Běžně pěstované maliníky jsou vzpřímené nebo polovzpřímené keře s mělkým kořenovým systémem, dorůstají do výšky jednoho až tří metrů. Prvním rokem rostlina vytvoří více či méně ostnité bylinné výhonky, které do podzimu zdřevnatějí a následujícím rokem přinášejí úrodu, poté odumírají. Remontantní odrůdy, tedy dvakrát plodící odrůdy kvetou a plodí na jednoletých výhoncích přibližně od poloviny srpna až do mrazů. Maliník se rozmnožuje výhonky z podzemních pupenů na kořenech. Po oddělení od mateřské rostliny a zakořenění získáme nové rostliny.

Ilustrační fotoIlustrační foto

Ostružiníky rostou jako rozložité až poléhavé keře. Na rozdíl od maliníku vyrůstají mladé výhonky z kořenového krčku v těsné blízkosti mateřské rostliny, nemají schopnost tvořit nové výhonky (a tedy ani rostliny) z adventivních pupenů na kořenech.

Pěstitelské nároky
Vyžadují sice kypré a humusem dobře zásobené půdy, ale využijí i horší půdy. Důležitý je dostatek slunce a půdní vláhy. Maliník i ostružiník je citlivý na trvalé zamokření, na takových půdách brzy odumírají. Pozornost je třeba věnovat výběru místa pro beztrnné odrůdy, které vyžadují teplejší stanoviště, popřípadě v chladnějších polohách ochranu před mrazem.

Před příchodem zimy celý porost remontantních odrůd maliníku seřízneme těsně nad zemí.Před příchodem zimy celý porost remontantních odrůd maliníku seřízneme těsně nad zemí.

Výsadba
Sazenice vysazujeme na podzim do dobře připravené půdy, ale můžeme zvolit i termín v předjaří a na jaře. V případě výsadby kontejnerovaných sazenic je termín libovolný. Vždy je ale potřeba zajistit rostlinám dostatek vláhy. Maliník sázíme asi 80 cm od sebe, v menších zahradách volíme vzdálenost asi půl metru. Ostružiník vysazujeme dále od sebe. Kořeny zasypeme kvalitní kyprou půdou a přišlápneme je. V případě podzimní výsadby ještě na kořeny nahrneme půdu nebo nastýlku jako ochranu před mrazy. Po výsadbě maliník seřízneme na dva až tři pupeny. Cílem řezu je, aby se rostliny dobře ujaly, neoslabovaly se výživou nadzemní hmoty a všechnu svou sílu nasměrovaly do kořenového systému. Za suchého podzimu nezapomeneme sazenice zalévat. Ostružiník, popřípadě malinoostružiník, které mají rozložitý až poléhavý růst, vyžadují nějakou oporu, ať už vyvazování k silnému kolíku či jednoduchou drátěnku.

Na jednom keři maliníku necháváme na běžný metr porostu osm až deset dobře vyvinutých výhonků.Na jednom keři maliníku necháváme na běžný metr porostu osm až deset dobře vyvinutých výhonků.

Ošetřování
Jeho základem je řez, který spočívá v odstraňování odplozených výhonů, a to co nejdříve po ukončení sklizně. K druhému řezu přistupujeme na jaře, kdy vystřihneme namrzlé a polámané výhony, můžeme také upravit jejich délku. U maliníků odstraňujeme i jednoleté výhony, které keř zbytečně zahušťují. Na běžný metr porostu necháváme asi osm až deset dobře vyvinutých výhonů. U remontantních odrůd, které pěstujeme v takzvaném jednoletém cyklu, kdy je hlavní úroda plodů v pozdním létě a na podzim na jednoletých letorostech, odstraníme po sklizni celý porost těsně nad povrchem půdy. Ostružiníku necháme na jedné rostlině asi čtyři až šest výhonů, které zkrátíme na délku 2 – 2,5 metru a boční obrost zkrátíme na čtyři až šest pupenů. Takto upravené výhonky vyvážeme k opoře.

Protože jsou beztrnné ostružiníky poměrně citlivé na nízké zimní teploty a škodí jim i výkyvy teplot na konci zimy, můžeme rostliny před zimou odvázat z drátěnky, položit je na zem a chránit je chvojím, listím nebo třeba kartonem. Po trvalém oteplení na jaře je zase vyvážeme.

Ze sortimentu

Ostružiník
´Thornfree´- v současnosti nejrozšířenější odrůda. Má silný vzrůst, výhonky bez ostnů a vysokou úrodnost. Ostružiny dozrávají od poloviny srpna. Při silných mrazech hrozí nebezpečí vymrznutí.

"Thornfree"

´Black Satin´, ´Thornless Evergreen´, ´Hull Thornless´, ´Dirksen´, ´Orkan´ - to jsou další zahraniční odrůdy, které můžeme ve školkách tu a tam koupit.

