Všechny formy petržele pocházejí z oblasti Středozemního moře. Používaly se již v antice a představovaly kupodivu symbol slávy a radosti. Nejdříve se petržel používala jako koření, později i jako zelenina. Kadeřavá forma je v našich krajích často používána jako dekorace ve studené kuchyni a jako svazkovou si ji můžeme bez problémů koupit po celý rok, aromatičtější je ale nať petržele kořenové.

Nať obsahuje velké množství minerálních látek, které jsou v lidském organismu základními stavebními složkami nebo součástí enzymových systémů – najdete v ní nadprůměrné množství draslíku, vápníku, železa, hořčíku a zinku. Je bohatá na vitamin A, vitamin C, karoteny a éterické silice, které jsou pro petržel typické.

Jak si ji vypěstovat
Petržel je dvouletá rostlina. V prvním roce tvoří rostlina přízemní růžici dlouhých stopkatých listů, kadeřavých nebo hladkých. Ve druhém roce rostlina kvete a přináší semena. Kadeřavé formy jsou velmi pěkné na pohled. Pěstují se stejně jako petržel kořenová, tj. z přímého výsevu časně na jaře. Osivo vyséváme do vlhké půdy do hloubky 1 – 2 cm, do řádků asi 40 cm od sebe. Po setí povrch utužíme prknem. Po vzejití rostlinky vyjednotíme asi na 6 – 10 cm. Když jsou rostlinky silnější a mají asi čtyři listy, meziřadí opatrně prokypříme – půdu tak provzdušníme a vyplejeme. Za suchého počasí porost pravidelně zaléváme.

Sklizeň a skladování
Listy odřezáváme podle potřeby od června až do silnějších mrazů. Se sklizní začínáme, když je rostlina asi 15 cm vysoká. Stonky odstřihneme asi tři centimetry nad zemí, rostliny potom vytvoří nové listy, které dorostou asi za tři týdny. Tak si můžeme vypěstovat dostatek nati na sušení, abychom ji měli k dispozici po celou zimu. Petržel obvykle nevymrzá, proto ji můžeme nechat přezimovat na záhonu. Můžeme porost přikrýt vrstvou listí, které ji uchrání před silnými mrazy. Petrželovou nať můžeme za mírných zim sklízet i v zimě a brzy na jaře.