Hlavní obsah
Vila s adresou: Jablonecká 27 a 29, čp. 41, Liberec Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Liberecká vila z dálky připomíná velkolepý středověký hrad

Slavná liberecká vila Theodora Liebiega mladšího vznikla kombinací různých stylů. Vnitřní vybavení připomínalo období od historismu k secesi. Horní části pak dekorovaly efektní gotické prvky, hlavní reprezentativní prostory byly řešeny v neorenesančním stylu a části spodního suterénu do velké míry ovládla secese.

Vila s adresou: Jablonecká 27 a 29, čp. 41, Liberec Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje
Liberecká vila z dálky připomíná velkolepý středověký hrad

Nad areálem továrních staveb firmy Johann Liebieg & Co. vyrůstal od poloviny devadesátých let 19. století soubor obytných sídel pro potřebu vlastníků a pak i pro zaměstnance firmy. Nejprestižnějším stavebním podnikem byla výstavba rodinné vily pro Theodora Liebiega mladšího, který postupně přebíral vedení firmy od svého strýce Heinricha.

Stavba je mixem různých architektinických stylů.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Základ reprezentativního sídla vznikl přestavbou dvou domů, postavených v průběhu 19. století v ohybu dnešní Jablonecké ulice v Liberci.

Stavba nezapře historizující prvky

Plány hlavní budovy vznikly v ateliéru vídeňského architekta Humberta Walchera von Moltheina. Navrhl velmi členitou stavbu historizujícího charakteru, vycházející převážně z neogotických a neorenesančních forem, připomínající středověký hrad.

Podoba hospodářského křídla vycházela z neorenesančního přístupu k architektuře. Autorem této části byl liberecký architekt a stavitel Adolf Bürger.

Objekt je památkou zapsanou v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek ČR.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Celý prostor doplňovaly stavební detaily převzaté z jiných staveb, originály dveří nebo části interiérové výzdoby. Od roku 1904 pak Theodor Liebieg víc spolupracoval s norimberským architektem Jacobem Schmeissnerem. Jeho přičiněním se na severní část stavby dostavěla menší přístavba prostoru pro děti, navazující na romantizující charakter starší budovy.

Stavba má historizující rysy.

Foto: autorský tým Slavné vily Libereckého kraje

Zásadnější změnou pak bylo prodloužení jihovýchodního křídla, realizované v posecesním duchu klasicizujícího baroka. I v něm interiéry vycházely slohově z pozdně secesních forem. Napojení nové části sjednotila vysoká hala, probíhající ve středu nově řešené budovy, spojující dvojitým schodištěm obě podlaží.

Došlo i k uzavření přízemní terasy, která byla zasklena do jakési zimní zahrady. V této podobě pak vila zůstala do roku 1939. Po druhé světové válce sloužila novému vedení závodu Textilana a v padesátých letech v ní byla umístěna mateřská škola.

Poté v interiérech znovu působilo vedení závodu a roku 2005 získalo vilu město Liberec, které do stavby přeneslo některá svá zařízení, kdy hospodářský a dětský trakt sloužily k pronájmu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků