Révu vinnou pěstujeme především na svahovitých pozemcích s jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní expozicí. Zcela nevhodná jsou stanoviště exponovaná směrem k severu. Nevhodné jsou také rovinaté pozemky. Výhoda jižních svahů se nejvíce projeví na jaře a potom v září a říjnu, kdy je příjem slunečního záření nejlepší.

Porovnáme-li východní a západní svahy, mají východní největší příjem sluneční energie dopoledne, západní odpoledne. Západní svahy dosahují ve slunečných dnech většinou vyšší teplotní maxima než východní svahy.

Vzhled kvalitní sazenice révy vinné.

Vzhled kvalitní sazenice révy vinné.

Tato sazenice zakořeňuje většinou povrchově a je více náchylná ke stresovým situacím (suchu a zimním mrazům). Nákupu se vyvarujeme.

Tato sazenice zakořeňuje většinou povrchově a je více náchylná ke stresovým situacím (suchu a zimním mrazům). Nákupu se vyvarujeme.

Kořenový systém upravený těsně před výsadbou.

Kořenový systém upravený těsně před výsadbou.

FOTA: Pavel Pavloušek, Právo

Stanoviště v lokalitách mimo vinařské oblasti, kde se pěstuje réva jen na zahrádkách, by mělo být co nejvíce exponované k jihu a vhodný je rovněž mírný svah. Je výhodnější, když révu vinnou chrání ze severní strany stavba. Proto ji můžeme vysazovat podél stěny domu.

Ve zcela netypických lokalitách pro pěstování révy vinné se můžeme orientovat podle jiných teplomilných dřevin, např. meruněk a broskvoní. Mnohdy rozhodují mikroklimatické podmínky přímo na určitém stanovišti.

Kdy jsou sazenice kvalitní

Kvalitě sazenic věnujeme při výběru maximální pozornost. Závisí na ní, jak dobře sazenice zakoření v půdě, jak porostou a budou plodit po celou dobu pěstování.

Sazenice se většinou skládá ze dvou částí – podnože a naroubované ušlechtilé odrůdy. Celková délka, bez kořenového systému, by měla být 35–45 cm. Nezbytné jsou dobře vyvinuté kořeny. Mělo by jich být 3–5 podobné délky a tloušťky. Na horní části sazenice jsou letorosty naroubované ušlechtilé odrůdy. Taková sazenice nám zabezpečí kvalitní prokořenění půdy, s kořenovým systémem vytvořeným do hloubky.

Sazenice mohou prodejci nabízet i v kontejnerech. Tyto sazenice rychle zakoření a lépe se ujímají. Vhodné jsou pro podsadbu, kdy v řadě keřů révy vinné některý chybí a chceme ho doplnit.

Rizikové sazenice

Při nákupu se můžeme setkat i s dalším typem sazenic, kterých bychom se ale měli vyvarovat. Takovou nevhodnou sazenici tvoří pouze 10cm řízek, který je zakořeněný a má pouze jeden pupen – očko, z něhož vyroste letorost. Takto vyrobená sazenice zakořeňuje většinou povrchově a je více náchylná ke stresovým situacím, tzn. suchu, a především k zimním mrazům.

Úprava sazenic a termín výsadby

Před výsadbou je důležité sazenice správně upravit. Většina zahrádkářů vysazuje sazenice ručně do vykopaných jamek. Sazenice ponecháme 12–24 hodin do poloviny velikosti namočené ve vodě, aby ji dobře nasákly, a teprve těsně před výsadbou se věnujeme úpravě. Kořenový systém zkrátíme na šířku dlaně, nebo také délku 10 cm. Pokračujeme na nadzemní části sazenice – letorostu ušlechtilé odrůdy. Zakrátíme jej na dvě dobře vyvinutá očka – pupeny.

V našich pěstitelských podmínkách můžeme révu vinnou vysazovat na podzim nebo na jaře. Na jaře jsou ale sazenice spíše k dispozici. Sazenice se totiž vyškolkovávají od konce října až listopadu, v době opadu listů, a ne vždy jsou do doby zamrznutí půdy expedovány k odběratelům.
Sazenice na jarní výsadbu uložíme přes zimní období do sklepa, který nepromrzá. Kořeny zahrneme do písku a během zimy kontrolujeme jeho vlhkost.

Jak postupovat při sázení

Jamky pro výsadbu sazenic vykopeme na předem rozměřeném pozemku. Hloubka každé jamky je asi 30–40 cm, podle velikosti sazenice. Do vykopané jamky přidáme na dno asi 0,5 l dobře uleželého kompostu, biohumusu nebo zahradnického substrátu. Sazenici upravíme, kořeny dobře rozprostřeme na dně jamky a kmínek orientujeme šikmo ke kolíku. Sazenici zahrnujeme a současně zavlažujeme asi 5 l vody.

Úprava nadzemní části sazenice – letorostu ušlechtilé odrůdy. Zakrátíme jej na dvě vyvinutá očka-pupeny.

Úprava nadzemní části sazenice – letorostu ušlechtilé odrůdy. Zkrátíme jej na dvě vyvinutá očka-pupeny.

Hloubka každé jamky je asi 30–40 cm, podle velikosti sazenice.

Hloubka každé jamky je asi 30–40 cm, podle velikosti sazenice.

Dbáme na to, aby místo štěpování zůstalo 3–5 cm nad úrovní povrchu půdy.

Dbáme na to, aby místo štěpování zůstalo 3–5 cm nad úrovní povrchu půdy.

FOTO: Pavel Pavloušek, Právo

Abychom podpořili růst mladých sazenic, používáme pouze doplňkovou závlahu rostliny, nikoli dusíkaté hnojení. Lze využívat i plastových tubusů, které podpoří růst révy. Dokud se letorosty nacházejí v tubusu, nemusíme provádět ochranu proti houbovým chorobám, protože se v tubusu nerozvíjejí. V průběhu vegetace rostliny neustále vyvazujeme k opoře. V místě za listem se vytvářejí zálistky, které během vegetace postupně vylamujeme.

Sazenice krátce po výsadbě.

Sazenice krátce po výsadbě

Na mladých rostlinách ponecháme pouze jeden letorost a ostatní v zeleném stavu odstraníme vylomením, bez pomoci zahradnických nůžek.

Na mladých rostlinách ponecháme pouze jeden letorost a ostatní v zeleném stavu odstraníme vylomením, bez pomoci zahradnických nůžek.

Nová výsadba révy vinné v průběhu prvního roku po výsadbě.

Nová výsadba révy vinné v průběhu prvního roku po výsadbě

FOTO: Pavel Pavloušek, Právo

Tloušťka letorostu pro budoucí kmínek by měla být 8–10 mm. Silnější letorosty mají obvykle horší vyzrálost dřeva a nejsou zárukou dostatečné stability a odolnosti pěstitelského tvaru.

V závislosti na intenzitě růstu révy a podmínkách můžeme dosáhnout požadované výšky kmínku již v prvním roce po výsadbě. Obvyklé to ale není. Nedosáhne-li kmínek v prvním roce žádané výšky, seřízneme letorost na jaře následujícího roku na 2 očka a postupujeme stejným způsobem, dokud se nepodaří zapěstovat kvalitní kmínek.

(Autor Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph. D., je vedoucím Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně)