Z Prahy odešli do stoletého vesnického domu

Dům po všech stránkách působí velice vstřícným dojmem. Přicházející návštěvník se po cestě dostane až přímo před stavení, pozemek není obehnán plotem. Na první pohled zaujmou v bílé fasádě oranžové šambrány lemující dřevěná tmavohnědá okna.

Význam a volba oranžové dojdou člověku při pohledu na zastřešený vchod, jejž zdobí šňůrka s tibetskými modlitebními praporky. Vlaječky visí i za rohem, na pergole.

Majitelé dům koupili ve stavu, který značil, že jej nikdo důkladně neopravoval už celá desetiletí. Než se do něj přestěhovali natrvalo, museli nejprve vyměnit téměř vše – podlahy, stropy, rozvody elektřiny a vody.

Z půdy vzniklo obyvatelné podkroví, kde je prostorný pokoj pro již odrostlé děti, když zavítají na návštěvu. Velký předpokoj slouží jako pracovna.

Zajímavostí je využití druhé strany podkroví. Právě tady je totiž technická místnost domu s bojlerem a čerpadlem využívajícím pro ohřev vody teplo z krbu dole v obývacím pokoji.

V přízemí, nalevo od vchodu je kuchyně, za ní obývák, na nějž venku navazuje pergola. Na druhou stranu od vchodu je umístěna ložnice. Původní místnost byla zbytečně veliká, a tak ji majitelé přepažili a menší část slouží jako komora.

Ložnici zařídili v přízemí záměrně, s vyhlídkou na budoucí léta, kdy jim bude třeba pohyb po schodech činit potíže.

S realistickým výhledem do budoucnosti je zařízena i světlá a vesele pojatá koupelna. Ve sprchovém koutě nechybí praktické sedátko.

Barevnou paletu místnosti si naše hostitelka vymyslela sama. Ocenila možnost upřesnit si všechno v obchodě ještě s prodejcem pomocí počítačového programu a předvést si na monitoru budoucí vzhled koupelny do detailů.

Namísto běžnější skleněné poličky nad umyvadlem trvala na masivnější variantě z cihel.

Prodejce v obchodě ji inspiroval k vytvoření odkládací plochy za toaletou. Zajímavě je řešeno zrcadlo. Není pověšeno na zdi, ale zapuštěno přímo do stěny. Jeho rám tvoří obkladové listely.

V přízemí domu, ve vstupní části, je položena keramická dlažba imitující dřevo, v kuchyni dekor dřeva napodobuje kvalitní linoleum.

Také v obývacím pokoji je na zemi keramická dlažba nápaditě kombinující malé a velké čtvercové dlaždice.

Pod ní (stejně jako v koupelně) je ukryto podlahové topení. To ale majitelé využívají jen v dobách nejtužší zimy.

V porovnání s radiátory, jejichž okruh je ohříván krbem s krbovou vložkou a teplovodním výměníkem, se provoz podlahového topení totiž prodraží.

Manželé v domě žijí se dvěma fenkami a dvěma kočkami. Zvláště psí společnice si oblíbily v obývacím pokoji gauč. „Asi si budeme muset přikoupit ještě jeden,“ komentuje to s mírnou nadsázkou naše hostitelka.

Královstvím majitelky je ovšem na první pohled nenápadně vyhlížející zahrada. Začala ji budovat před dvěma lety, když už byla většina prací na domě hotová.

Místo tradičního „golfového“ trávníku roubeného tújemi se rozhodla vytvořit ekozahradu, včetně bylinkových záhonů.

Nastudovala si potřebnou literaturu a rozhodla se, že stejně jako v jednom článku, který ji inspiroval, bude její zelený ráj připomínat ze všeho nejvíce džungli. Vše poroste volně, bez nutnosti větších zásahů a úprav.

„Na zahradě mám jen medonosné rostliny, bylinky, jedlé keře a stromy,“ shrnuje majitelka. S láskou se orientuje na rostliny, které běžně pěstovaly naše babičky – řimbabu, krásnoočko, floxy, orlíčky atd. Z bylinek nechybí klasika v podobě máty, meduňky, dobromysli, majoránky, yzopu, kontryhele, levandule nebo do dvoumetrové výšky rostoucích divizen a anděliky.

Na zahradě v podobě zatím ještě nenápadných keříků lze rozpoznat i českými pěstiteli znovu objevované druhy užitečných a zdravých plodin, jako je zimolez kamčatský, kustovnice čínská, arónie, dřín, hlošina úzkolistá nebo muchovník, po stěně se začíná pnout klanopraška čínská a hlízola.

Nejnovějším prvkem na zahradě jsou od letoška čtyři úly. Manželé začali chovat včely.

„Už mají med, ale my jim ho necháme. Budou ho v zimě potřebovat samy, aby byly silné,“ vysvětluje naše hostitelka.