"Orkan"

´Wilsonův raný´ je stará klasická odrůda ostružiníku, který se ještě často na zahrádkách pěstuje. Má vzpřímený růst a výrazné ostny.

Malinoostružiníky
´Tayberry´ – je to označení pro ostnitý kříženec s atraktivními, velikými plody červené barvy a osobité chuti.

´Loganberry´, ´Boysenberry´ – další typy kříženců maliníku a ostružiníku, které už také občas najdeme v nabídce různých zahradních center a školek.

Maliníky
Maliníky rodící v létě na loňských výhonech
´Rubín´- nejznámější, i když už starší odrůda. Je vysoce úrodná, plodí od konce června do konce července a má kvalitní, velké plody.

´Granát´- úrodností a kvalitou plodů se vyrovná odrůdě ´Rubín´. Plody jsou sytě červené, chuť harmonická, sladká a aromatická. Dozrává koncem června.

´Rafzmach' - raně zrající odrůda maliníku plodící v létě na loňských výhonech. Keře rostou vzpřímeně, mají dlouhé výhony. Plody jsou velké, červené, s výrazným leskem, mají kuželovitý tvar a jsou poměrně pevné. Odrůda pochází ze Švýcarska.

Ilustrační fotoIlustrační foto
'Tulameen' - středně raně zrající odrůda. Keř je vzpřímený, výhony dlouhé, lépe se pěstuje na drátěnce. Plody jsou velké, červené, kuželovitého tvaru, pevné, silně lesklé. Odrůda pochází z Kanady. Podle šlechtitelů by odrůda měla mít navíc vysokou odolnost proti sání mšice ostružiníkové.

Dvakrát rodící – remontantní odrůdy
´Ljulin´- bulharská odrůda s velkými, mírně rozpadavými plody. Plody jsou navinulé, aromatické, odrůda je nenáročná na péči a odolná vůči chorobám.

´Medea´- slovenská, vysoce úrodná odrůda. Tmavě červené plody jsou atraktivní, podlouhlé, s velmi dobrou aromatickou chutí, mají pevnou konzistenci a nerozpadávají se. Hodí se pro všestranné využití. Sklizeň začíná v polovině srpna a končí na konci září.

"Medea"

´Polana´- vzpřímeně rostoucí polská odrůda s tmavočervenými plody. Dozrává od poloviny srpna.

´Polka´- úrodná polská odrůda silnějšího vzrůstu. Plody dozrávají asi o deset dní dříve než ´Polana´.

´Poranna Rosa´- polská odrůda se zajímavými žlutými plody. Má nižší pevné výhonky, silně ostnité, plody dozrávají začátkem září.

I když jsou remontantní odrůdy určeny především pro sklizeň úrody z jednoletých výhonků, můžeme je na zahrádkách pěstovat i jako klasické červnové maliny. Při takovém pěstování odstraníme po sklizni obvyklým způsobem jen dvouleté odplozené výhonky. Získáme tak dvakrát plodící maliny s první úrodou v červnu na výhoncích z minulého roku a s druhou úrodou v srpnu až říjnu na jednoletých výhoncích, které se objeví až během vegetace.

Rozdělení

Mezi základní rody rodu ostružiník (Rubus) patří Rubus idaeus – maliník obecný, kam zařazujeme všechny druhy volně rostoucí i šlechtěné maliníky. Společným názvem Rubus fructicosus – ostružiník keřovitý se označuje soubor navzájem zkřížených druhů a ekotypů.

Ostružiníky se dělí do dvou základních skupin – na poléhavé a vzpřímené. Vzpřímené jsou obvykle silně ostnité a pěstují se převážně v místech svého původu – v USA. V evropských zemích byla rozšířena především poléhavá odrůda ´Wilsonův raný´. Podle barvy plodů, jejich soudržnosti a oddělitelnosti od lůžka rod Rubus rozdělujeme na:

Pravé maliny – plody jsou obvykle červené, někdy žluté, a lehko se oddělují od lůžka. Mají typické malinové aroma, mohou být jednou či dvakrát rodící za rok (remontantní typy).

Ostružiny – plody jsou lesklé, černé a sbírají se i se zdužnatělým lůžkem.

Malinoostružiny – plody mají různou barvu – mohou být žluté, růžové, fialové, puprurové až černé. Sklízejí se také se zdužnatělém lůžkem, ale chybí jim typická malinová chuť i vůně. Pocházejí z Rubus occidentalis a dalších kříženců tohoto druhu.

Přechodné typy – celá řada druhů a odrůd, které spojují některé znaky malin i ostružin. Mezi malinoostružiny a přechodné typy řadíme také u nás často pěstovanou odrůdu ´Tayberry´. Pod tímto názvem se prodávají hybridy z mezidruhového křížení maliníku a ostružiníku. Dalšími příklady podobného křížení jsou i ´Loganberry´, ´Youngberry´, ´Boysenberry´, ´Nessberry´, které pocházejí ze zahraničí a některé školky je také mají v nabídce.