Začneme výběrem vhodného místa. Ačkoliv se prodávají skleníky sloužící jako přístavek k domu, kde se využívá tepla, které zeď nakumuluje během dne a vytápí pak přes noc, nejlépe využije sluneční svit během celého dne samostatně stojící skleněný domeček.

Místo by nemělo být odnikud stíněno a má být stranou od hlavního dění na zahrádce. Zvláště pak od herního koutku dětí. Zvážíme také různá nebezpečí hrozící shůry, jako je mj. padající sníh ze střechy domu nebo přezrálé ovoce ze stromů.

Zvláště kaktusáři by si měli pečlivě promyslet vnitřní uspořádání skleníku. Poličky a stoly mohou významně zvětšit prostory pro umístění rostlin (Limes).

Zvláště kaktusáři by si měli pečlivě promyslet vnitřní uspořádání skleníku. Poličky a stoly mohou významně zvětšit prostory pro umístění rostlin (Limes).

Zvážíme rovněž blízkost zdroje vody. Jestliže plánujeme ve skleníku přitápět, nebo alespoň svítit, také způsob přivedení elektrické energie.

Doporučuje se, aby hřeben skleníku směřoval od severu k jihu. To proto, že v dopoledních hodinách se slunce může opírat do jeho delší strany z východu, přes poledne, kdy je svit nejintenzivnější, jej ozařuje na té nejmenší ploše a odpoledne se opět může opřít do skleníku z boku, na západní straně.

Kupujeme jen to, co jsme viděli stát

Nikdy bychom neměli kupovat skleník, který jsme si neprohlédli v reálu.

Kromě obhlédnutí skleníků u sousedů a známých se k průzkumu výtečně hodí veletrhy se zahrádkářským zaměřením. Sestavené skleníky mívají také v některých obchodních řetězcích s potřebami pro zahrádkáře a stavitele. Ideální je navštívit přímo výrobce.

Právě nákup přímo u výrobců si většina zákazníků pochvaluje nejen kvůli možnosti okamžité konzultace.

Osvědčené materiály

Kostra skleníku může být zhotovena z profilového plechu různé tloušťky, často v pozinkované úpravě. Odolnější i těžší jsou kostry vyrobené ze železa či oceli, v pozinku, nebo lakované. Jako výplň se používají dva typy materiálů: klasické sklo a dutinkový polykarbonát.

Sklo může být čiré, anebo má na jedné straně krupičkovitou strukturu zabraňující vytvoření čočky a tedy spálení rostlinek. Skleněné výplně mívají tloušťku 4 mm. Způsob uchycení skel ke konstrukci není u všech výrobců stejný, proto, jestliže plánujeme stavět skleník sami, měli bychom si být jistí, že systém zvládneme.

Má-li skleník posuvné dveře, je praktické, když se v drážkách pohybují pomocí koleček (Limes).

Má-li skleník posuvné dveře, je praktické, když se v drážkách pohybují pomocí koleček (Limes).

Dutinkový polykarbonát se dodává buď v tloušťce 46 mm, anebo i v silnější variantě 10-15, eventuálně i 20 mm. Tlustší polykarbonát má lepší tepelně izolační schopnosti, ovšem vyžaduje i bytelnější konstrukci.

Mělo by platit pravidlo, že kvalita i pevnost kostry a výplní skleníku by si měly odpovídat. Co to znamená v praxi? Volíme-li skleník s výplněmi ze skla, měl by mít konstrukci z profilového plechu o tloušťce alespoň 1 mm. Rozhodneme-li se pro tenký polykarbonát, vystačíme i s lehčí, např. hliníkovou konstrukcí.

Začínáme základy

Většina skleníků, na něž při výběru narazíme, vyžaduje vybudované základy. Pořídíme si kovové či plastové piloty, které zhruba v metrových rozestupech zarazíme do země a ty překryjeme trámky nebo traverzkou.

Zručnější zahrádkář si podle návodu přiloženého ke skleníku základy vybetonuje. Buď klasicky, nebo metodou tzv. ztraceného bednění (betonové formy se spojí armovacím drátem a vylijí betonem). Výška základů by měla okolní terén převyšovat o 5-10 cm.

Dbáme na to, aby vrchní plocha základů, na níž bude skleník stát, byla vodorovná a zůstala tak za všech povětrnostních podmínek. V opačném případě se mohou skla v konstrukci časem zkřížit a popraskat.

