Hlavní obsah
Stavba s adresou: Štefánikova 12, čp. 68, Praha 5, Smíchov Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily, Novinky

Portheimka bývala působivým letním sídlem, dnes slouží jako muzeum

Letohrádek Portheimka na dnešním pražském Andělu je pozoruhodnou stavbou, která svým řešením, ve zdrobněné formě, navazuje na francouzský styl vilové architektury. Zahradní strana letohrádku i detaily ukazují na to, že ho navrhl velký architektonický génius, Kilián Ignác Dientzenhofer. Dnes stavba slouží umění a sídlí v ní Muzeum skla.

Stavba s adresou: Štefánikova 12, čp. 68, Praha 5, Smíchov Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily, Novinky
Portheimka bývala působivým letním sídlem, dnes slouží jako muzeum

Když začínající architekt Kilián Ignác Dientzenhofer kupoval předměstské pozemky na Smíchově, nebyly v okolí žádné významnější stavby. To si dnes v této hustě zastavěné lokalitě těžko dovedeme představit. Část pozemku sloužila jako zahrada, další jako pole.

Dobový snímek dokládá romantický půvab stavby.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Dientzenhofer nevydělával moc, ale dobře investoval peníze zděděné po otci. Nedá se vyloučit, že chtěl na zakoupeném místě vybudovat letohrádek, který by následně výhodně prodal nějakému šlechtici. To jsou ale jen dohady.

Ke stavbě došlo krátce před rokem 1729, což dokazuje nástěnná malba s datací od nejvýznamnějšího českého tvůrce tohoto typu umění, Václava Vavřince Reinera.

Vila vždy působila honosným a luxusním dojmem.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Architekt nakonec vilu neprodal, i když v ní nebydlel. Do šlechtického majetku se dostala až po Dientzenhoferově smrti, kdy ji koupil Franz Leopold hrabě Buquoy de Longueval, podle kterého je také někdy označována jako Bukvojka. Tento šlechtic stavbu nově zařídil a vybavil přepychovým nábytkem, protože sloužila k letnímu pobytu rodiny.

Interiéry jsou cennou historickou památkou.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Teprve koncem 18. století přestala být rodinou využívána a byla pronajata jako restaurace, v patře ale i nadále zůstalo obytné apartmá pro hosty hraběcí rodiny.

Strop zdobí původní stropní malba od Václava Vavřince Reinera.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

V roce 1802 byla usedlost prodána, v dalších letech se majitelé často střídali. Jeden čas v ní byla i manufaktura na cikorku. Pak usedlost koupili bratři Moses a Juda Porgesové, jejichž rodina byla oceněna za zásluhy o hospodářský vzestup Smíchova. Za nich byl letohrádek rozšířen o boční křídla, z nichž nakonec zůstalo jediné, takže stavba získala nezvyklou nesymetrickou dispozici.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků