Je výhodnější strom přeroubovat, než ho vykopat. Odpadne tak celkem namáhavá práce s odstraněním starého stromu a sázením nového.

Mimo to se takový stromek, zvláště stejného druhu a podnože, nemusí na stejném stanovišti dobře vyvíjet, protože půda na něm může být pokud jde o živiny do určité míry vyčerpaná a kořenovými výměšky původního stromu unavená. Strom přeroubovaný odrůdou s brzkou plodností může přinést první plody již za dva roky po přeroubování a brzy poté poskytovat již větší úrodu.

K přeroubování jsou vhodné zdravé, životné a ne příliš staré stromy. Jádroviny do 40 let, třešně a višně do 20 let, slivoně a meruňky do 10 let.

Broskvoně se nepřeroubovávají, ale lze je na zmlazené jednoleté letorosty v srpnu přeočkovat. Stromy, které neplodí pro nepřítomnost vhodného opylovače, což se může častěji vyskytnout u cizosprašných třešní a slivoní, se doporučuje naroubovat vhodnou opylující odrůdu alespoň na jednu hlavní větev.

Kdy a jak získat rouby

Úspěch přeroubování závisí především na kvalitě roubů a přesné práci. Ze zdravých a plodných stromů řežeme v období vegetačního klidu z jižní strany koruny dobře vyvinuté a vyzrálé jednoleté výhony.

  • u třešní a višní během prosince
  • u meruněk a slivoní během ledna
  • u jádrovin od poloviny ledna do poloviny až konce února (podle počasí)
  • nevhodné jsou kolmo vzhůru rostoucí vlky, výhony příliš slabé nebo dvouleté a starší

(Vlevo)Plodící jabloň 3 roky po přeroubování. Jabloň krátce po přeroubování (vpravo)..: Vlevo plodící jabloň 3 roky po přeroubování. Jabloň krátce po přeroubování vpravo.foto: Právo/Josef Sus

Až do doby roubování uložíme výhony v chladnu tak, aby nenarašily, nezaschly ani nezplesnivěly. Označené jmenovkou je zabalíme do PE fólie a uložíme na zem ve studeném sklepě (3 až 5 °C) nebo dospodu chladničky.

Taky je lze nezabalené založit třetinou až polovinou délky do mírně vlhkého písku ve studeném sklepě nebo venku v zahradě do země (není-li zmrzlá) na severní straně budovy, případně do stínu za kmen stromu.

Během uložení zdravotní stav výhonů kontrolujeme a případně je ošetříme (např. otřeme nadměrnou vlhkost, plíseň, znovu je přebalíme). Písek ve sklepě udržujeme v potřebné mírné vlhkosti. K vlastní práci potřebujeme pilku na seříznutí tlustších větví, ostrý nůž roubovák, igelitovou roubovací pásku a štěpařský vosk.

Postup

Pro zahrádkáře je nejsnadnější metodou přeroubování metoda za kůru. Dělá se v době kvetení stromů, kdy mají dostatek mízy a kůru přeroubovávaného stromu lze snadno odchlípnout od dřeva. Nejprve seřízneme zpětným řezem do staršího dřeva hlavní větve koruny tak, aby tvořily podle charakteru dané dřeviny a odrůdy vrcholový úhel 70 až 110°.

V místě seříznutí nemá být větev hrušní tlustší než 15 cm, jabloní 10 cm, peckovin 8 cm.

Roubování na slabší větve se daří lépe. Na spodní straně zkrácené větve ponecháme slabší postranní tzv. tažnou větev, aby přitahovala mízu k roubům a ty se snadněji ujaly a nezaschly.

Ostatní obrost na větvi zčásti ponecháme, aby odčerpával přebytek vody a živin jdoucích z kořenů do seříznuté koruny a současně aby vytvořil pro strom potřebnou asimilační plochu. Čím je strom větší, tím více obrostu mu ponecháme.

Pro přeroubování se koruna stromu seřízne do kónického tvaru.

Pro přeroubování se koruna stromu seřízne do kónického tvaru.

Postup při přeroubování za kůru.

Postup při přeroubování za kůru (shora):

a) příprava roubu

b) roubování

c) větev vypěstovaná z horního roubu

d) větev ze spodního roubu vylomená pod tíhou ovoce.

Na původní ranou odrůdu hrušně byla na prostřední větve naroubována podzimní Konference a na horní zimní Nela.

Na původní ranou odrůdu hrušně byla na prostřední větve naroubována podzimní Konference a na horní zimní Nela.

Umístění roubů

Přes zimu uschované nenarašené výhony otřeme měkkou tkaninou od vlhkosti a nečistot, pokud byly založeny v písku nebo v zemi nebo chytily povrchovou plíseň, a nařežeme z nich rouby. Tradičně se dělají se třemi až pěti pupeny. Nověji se doporučují delší (s 5 až 8 pupeny), neboť přispívají k dřívější diferenciaci květních pupenů a brzké plodnosti.

Při roubování postupujeme od horních větví ke spodním.

Kůru na konci seříznutých větví nožem prořízneme až ke dřevu, odchlípneme a roub pod ni zasuneme. Na tenčí větev dáme 1 až 2 rouby, na tlustší 3 až 5 i více roubů tak, aby byly po obvodu seříznuté větve 3 až 5 cm od sebe. Hlavní roub, z něhož vypěstujeme pokračování seříznuté větve, má být umístěn na její horní straně, aby se větev, která z něho vyroste, později při větší úrodě ovoce nevylomila.

K tomu by mohlo dojít, pokud by prodloužení větve bylo vypěstováno na spodní straně seříznuté větve. Řez na roubu má být rovný a hladký, čehož lze docílit jen ostrým nožem.

Rouby zasunuté pod kůru pevně přivážeme k větvi igelitovou páskou a pak rány na větvi i roubech zatřeme štěpařským voskem. Jestliže je v době roubování větší teplo a rouby jsou už mírně narašené, doporučuje se navléct na konec větve s rouby fóliový sáček, který podpoří lepší ujmutí roubů.

Zákrsek Melodie v období udržovacího řezu a plné plodnosti..: Zákrsek Melodie v období udržovacího řezu a plné plodnosti.foto: Právo/Radoslav Šrot a S- archiv

Uvedeným postupem přeroubujeme celou korunu současně zpravidla jednou odrůdou. Může jich být však i více s různou dobou zrání. Pak roubujeme do horní části koruny později zrající odrůdy, do spodní části ranější odrůdy. Jednotlivé odrůdy by měly mít podobný charakter růstu, jinak by strom mohl vytvořit neuspořádanou korunu.

Další péče o přeroubované stromy

Během vegetace podporujeme růst letorostu z hlavního roubu tím, že letorosty vyrůstající příliš bujně z ostatních roubů zaštipujeme. Jejich hlavní funkcí je pomáhat rychleji zacelovat řeznou ránu hlavní větve. Výhon vyrostlý z hlavního roubu na jaře dalšího roku zkrátíme při dobrém růstu asi na polovinu, v dalších letech postupně méně a méně.

Výhony vyrostlé z pomocných roubů zkracujeme v dalších letech na krátké čípky a po zacelení rány je zcela odřízneme. Odřízneme také větve původní odrůdy, které měly dočasně funkci asimilační a kterou převzaly již plně nové větve vyrostlé z roubů.

Odrůdy vhodné k naroubování

  • Jabloně odolné vůči strupovitosti a padlí: letní - Daria, Discovery, Hana, Julia, podzimní - Desert, Prima, zimní - Aneta, Denár, Karmína, Rajka, Rosana, Svatava, Zuzana
  • Hrušně méně náchylné ke strupovitosti: letní - Alfa, Radana, Williamsova čáslavka, podzimní - Konference, Vila, zimní - Amfora, Dekora, Dicolor, Jana, Nela
  • Slivoně tolerantní k šarce: Čačanská lepotica, Stanley, Mirabelka Nancyská, Wazonova renklóda.
  • Třešně: Stella (samosprašná)
  • Višně: Favorit (raná amarelka), Morela pozdní (kyselka)
  • Meruňky: Karola (tolerantní k šarce), Kráska, Veecot, Vegama.