Článek
Stavebníkem vily byl A. J. Rohrer, majitel firmy zabývající se velkovýrobou a vývozem uzenářského zboží, která měla sídlo v Plzni. Projekt architekta Josefa Špalka z Prahy byl zpracován v únoru roku 1928.
Dům měl suterén a dvě nadzemní podlaží, byly v něm dva velkorysé byty s celkem deseti obytnými místnostmi. V suterénu měl byt domovník. Šlo jen o kuchyň a jeden obytný pokoj.
Chloubou stavby je prostorná terasa v horním patře.
V obou nadzemních podlažích byl byt pana továrníka. Současně se stavbou garáže byl k jihovýchodnímu nároží domu brzo přistavěn vytápěný skleník.
Jižní polovina zahrady obklopující vilu byla navržena jako obytná, severní část jako užitková.
Nákres ilustruje funkcionalistický a strohý tvar budovy.
Na nároží ulic Karoliny Světlé a Vlastiny byl umístěn altán, před zahradní stranou vily bazén a venkovní sezení. U severního okraje zahrady vznikly skleníky, pergola a včelín. Byl přidán i balkón nad zahradní vstup. To se podařilo i se zachováním původního architektonického řešení.
V šedesátých nebo sedmdesátých letech 20. století zřejmě došlo k oddělení severní poloviny zahrady a k jejímu zastavění rodinným domem s celkem problematickým vzhledem.
Architektovi se porařilo začlenit terasu do celku stavby.
Znalci a obdivovatelé moderní architektury považovali tuto vilu za jednu z nejvýznamnějších památek zastupujících architekturu 20. století na Plzeňsku.
Na základě návrhu podaného Spolkem za starou Plzeň v roce 1994 Ministerstvo kultury ČR vilu prohlásilo za kulturní památku.
Plánek prozorazuje velkorysou prostornost stavby.
V roce 2005 ale došlo ke změně vlastníka. Následně proběhla přestavba a nástavba domu, nerespektující původní podobu vily, ani uspořádání nadzemních podlaží.
