popínavé rostliny poškozují povrch fasády, se nezakládá na pravdě. Právě naopak, zvyšují životnost omítky i obkladů. Zelené fasády chrání obvodovou konstrukci před povětrnostními vlivy. Stejně nepravdivá je představa, že stěny obrostlé popínavými rostlinami vlhnou. Dešťová voda se k fasádě ani nedostane – stéká po listech a vsakuje do půdy. Vzduchová mezera s proudícím vzduchem zabraňuje zadržování vlhkosti.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Pěkné bydlení

Co se týče předsudků ohledně hmyzu v zelených fasádách, je pravda, že v obrostu se vyskytovat může. Dává však přednost vnějšímu prostředí před pronikáním do interiérů. V našem malém průzkumu mezi majiteli zelených fasád žádný z nich nezaznamenal zvýšený výskyt hmyzu oproti předchozímu bydlení. Pokud navzdory tomu máte obavu z nevítané bzučící návštěvy, jsou řešením okenní síťky proti hmyzu.

Přírodní izolace

Je na vás, zda dáte přednost rostlinám rostoucím přímo po fasádě nebo na opěrné konstrukci. V obou případech jsou však listy vzdálené od zdi minimálně několik centimetrů, čímž se vytvoří vzduchová mezera. Fasáda je pod zelení méně vystavena silným teplotním výkyvům. Hustá stěna listů chrání fasádu před přehřátím, vzduchová mezera zase udrží déle teplo při klesajících teplotách.

Stále zelené druhy, jako je například břečťan, chrání fasádu i v zimním období, tepelnou izolaci však plně nenahradí, i když na snížení nákladů za vytápění se podílet může. Listy snižují rychlost proudění podél obvodově stěny a tak zabrání obvyklým ztrátám energie.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Pěkné bydlení

Zazelenění fasády má pozitivní vliv i na mikroklima. Rostliny v procesu fotosyntézy dokáží regulovat vlhkost vzduchu. Při vysokých teplotách se z listů odpaří větší množství vody, která částečně ochladí okolní ovzduší.

Na co dát pozor

Není možné si myslet, že ozeleněním zakryjete vady na fasádě nebo se vyhnete opravě poškozené fasády. Zvolíte-li kořenující rostliny, jako např. břečťan či popínavé hortenzie, které vytvářejí vzdušné kořínky podél výhonů, mohou fasádu dále poškozovat. U kvalitní fasády se však pouze přichytí a nepoškozují hladké stěny. Obdobně se zachytává přísavník přísavnými destičkami. Pokud zvolíte takový druh popínavé dřeviny, která potřebuje opěrnou konstrukci – vzpěrnou, úponkatou nebo ovíjivou popínavou rostlinu, k poškození fasády vůbec dojít nemůže.

Estetický účinek

Pomocí popínavé zeleně je možné korigovat vzhled fasády staršího domu nebo zakomponovat tento oživující prvek přímo při návrhu novostavby. Zelená fasáda dodá rodinnému domu individuální charakter.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Pěkné bydlení

Při volbě typu rostliny zvažte, jakou funkci má zeleň splňovat. Pokud hodláte rovnoměrně opticky překrýt celou fasádu nebo větší plochu, sáhněte po plošně rostoucím druhu, jako je břečťan nebo přísavník. Pokud chcete zvýraznit jen určitou část fasády, případně dosáhnout barevného rozčlenění, zvolte bohatě kvetoucí druhy, jako jsou popínavé růže nebo plamének. Mají nepravidelný tvar, rostou pomaleji a většinou nedorostou do celé výšky fasády.

Údržba je nezbytná

Důležité je udržovat tuto bujnou zeleň ve vámi vyhovujících mezích. Základní péče spočívá v podzimním sestřihu zbytečných výhonků zeleně tak, aby nezasahovaly okna, římsy a žlaby. Je třeba dát pozor i na zarůstání střechy se skládanou krytinou, kde by výhonky a kořínky rostlin časem mohly uvolnit tašky.

Před zimní sezónou je potřeba zkontrolovat okapové roury. Silné rostliny, jako je vistárie nebo křídlatka japonská, je dokáží zdeformovat svým pevným kmenem. Proto okapové roury raději jako oporu pro rostliny nevyužívejte, ale ponechte je volné.

Drží se, jak dokáží

▪ Přísavnými destičkami na konci úponků se dokáží zachytit i na hladkém povrchu. Takové popínavé rostliny nepotřebují žádnou oporu. Typickým představitelem je přísavník trojcípý nebo přísavník pětilistý.

▪ Kořeny se přichytí k fasádě takzvané kořenující dřeviny jako břečťan, brslen nebo hortenzie. Vystačí si bez opěrné konstrukce.

▪ Úponkaté rostliny šplhají pomocí úponků, což jsou přeměněné části rostliny, listy nebo jejich části, po mřížkových opěrách – réva, plaménky, trichomy.

▪ Ovíjivé rostliny nemají speciální orgány na popínání, ale ovíjejí se kolem opory otáčivým pohybem kolem osy. Některé jsou pravotočivé – zimolez kozí list, chmel, dlouhatec, některé levotočivé – fazole či vistárie. Na obě strany se dokáže točit například lilek potměchuť.

▪ Opíráním a přivazováním k opěrné konstrukci se přichytávají takzvané nepravé popínavé rostliny, jako například popínavá růže.