Hlavní obsah

Rodinný dům Karla Herolda je částečně nedokončeným dílem slavného autora Adolfa Loose

Adolf Loos patří v Česku k nejvýznamnějším architektům, jejichž práce je ceněna i ve světě. Autor proslulé vily Tugendhat, která je zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, se autorsky podílel i na další brněnské vilové stavbě, domě Karla Herolda.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Vila s adresou: Jiráskova 230/26, Brno 1 - Veveří

Článek

Stavební podnikatelé a stavitelé Heinrich Schmidt a Gottlob Alber navrhli a v letech 1888–1889 realizovali v dnešní ulici Jiráskova patnáct jednopatrových vilek s předzahrádkami, které postupně prodávali.

Řadový dům číslo 26 prodali doktorovi Maxi Ungarovi. Po dalších dvou majitelích ho koupil v srpnu 1910 Karel Herold, který měl v Brně továrnu na technický len, jutu a vlněné zboží. Ten velmi brzy realizoval stavební úpravy, včetně vybavení interiérů.

Nově bylo přistavěno zahradní křídlo, v jehož patře vznikl ze dvou stran prosvětlený pokoj, opatřený navíc vnějším vstupem ze zahrady. Úpravy objektu z tohoto období dokládá korespondence doktorky Anny Martererové. Píše, že dům koupila v roce 1922 od Karla Herolda. Ten musel dům prodat z důvodů finančních nesnází, ve kterých se ocitl po první světové válce, a poté se i s rodinou odstěhoval do Rakouska.

Při prodeji domu trval Karel Herold také na odkoupení části vnitřního zařízení navrženého architektem Adolfem Loosem. Doktorka Martererová mimo jiné k autorství napsala: „Dům má tolik znaků, že odborníci nepotřebují snad prohlášení laiků nebo účet od Loose, který není k nalezení.“

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Chodbu zkrášlil nábytek na míru.

Loosovo autorství je zřejmé především z řešení hlavní strany vily a nově přistavěného zahradního pokoje. Nové majitele okouzlil předně zahradní pokoj, který tehdy nabízel výhled až na Špilberk. Loosův rukopis nese také interiér jídelny (jde o takzvaný červený pokoj) a vstupní předsíně v patře. Výtvarné řešení fasády a dekorativní kovové zábradlí předzahrádky ale Loosovým dílem zcela jistě nejsou.

Dalším argumentem pro autorství slavného brněnského rodáka je svědectví jednoho z Loosových žáků, architekta Roberta Hlawatsche, který si dům prohlédl v prosinci roku 1970.

Dům je stylově řazen do vídeňské secese – stejně tak i geometricky stylizované kovové zábradlí hlavního schodiště, jehož stěny jsou podobně jako hlavní fasáda pokryty hrubě strukturovanou omítkou.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Díky výraznému prosklení je v interiéru dostatek denního světla.

Zajímavostí je dvojice soch ve vstupní chodbě, které připomínají ženské postavy na obrazech Gustava Klimta a plastiky na stavbách Otto Wagnera či Josefa Hoffmanna. Jedná se o dvě identické stylizované dívčí figury, které nesou na rukou věnec v podobě girlandy. Autorem těchto soch by mohl být vídeňský sochař a designér Michael Powolny.

Svou zřejmě první brněnskou zakázku Adolf Loos zjevně nedokončil a zůstala, podobně jako jeho další práce pro rodné Brno, jaksi „na půli cesty“. Okolnosti spolupráce a rozchodu architekta se stavebníkem zůstávají nejasné.

Angažmá Adolfa Loose u Karla Herolda zřejmě předčasně skočilo z důvodu nesouladu mezi architektem a stavebníkem a možná také kvůli finančním nesrovnalostem. Dosud neznámý architekt pak dokončil návrh úprav domu v duchu zmíněné pozdní vídeňské secesní moderny.

Zdroj: Slavné brněnské vily, Dagmar Černoušková

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám