Na jaké otázky bychom měli znát bezpečnou odpověď? Potřebuje sucho, nebo vlhko? Slunce, či stín? Je mrazuvzdorná, či choulostivá? Vytrvalá, nebo jednoletá? Roste do výšky, nebo se plazí po zemi? Vyžaduje každoroční sestřih, nebo jej nesnáší?

Štítky mnohé napoví

Odpovědi většinou nalezneme na přiložených kartičkách přímo u rostliny. Pokud ne, neváháme a poradíme se s odborníkem. Správné informace nám ušetří zklamání, spoustu práce, času a mnohdy i nemalé peníze.

Rostliny se prodávají v různých formách: v kontejneru, s kořenovým balem či prostokořenné.
Rostliny v kontejnerech jsou většinou nejdražší. Jejich výhoda tkví v tom, že je můžeme vysazovat v průběhu celého roku, mimo studených měsíců, kdy je půda promrzlá.

Kořenový bal rostliny pěstované v kontejneru drží dobře pohromadě, je prorostlý, ne však nahloučený. Vláskové, bílé kořínky značí zdraví.

Kořenový bal rostliny pěstované v kontejneru drží dobře pohromadě, je prorostlý, ne však nahloučený. Vláskové, bílé kořínky značí zdraví.
FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Kontejnerové rostliny ještě rozlišujeme na ty, jež v nádobách byly přímo vypěstovány a na ty, které byly pěstovány ve volné půdě a následně, většinou těsně před prodejem, tzv. nahrnkovány, tedy zasazeny do květináče.

Tyto rostliny mají oproti těm, co v kontejnerech vyrůstaly, méně vyvinutý kořenový systém, a proto jim trvá ujímání trochu déle. To, jestli rostlina v kontejneru vyrostla nebo byla dopěstovaná, zjistíme opatrným vyjmutím z obalu. Kořenový bal hrnkované rostliny má tendenci se rozsypat, zatímco výpěstek z kontejneru má dobře vyvinutý, bohatý systém kořenů a nerozpadá se.

S kořenovým balem jsou nejběžněji k dostání stromy, někdy ale i keře. Kořeny s půdou drží pohromadě juta nebo síťovina, kterou před výsadbou sejmeme. Vždy se snažíme vybrat co největší bal, který je kompaktní a přiměřeně vlhký.

Prostokořenné rostliny byly pěstovány ve volné půdě, v době vegetačního klidu byly vyjmuty a brzy zjara či na podzim jsou prodávány s obnaženými kořeny. Nejčastěji jde o okrasné či ovocné stromky a keře, včetně růží. V porovnání s ostatními formami jsou nejlevnější. Vysazujeme je hned po nákupu, jelikož kořínky snadno a rychle vysychají.

Stromky se prodávají s kořenovým balem i bez něj

Stromy jsou k dostání v kontejnerech, s kořenovým balem i jako prostokořenné. Někdy se může stát, zvláště u vzrostlých stromů, že i když jsou v kontejneru, mají kořeny udržované v pletivu. To musíme před vysazením odstranit.

Pořídit si můžeme i vzrostlý exemplář. Je však náročný na manipulaci a vzhledem ke svému stáří mnohem dražší než stromky mladé. Koruny stromků či stromů by měly být pravidelné, větve pružné se zdravým olistěním případně čerstvými pupeny. Nikdy nekupujeme jehličnany s opadaným nebo uschlým jehličím.

Nové přírůstky na jehličnanech signalizují zdravý, pokračující růst.

Nové přírůstky na jehličnanech signalizují zdravý, pokračující růst.
FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Ovocné stromky se prodávají zpravidla na jaře či na podzim jako prostokořenné. Všímáme si vzhledu kmínku, větví a pozornost věnujeme i obnaženým kořenům, jež by měly být dostatečně dlouhé a vyvinuté. Nesmějí být polámané a vykazovat známky onemocnění.

Mladé větve a kořeny se před výsadbou krátí. Vyplatí se nechat si první řez provést odborníkem ihned na místě. Nikdy nenecháváme prostokořenné rostliny ležet na slunci či větru.

