Hlavní obsah
 

Obnova vily Tugendhat dává stavbařům zabrat každý den

Po půl roce od začátku oprav již z vily zmizely prakticky všechny nepůvodní materiály a přístavby. Některé původní interiérové prvky si zase po letech žádají obnovu a stavbaři s restaurátory tak shánějí podobné materiály po celé Evropě. Interiér je z větší části už ale vyřešen, zbývá doladit detaily. Cílem rekonstrukce je předvést perlu moderní funkcionalistické architektury tak, jak ji architekt Ludwig Mies van der Rohe stvořil.

 
Obnova vily Tugendhat dává stavbařům zabrat každý den

Vzácnou brněnskou vilu Tugendhat chrání nyní před nepřízní počasí jen provizorní střecha. Stavbaři, kteří pracují na celkové opravě vily každý den, odstraní čtvrtinu plochy střechy a otevřenou část zastřeší dočasnou krytinou.

Rychleji postupovat nemohou, aby je nezaskočil déšť. Vzácné interiéry vily od architekta Ludwiga Miese van der Rohe, která je zapsána na Seznam světového dědictví, totiž rozhodně nesmí být poškozeny.

Zatím se neví, jak proběhne obnova materiálů v interiéru

Obnova nábytku ještě není zcela vyřešena, zbývá vyřešit použití interiérových textilií, kování a skel, které by se měly co nejvíce podobat těm původním. Totéž platí pro všechny materiály a prvky použité ve vile. Stavbaři s restaurátory je shánějí po celé Evropě a snaží se najít ty nejlepší.

Interiér vily je obdivován mimo jiné právě pro kvalitu použitých materiálů. Mies van der Rohe velmi rád pracoval s kůží, leštěným kamenem, sklem a ocelí.

Ve vile jsou k vidění jen holé stěny

Procházka vilou, která je nyní uzavřená pro veřejnost a nesmí do ní ani novináři, skýtá v podstatě jen pohled na holé stěny. Všechny prvky, které zůstanou ve vile i po rekonstrukci, překrývá igelit, který zabraňuje poškození při hrubých pracích.

V části pěstěné zahrady se hromadí stavební materiál. Pohled na vilu od Černopolní ulice, kde je hlavní vstup, zakrývají stavební buňky.

Vila byla v minulosti restaurována neohleduplně

Vila vznikla podle plánů slavného architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Rodina Tugendhatových si domu užila jen osm let. V obavě před nacisty emigrovali. Když dům opustili, byl porůznu využíván a později i přestavován, a to ne vždy ohleduplně.

"Provedené opravy a nevhodné úpravy se ale architektonické podstaty stavby naštěstí nedotkly. Přesto zůstal objekt nejautentičtějším dílem architekta na evropském kontinentu," řekla nedávno správkyně vily Iveta Černá.

Vzácné obložení půlkruhové stěny chrání igelity.

Foto: ČTK

Stavbyvedoucí Michal Malásek ostatně připustil, že se oprava vily zapsané na seznamu UNESCO vymyká běžným pracovním úkolům a dává stavbařům každý den zabrat.

Jak architekt vilu rozčlenil

Architektura vily se řídí principy skupiny De Stijl, prostor tak byl navržen podle principu paralelních a pravoúhlých ploch. Dům je navržen tak, že se z ulice vstupuje do prvního patra domu a až odtud se pak sestupuje dolů do přízemí, do jídelny a do pracovny. Do zahrady se manželé Tugendhatovi mohli dívat obrovskými okny. Hlavní podlaží Mies van der Rohe rozčlenil na vstupní, společenskou, pracovní a jídelní část. Architekt tak vytvořil působivý dojem „kontinuálního prostoru“. Interiér je asketický, v prostoru je jen málo nábytku. Základní kusy však byly navrženy samotným architektem Miesem van der Rohe, a to speciálně pro tento prostor. Architekt měl smysl pro minimalismus a jednotlivým kusům nechával dostatek místa. V suterénu byla prádelna, sklady, fotokomora a kotelna. Horní podlaží mělo obytný charakter, byly zde ložnice, pokoje dětí a chůvy.

Rekonstrukce skončí podle plánu v únoru 2012, kdy se také ve vile otevře studijní a dokumentační centrum. Podle správkyně vily Ivety Černé by měl být termín dodržen.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků