Existují tři situace, které můžou poškodit kondici rostlin na zahradě:

  • Na našich záhoncích a stromech řádí rozmanité choroby, buď houbové nebo virové (z houbových např. černá skvrnitost listů, kadeřavost, nádorovitost košťálovin, padlí pravé či nepravé, virové choroby přenáší hmyz – zpravidla mšice, ploštice nebo křísi).
  • V zahradě se přemnožili různí živočišní škůdci (např. plži, červci, dřepčíci, svilušky, molice, hryzci).
  • Provedli jsme chybný výběr stanoviště pro danou rostlinu svou neznalostí kvality půdy a nebo jsme zapomněli střídat plodiny v užitkové zahrádce.

Černá skvrnitost listů růže. Preventivně pěstujeme odolné odrůdy a dáváme pozor na to, abychom rostliny nehnojily dusíkem.:.Černá skvrnitost listů růže. Preventivně pěstujeme odolné odrůdy a dáváme pozor na to, abychom rostliny nehnojily dusíkem.

Zahradní rostliny nejčastěji trápí houbové choroby a nejrůznější virózy. Houbová onemocnění se rozšiřují především tam, kde jsme se dopustili příliš husté výsadby, nebo jsou rostliny vystavené trvalé vlhkosti, či jsou přehnojené dusíkatým hnojivem. Rozpoznat typy chorob není snadné, přesto nám pomůže alespoň hrubá charakteristika projevů na listech či plodech.

Černá skvrnitost listů

Tato houbová choroba napadá růže, kterým se na listech vytvářejí černé skvrny s částečně zubatými okraji. Listy začnou žloutnout a pozvolna opadávají.

Nutné opatření: nemocné listy musíme bezpodmínečně zničit.

Ekotip: rostlinám pomůže odvar z přesličky rolní a odvar z cibule a česneku.

Kadeřavost

Nejvíce ohrožuje broskvoně, mandloně a nektarinky. Na mladých listech se objevují velké, převážně narudlé puchýře, které se po krátké době nepřirozeně zkroutí. Nemoc fatálně poškodí i pozdější poupata.

Nutné opatření: tady musíme sáhnout po takových chemických prostředcích, které jsou šetrné především vůči včelám.

Ekotip: opakovaně zasažené stromy stříkáme čajem z přesličky rolní. Nebo připravíme česnekový postřik: 10 dkg nakrájených stroužků přelijeme 1 l vařící vody. Proti kadeřavosti broskvoní postřikujeme stromy neředěným výtažkem od února až do vyrašení ve dvoutýdenních intervalech.

Plíseň šedá (bortrytida)

Houby rodu Bortrytis napadají různé okrasné rostliny (např. ostálky), mohou se ale šířit i na ovoce (jahody) a zeleninu (salát). Napadené výhony mají odspodu plísňový povlak, plody zakrývá šedivá plíseň, chutnají zatuchle.

Nutná opatření: preventivně dodržujeme velké rozestupy mezi rostlinami, nemocné rostliny i plody ihned odstraníme. V případě napadených sněženek zlikvidujeme celý trs. Chemii používáme jen v krajní nouzi!

Plíseň šedá na vinné révě:.Plíseň šedá na vinné révě

Ekotip: šetrné k přírodě je ošetřování rostliny jíchami (výluhy) či odvary z přesličky rolní.

Rakovina ovocných stromů

Houbovou chorobu prozradí zduřené tzv. nádory na kmenech jabloní a hrušní.

Nutná opatření: postižená místa vyřízneme až do zdravého pletiva a řezné plochy důkladně ošetříme štěpařským voskem. Měli bychom zabránit dalšímu poškození kůry. Jestliže k němu přece jenom dojde, rány okamžitě zacelíme štěpařským voskem nebo stromovým balzámem.

Ekotip: stromy budou odolnější, když je budeme zalévat jíchou s protihoubovým účinkem. Jíchu připravíme ze směsi cibule, česneku a listů černého rybízu (celkem 1/2 kg), kterou necháme zkvasit v 10 l vody. Před použitím pak jíchu zředíme vodou v poměru 1:10.

Plíživá pohroma – plži

Zvláště ve vlhkých rocích se plži stávají opravdovou pohromou v zahradě. Měli bychom vědět, že plži jsou aktivní především v noci, a tak bychom jim měli nachystat malé překvapení.

Nezbytná opatření: plži se dají docela snadno sesbírat, jestli na něco opravdu platí, tak je to pivo. Do země vpravíme mělké misky s pivem. Za mírného počasí v zimním období bychom už od ledna měli mít pod kontrolou i malé plže, kteří berou zavděk některými cibulovinami, např. modřencem a snědkem (Ornithogalum).

Na podzim můžeme často na zahradě nacházet vajíčka plžů – vypadají jako malé perličky. Jejich likvidací si ušetříme spoustu starostí v příštím roce.:.Na podzim můžeme často na zahradě nacházet vajíčka plžů – vypadají jako malé perličky. Jejich likvidací si ušetříme spoustu starostí v příštím roce.

Na trhu jsou k dostání i granule Ferramol, které obsahují fosfát železitý. Tyto granule nemají žádné vedlejší účinky, plžům zničí jejich žaludek a postupně přestanou žrát. Granule nasypané na záhony musíme pokropit, aby nabobtnaly. Po několika dnech přisypeme granule nové.

Tip: Zahrada, která je založená se suchými zídkami, biotopem (přírodním jezírkem) a živým plotem z listnatých keřů poskytuje dostatečné zázemí pro přirozené nepřátele plžů, kteří nám je pomůžu účinně likvidovat.

Vytrvalí hlodavci

Také myši, hraboši, hryzci a další hlodavci si rádi pochutnávají na cibulovinách a nezřízeně požírají kořeny, kůru či záhony zeleniny. Mimořádnou pochoutkou jsou pro ně mladé ovocné stromy a růže Jejich chodbičky rozpoznáme snadno podle viditelných vlnitých linek na zemi.

Opatření: při oblevách cibuloviny kontrolujeme, zda nejsou poškozené. Jestliže ano, pořídíme si jemnou perlonovou tkaninu nebo rostlinku zakryjeme 1 až 2 cm dobře navlhčené jílovité půdy. Při výsadbě preventivně chráníme kořenový bal rostlin drátěným (tzv. králičím) pletivem.

Foto: Archiv Víkend, Brázda a Rebo