Než stromek do půdy vložíme, necháme jeho kořínky stát asi 15 minut ve kbelíku s vodou, aby nasály dostatek vláhy, tím jim usnadníme start.

Výběr keře se řídí důležitými pravidly

Keř nesmí mít povadlé, zkroucené listy, polámané větve či odpadávající poupata. Substrát nesmí být zaplevelený, zcela vyschlý nebo naopak přemokřený se zahnívajícími kořeny. Výhony by se měly dobře a pravidelně větvit a mít množství čerstvých pupenů nebo hustého olistění.

Zkontrolujeme stav kořenů. Po vyklepnutí z obalu by měl bal držet pohromadě a měly by být viditelné tuhé, dobře vyvinuté kořeny, i ty malé vláskové, na konci bílé, což znamená, že rostou.
Kořenový systém opatrně rozmotáme, lehce zastřihneme a do výsadbové jamky přidáme trochu kompostu smíchaného se zahradní zeminou.

Trvalky jsou k dostání v kontejnerech

Nejčastěji se nabízejí v kontejnerech. Díky tomu jsou k dostání po celou zahradní sezonu, kdy je lze vysazovat. Neukládáme je do půdy při silných vedrech a po delším období dešťů. Rostliny pěstované v kontejneru se snadno ujímají.

Semínka neskladujeme po dlouhou dobu. Kupujeme-li nová, zkontrolujeme datum spotřeby.

Semínka neskladujeme po dlouhou dobu. Kupujeme-li nová, zkontrolujeme datum spotřeby.
FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Nadzemní část rostliny by měla být hustá, silná, čerstvé syté barvy, bez mechanického poškození a zjevného napadení chorobami či škůdci. Nakupujeme-li brzy zjara, ujistíme se, že má rostlina mezi odumřelými pozůstatky z minulého období dostatek pevných a nepoškozených budoucích výhonů.

Letničky vydrží pouhou sezónu

Letničky se vysévají, klíčí, rostou, vykvétají, tvoří semena a odumírají v jednom roce. Jsou nabízeny v malých květináčcích nebo v platech jako malé rostlinky, které musíme dopěstovat v nádobě, dokud dobře nezakoření.

  • Letničky vysazujeme nejdříve ve druhé polovině května po tzv. ledových mužích.
  • Vybíráme zdatné, bohatě větvené exempláře s množstvím nasazených poupat. Zejména balkónovky vyžadují bohatou zálivku a pravidelné přihnojování.
  • Letničky, které jsou vhodné ke zpestření květinových okrasných záhonů kupujeme nejčastěji v podobě semínek.

Většina semen má omezenou dobu trvanlivosti, proto vždy zkontrolujeme datum spotřeby, abychom se vyhnuli potížím s klíčením.

Cibulky se připravují již na podzim

Cibulnaté a hlíznaté druhy jsou atraktivní rostliny, které se v obchodech nabízejí v době, která je vhodná k jejich výsadbě. Asi nejrozmanitější výběr najdeme na podzim, kdy sázíme cibulky, jež vykvétají na jaře a začátkem léta. Druhy kvetoucí v plném létě a na podzim vysazujeme na jaře, kdy jsou také k dostání.

Cibule a hlízy mohou být vystaveny buď jednotlivě nebo v balení po několika kusech. Objevují se i síťované pytle s množstvím kolem sta kusů, které jsou určeny např. pro sadovou výsadbu.

Vybíráme ty největší cibule, na omak pevné, ale pružné, větší z nich poměrně těžké. Slupka nesmí být popraskaná. Na jejím povrchu nesmí být žádná poškození. Pokud se, byť jen na malé ploše, objeví hniloba či zelený poprašek, cibuli nekupujeme! Jsou-li dceřiné cibulky příliš malé a suché, nová rostlina z nich nevykvete.

Cibule i hlízy mají sklon při dostatku tepla a světla rašit a vysychat. Přílišně narašeným nebo svraskalým kusům se raději vyhneme.