Z garsonky do vlastnoručně rekonstruovaného domu. Majitelé si splnili životní sen
Veronika s Vítkem a dvouapůlletým synem Kubíkem bydleli původně v garsoniéře 1+1. Jejich rekonstruovaný dům stojí v klidné ulici menšího města v jižních Čechách.
Veronika s Vítkem pro svůj domov zvolili kombinaci klidných, přírodních barev.
Foto: Archiv čtenářky
„Dům, který jsme od roku 2013 do roku 2017 rekonstruovali svépomocí, patřil manželovým prarodičům. Manžel (40 let) zde od malička trávil hodně času, zejména se 'hrabal' v motorkách, což ho drží dodnes,” napsala nám Veronika.
Jídelní zónu tvoří stůl pro čtyři hodovníky a samostatná stolička pro malého Kubíka.
Foto: Archiv čtenářky
Není divu, že Vítek má dům rád, a jeho prodej proto nepřicházel vůbec v úvahu. Namísto toho se rozhodl pro rekonstrukci, kterou rodina financovala hypotékou. Veroničin manžel není žádný snílek a velmi dobře věděl, jaký úkol si na sebe bere.
„Čekalo ho bourání, odvoz materiálu, navážení nového a spousta času strávená těžkou práci. Chtěl si většinu udělat sám, protože je zručný a šikovný,” chválí jej za to Veronika.
V obývacím pokoji nechybí ani krb.
Foto: Archiv čtenářky
Se zednickými pracemi zejména v prvním půlroce, kdy bylo třeba zbourat dvě nosné zdi domu a postavit místo nich nové, přicházel během týdne pomáhat Vítkovi kamarád, který je profesionálním zedníkem.
„Do zimy stihli udělat i nový strop a střechu. Manžel se tehdy vracel z práce až po páté hodině a do večera dělal, co bylo třeba. Měli jsme štěstí na řemeslníky, kteří odvedli poctivou práci a mohli se nám věnovat v potřebnou dobu,” popisuje klidný průběh rekonstrukce Veronika, která si tak společně s manželem splnila sen o pěkném velkém bydlení.
Srdcem domácnosti je velký společenský prostor spojující obývací pokoj s jídelnou a kuchyní.
Foto: Archiv čtenářky
Základní paletu klidných barev šedé, světle hnědé a bílé postupně doplňují detaily v živé fialové a zelené.
Foto: Archiv čtenářky
Dispozice domu je řešena prakticky. V přízemí návštěvníka uvítá malé zádveří, z nějž se přichází do chodby. Odtud se vstupuje do obývacího pokoje propojeného s kuchyní a jídelnou, ale také na toaletu a po schodech do sklepa.
Po schodech směrem vzhůru vede cesta do obytného podkroví, kde je dětský pokojík, ložnice majitelů, koupelna a samostatné WC.
Na kleštinách nad schodištěm dlí pýcha majitele - veterán ČZ.
Foto: Archiv čtenářky
Zajímavostí jsou kleštiny překlenující schodiště. Na nich spočívá největší Vítkova chlouba – veterán ČZ. Jednoho dne by v tomto prostoru mohl být eventuálně ještě druhý pokojík, ale to je zatím hudba daleké budoucnosti, uvažuje Veronika.
Dětský pokoj je v podkroví.
Foto: Archiv čtenářky
Dům je vytápěn pomocí čerpadla, na které je napojeno i podlahové topení. Jako podlahovou krytinu zvolili mladí manželé vinyl. Po roce bydlení jsou s touto volbou velmi spokojeni.
V podkroví je rovněž ložnice rodičů.
Foto: Archiv čtenářky
Zatímco interiér domu je již hotový, zbývá doplnit pár posledních detailů, exteriér domu čeká ještě na dokončení. Chybí především fasáda, úprava dvorku a zahrady jsou na programu do budoucna. Jak ale Veronika píše v závěru svého dopisu, jsou to práce, na které se spolu s manželem už těší.
Domu zatím chybí fasáda. Ale i té se brzy dočká. Zatím skoupá sněhová nadílka letošního roku vystačila tak tak na malou klouzačku na schodech pro Kubíka.
Foto: Archiv čtenářky
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.