Pěstební plochy řazené do tří záhonků oddělených dvěma cestičkami patří ve skleníku k nejrozšířenějším (Limes).

Pěstební plochy řazené do tří záhonků oddělených dvěma cestičkami patří ve skleníku k nejrozšířenějším (Limes).

U lehkých skleníků s výplněmi z polykarbonátu výrobce někdy nepožaduje vybudování základů, neboť skleník je natolik lehký (váží třeba jen 40 kg), že nemá tendenci se samovolně propadat do hlíny. K zemi je upevněn pomocí kotvicích prvků (dodávaných s konstrukcí) zabodnutých do země do 60 cm hloubky.

Dveře

Dveřím věnujeme velikou pozornost. Jde o jejich výšku a šířku. Do dveří bychom se měli vejít celí, bez zbytečného hrbení. Navíc musí být tak široké, abychom jimi projeli i s kolečkem hlíny, kterou budeme čas od času měnit, či doplňovat.

Důležitou roli hraje také způsob otevírání dveří. Větší oblibě a důvěře se těší dveře uchycené v pantech. Takové dveře totiž mají dlouhou trvanlivost a výrobce je může dodat i v prodloužené variantě.

Druhou, méně preferovanou variantou, jsou dveře posuvné do strany. Odborníci doporučují vybrat alespoň takový model, jehož dvířka v drážkách popojíždějí po kolečkách. Dvířka, která se posouvají v drážkách, se postupem času otevírají obtížněji - neboť se drážka zanáší a opotřebovává.

Okna a jejich otvírače

Pozornost věnujeme i počtu oken. Pokud nakupujeme u výrobce, máme možnost si určit, kolik oken chceme. Okénka jsou důležitá pro ventilaci, aby se rostlinky v horkých dnech zbytečně nepřehřívaly.

Jestliže se nemůžeme věnovat skleníku každý den, určitě se vyplatí osadit každé okno automatickým otvíračem. Vyrábí se několik druhů, všechny ale fungují na stejném principu: vždy jde o válec naplněný médiem, ve kterém je zasazen pístek. Médium v teple zvětší svůj objem, tím vytlačí pístek, který otevře okno. O vhodnosti konkrétního typu otvírače oken se poradíme s výrobcem nebo s prodejcem.

Cena jednoho otvírače oken (s parafínem jako médiem) se pohybuje okolo 640 Kč. Při některých příležitostech prodejci či výrobci v rámci prodejní akce nabízejí vybavení oken otvírači zdarma.

Vnitřní uspořádání

Už při výběru skleníku musíme mít jasnou představu o jeho vnitřním uspořádání. Kde chceme mít cestičku a jak vysoko nad ní budou záhonky. Zda chceme mít po obvodu poličky, nebo zda chceme uvnitř stoly, které zvětší užitnou plochu uvnitř skleníku. Od věci nejsou také háčky a drátky na vyvazování rostlinek.

Vlastní stavba

Drtivá většina výrobců a dodavatelů nabízí kromě dovezení skleníku i jeho montáž přímo na zahradě. Montáž by zručnějšímu kutilovi s pomocníkem zabrala minimálně den, profesionálové to dokážou třeba už za tři hodiny. Poplatek za montáž, na rozdíl od poplatku za dopravu, není zahrnut v ceně. Obvykle jde o částku okolo 2000 Kč za standardní skleník, nebo 10 % z ceny skleníku.

Pozor, skleníky mají určitou dodací lhůtu, přičemž měsíc bývá minimum. Nákup plánujeme hodně dopředu, třeba i s půlročním předstihem. 

Vyrobeno ve spolupráci s firmou Limes

Postup stavby

1. Pro většinu skleníků musíme mít již připravené základy. Teprve pak můžeme stavět vlastní skleník.

2. Stavíme-li skleník sami, začneme zkompletováním předního a zadního štítu, které upevníme k základům a spojíme hřebenem.

3. Většinu skleníků sestavíme tak, že jednotlivé díly k sobě sešroubujeme podle návodu.

4. Počet výklopných střešních oken si většinou můžeme určit. Při stavbě instalujeme nejdříve okno a pak teprve samootvírací systém.

5. K upevnění skel skleníků firmy Tobiáš slouží jednoduché nebo zdvojené upínky.

6. Při spojování jednotlivých dílů si počínáme velmi přesně, aby se nám skla v kostře nekřížila.

 Foto: Archiv firmy Skleníky Tobiáš