Pandemie pozměnila chování lidí ve městech. Začali trávit více času v parcích

Průzkum spokojenosti obyvatel hlavního města autoři připravovali od roku 2017, vlastní dotazníkové šetření proběhlo koncem roku 2020. Vyhodnocování výsledků pak trvalo další rok a teprve nyní jsou data zpracovaná ve formě, kdy je lze publikovat.

Hlavním výsledkem analýzy, kterou IPR provedl ve spolupráci s agenturou Median, je zjištění, že většina Pražanů je spokojena jak se životem v hlavním městě (80 %), tak se životem, který sama vede (67 %). Spokojeni jsou také se svým bydlením (76,1 %) a velikostí bytu (65,6 %).

Z analýzy ovšem rovněž vyplývá, že své současné bydliště považuje za ideální místo, kde by chtěli bydlet, 46,6 % obyvatel Prahy a dalších 19,2 % Pražanů by sice rádo bydlelo v hlavním městě, ale jinde, než právě bydlí.

To znamená, že Praha je ideálním místem pro život pouze pro 65,8 % jejích obyvatel. Oproti roku 2017, kdy IPR provedl obdobné šetření, jde o pokles ze 74 %. Tehdy považovalo za ideální místo, kde právě bydlí, 57 % dotázaných.

„U výběru ideálního místa významně vzrostla obliba Středočeského kraje (z 10 % na 14 %), 80 % respondentů uvedlo, že by nadále dojížděli do Prahy za zaměstnáním či studiem, což může být důsledek pandemických opatření spojených s nemocí covid-19 (omezení pohybu), kdy vzrostla obliba vlastních rodinných domů se zahradou,” uvádějí autoři analýzy.

Kvůli protipandemickým opatřením zavedeným v roce 2020 se veřejná prostranství českých měst, a to zejména parky, stala po část roku místy, která jako téměř jediná nabízela možnost pohybu a pobytu mimo izolaci či karanténu.

Analýza tak ukázala, jak se jejich způsob využívání změnil. V průzkumu z roku 2017 odpovědělo 11,7 % respondentů, že v parcích netráví žádný čas. V roce 2020 do parků vůbec nechodilo ale už pouze 2,8 % respondentů.

Předpokládatelně, nejméně využívají parky lidé žijící v rodinných domech a vilách, naopak jejich nejčastějšími návštěvníky jsou lidé ze sídlišť.

Nejčastěji Pražané do parků vyrážejí na procházky. Tuto aktivitu uvedlo 83,6 % respondentů.

„Téměř třetina dotázaných respondentů venčí v parcích psy (28,2 %) nebo provozuje aktivní rekreační sport (27,1 %), přičemž častěji aktivně sportují v parcích muži. K nejvýraznějšímu zvýšení oblíbenosti došlo oproti roku 2017 v parcích u setkávání s přáteli a účasti na pikniku (z 35,2 % na 41,8 % a z 6,6 % na 15,2 %),” vypozorovali autoři analýzy.

Obecně pak platí, že Pražané na všech veřejných prostranstvích oceňují zejména přírodní složky, mají rádi místa, kde je hodně stromů.

Velice důležité je pak zjištění, že se obyvatelé metropole v parcích cítí bezpečně.

Pražané mají k městským parků ale také určité výhrady. Nejčastěji zmiňovaným nedostatkem je znečištění. Neuklizené odpadky a psí exkrementy jsou nejvýznamnější překážkou pro trávení volného času v pracích pro 28,3 % respondentů.

Absenci vybavení jako WC, hřišť a prostoru pro sport označila za překážku čtvrtina dotázaných (24,9 %), chybějící možnost občerstvení 18,7 % a nedostatek laviček či jiných míst k posezení 17,1 % respondentů.

„Na zvyšující se oblibu parků a městské zeleně reaguje i nově chystaný územní plán Prahy – Metropolitní plán. Jeho autoři nyní přicházejí s návrhem na vznik několika desítek dalších nových parků v Praze. Nabídka míst k odpočinku nebo procházkám tak bude ještě pestřejší i bez ohledu na covid. Podrobnější informace o tom, na kterých územích parky vzniknou, budou veřejnosti k dispozici po zveřejnění územního plánu, tedy na konci dubna,” slibuje tiskový mluvčí IPR Marek Vácha.