Článek
Parcela, kterou měli architekti k dispozici, je úzká 6,5 metru, ale zato je docela dlouhá. Na pozemek vede přístup z obou kratších stran, které lemují ulice.
Stav původní budovy byl mírně řečeno neutěšený. Pouze hlavní průčelí bylo zachovalé, čehož se architekti rozhodli využít a zanechat jej v původní podobě. Díky tomu vzhled okolní historické čtvrti nijak neutrpěl.
Jedinou částí původní budovy, kterou mohli architekti zachovat, byla čelní stěna směřující do ulice, kudy se vstupuje i do nového domu.
Přízemí domu střídá několik různých prostředí. Všechna však lze chápat dohoromady jako svého druhu jednu dlouhou chodbu.
Majitelé chtěli v novém domě oddělit dvě zóny - společenskou, kde se bude odehrávat každodenní život rodiny, a soukromou, jež bude od té první izolovaná, funkčně nezávislá, a která bude sloužit jako obývací pokoj, případně jako prostor pro návštěvy.
Zde by se rovněž měla konat eventuální setkání a oslavy. Takovéto rozčlenění domu se ovšem nabízelo zcela automaticky i vzhledem ke stavebním předpisům platným pro danou oblast.
Domácí zóna je umístěna nejblíže hlavní ulici, zatímco západní část pozemku, jež je izolovaná zahradou, slouží jako místo pro příjezd vozidel.
Jednotlivé dvorky lze snadno zakrýt vysunovatelnými střechami.
Východo-západní orientace pozemku a budovy na něm nebyla od samého počátku šťastná. Kvůli ideálnímu příjmu sluneční energie by bylo potřeba co nejvíce otevřít především původní čelní fasádu směřující na východ.
To ovšem nešlo, protože měla zůstat zachovaná ve své původní, historické podobě. Zároveň, do přední části domu měla být uložena rodinná zóna. I kdyby architekti čelní fasádu nakrásně otevřeli, připravili by tím obyvatele domu o soukromí.
Zadní, západní stěna domu byla vystavěna nově. Tento vchod je určen pro příjezd vozidel.
Řešením se ukázala být dvojice dvorků, které architekti umístili na obě strany domu. Díky tomu pak bylo možné u domu, který je tedy posunutý za čelní zeď na východní straně, otevřít všechny fasády podle potřeby a zároveň prostor dvorků vytvořil potřebnou nárazníkovou (přechodovou zónu).
Otevřené prostory, které zvláště v zimních měsících umožňují příjem vzácného slunečního tepla i okny v přízemí domu, lze naopak ve slunných letních dnech zastínit roztažitelnou střechou.
Zatímco z exteriéru zůstaly cihly obnažené, v interiéru je kryje bílá výmalba.
V přízemí se střídá keramická dlažba s dřevěnými podlahami.
Vytvořením různých typů prostor, které jsou od sebe jasně odlišené a přitom na sebe plynule navazují, se architektům podařilo vytvořit prostředí, které rodina může plnohodnotně využít celé, aniž by někde vznikala hluchá místa.
Klidná část domu slouží jako obývací pokoj.
Přízemí domu s veškerými jeho doprovodnými plochami je dlouhé 53 metrů, přičemž zabírá dohromady 345 čtverečních metrů. Celková plocha podlah objektu pak činí 673 m2.
Zatímco přízemí je vyčleněno pro společenský život rodiny, soukromé pokoje jsou v horních patrech. Sklepní místnosti ukrývají technické zázemí domu.
Dětský pokoj
Dům, který je - s výjimkou čelní zdi - postaven celý z cihel, díky svému rozvržení umožňuje udržet teplotu mezi 15 a 25 stupni. Zdi jsou dvojité, vnitřní prostor je vyplněn 10 cm tlustou izolační vrstvou z dřevěných vláken.
Zatímco z exteriéru zůstaly cihly přiznané, v interiéru jsou natřené na bílo a doplňují je dřevěné obklady. Stropy jsou v přízemí budovy kovové, v soukromých pokojích je pak střídají dřevěné.
Dům je tvořen dvěma samostatnými částmi, mezi nimiž je zahrada.
Uspořádání přízemí, prvního a druhého patra.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
