Jak vybrat efektivní vytápění pro rodinný dům

Jedině spolehlivé a ekonomické vytápění nám zajistí komfort a pohodu domova. Proto bychom tuto část při stavbě nového domu či rekonstrukci neměli podcenit.

Právě naopak: dejme jí preferenci a vše pečlivě zvažme (s kalkulačkou v ruce) a za pomoci odborníka. I když ideální způsob vytápění neexistuje (vše má své klady i zápory), systém, který je našim potřebám nejblíže, určitě vybereme. Vzhledem ke stále vzrůstajícím cenám plynu a hlavně elektřiny je ale moudré hledat i jiné, alternativní zdroje tepla.

Klasický plynový kotel na vytápění domu a ohřev vody je stále efektivní způsob, jak získat tepelnou energii. Topení je to ekologické, protože spalováním zemního plynu se do ovzduší dostává minimum škodlivých zplodin.

Podmínkou je však možnost připojení k lokální síti zemního plynu. Jestliže se nelze připojit na tamější rozvod, ale plyn bude naší preferencí, musíme si pořídit samostatný zásobník propanu nebo propan-butanu, který je nutné pravidelně doplňovat a je o něco dražší. Rovněž počítáme s tím, že velký zásobník vyžaduje místo.

Na trhu jsou dva typy plynových kotlů: běžný teplovodní a druhý kondenzační. Teplovodní kotel má nižší pořizovací cenu, ale kondenzační je zase daleko účinnější a nakonec ekonomicky výhodnější (vložené náklady se vrátí). Vyšší výkon kondenzačních kotlů je dán tím, že využívají navíc i latentní (skryté) teplo, které vyzařují už spálené, tedy odcházející spaliny. I když kondenzační kotel je o 30 % dražší než teplovodní, výkon přesahuje i 100 % a investice se nám zhruba do 4 let vrátí.

Konkrétní výběr kotle ovlivní i možnost odvodu spalin. Běžný kotel se umisťuje tak, aby vyústil do komína, který je proto opatřen speciální vložkou. Kdo ale nemá funkční komín, zvolí tzv. turbokotel. Odtah spalin turbokotle je veden podle potřeby koaxiálním nebo dvoutrubkovým provedením odtahu.

Výhodné je, když plynový kotel topí a zároveň ohřívá vodu. Voda se řeší buď průtokovým ohřevem, nebo ohřevem vody v zásobníku. Průtokový ohřev je levnější, ale má provozní nevýhody. Průtokový systém totiž ohřívá vodu jen ve chvíli spotřeby a slouží nanejvýš dvěma místnostem zároveň. Pokud se tedy ve spodní koupelně někdo sprchuje, můžeme zapomenout na to, že si v dřezu omyjeme ruce v teplé vodě či napustíme vodu do vany.

Ve vícečlenné rodině je tedy průtokový ohřívač nepraktický. O mnoho více komfortnější je nepřímý ohřev vody v zásobníku, který má větší kapacitu a zvládne používat vodu naráz ve více místnostech.

Kdo chce ušetřit, neměl by zapomenout na regulaci. Ta zařídí ohřev jen v čase, který si zvolíme (nejlépe ráno a ve večerních hodinách, kdy je spotřeba teplé vody nejvyšší). Dobrý regulátor dokáže měřit stávající teplotu v místnosti a podle našich instrukcí výkon kotle upravovat, udržovat zadanou teplotu, ztlumit teplotu v určitou hodinu nebo přepnout do úsporného režimu v době dovolené.

Kdo nemá možnost připojení na lokální síť plynu, pravděpodobně zvolí vytápění elektřinou. Je to způsob komfortní, který nevyžaduje složitou obsluhu, dobře se reguluje, při topení nevznikají žádné odpady a škodlivé spaliny. Přesto má své nevýhody: elektrická energie není považována za obnovitelný zdroj, její cena je u nás, narozdíl od jiných zemí, vysoká a málo šetrná k životnímu prostředí.

Přesto elektrické přímotopné systémy vykazují velmi výhodný poměr mezi investicemi, provozními náklady a návratností. Dříve obvyklé vytápění akumulačními kamny či přímotopy se totiž u nových objektů v současnosti téměř nevyskytuje, zájem zákazníků přechází k nízkoteplotním velkoplošným elektrickým topným systémům v podlaze či ve stropu objektu.

Elektrické konvektory jsou stále častěji používány pouze jako doplňkový zdroj tepla, zajišťují potřebnou dynamiku topného systému, případně jako zdroj tepla v podružných prostorách.

Elektrické topné systémy se stávají rovněž stále častěji součástí topných soustav s tepelným čerpadlem či populárními krby. Novým trendem je dnes užití elektrických systémů v tzv. nízkoenergetických domech (NED), případně v domech pasivních.

V těchto domech je elektrické vytápění, vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům, nulovým nákladům na údržbu, bezobslužnému provozu a přesné regulaci, vyhodnocováno jako bezkonkurenční. Provozní náklady totiž, vzhledem k nízkým spotřebám energie na vytápění, nehrají významnou roli.

Mnoho lidí z rodinných domků se díky nedostupnosti plynu a drahé elektřině vrací k tradičnímu způsobu vytápění. Je sice levné, ale náročnější na obsluhu, uskladnění, méně pohodlné.

Moderní kotle dnes mají účinnost až 85 %, protože palivo se nejdříve zplynuje a teprve poté shoří. Dřevo a uhlí je dnes nejlevnějším topivem, proto tímto vytápěním domácnosti sníží své náklady. Přesto nevíme na jak dlouho, protože uhlí určitě čeká vyšší ekologická daň. Kotle na uhlí jsou poměrně velké, nevejdou se kamkoli, počítat musíme i s velkým prostorem pro uskladnění paliva.

Pevným palivem se rozumí i biomasa, která je rostlinného původu (dřevní hmota). Mohou to být celá polena (topení na dřevoplyn), dřevní štěpky (odpad z pilin), dřevěné brikety, hobliny, piliny nebo peletky. Typ kotle pak zásadně vybíráme podle druhu zvoleného paliva, pro který je kotel konstruovaný. Všechny moderní kotle mají zásobník, který sám doplňuje biomasu do kotle.

Topení biomasou je velmi šetrné k životnímu prostředí, protože vydává velmi malé množství škodlivých zplodin při spalování. Oproti topení plynem nebo elektřinou je to levný způsob vytápění. Topit biomasou však vyžaduje prostor na uskladnění, jistou fyzickou aktivitu při dovozu a shánění materiálu. Je z obnovitelných zdrojů a má před sebou velkou budoucnost.

Krbová kamna mají spoustu výhod. Jsou cenově dostupná, snadno a rychle se instalují, nejsou tak náročná na prostor ani na průměr komínu jako klasické krby. Účinnost hoření moderních krbových kamen je až 85 % a vzniká přitom minimum popela.

Před jejich nákupem si však položíme několik otázek. Budou hlavním (v případě chaty, chalupy), či pouze doplňkovým zdrojem tepla, který nám pomůže snížit výdaje za plyn či elektřinu? Pak teprve víme, jaký zvolit výkon kamen, který je pro vytopení prostoru nezbytný. Podstatné je, kolik kubických metrů čtverečních potřebujeme kamny vyhřát (1 kW výkonu kamen stačí k vytopení 20 m3 prostoru). Danému výkonu musí odpovídat i komín.

Předimenzovaná kamna s větším výkonem, než potřebujeme, nemůžeme příliš roztopit, protože by bylo v místnosti horko. Snížíme tedy přívod vzduchu, což má ale neblahé následky: kamna dehtují, kouří, špiní se skleněná dvířka, zanáší se komín. Naopak v případě poddimenzovaných kamen s malým výkonem místnost nevytopíme. Kamna se stále přetápí, časem se poškozují, díly mohou i popraskat nebo se zkroutit.

Krbová kamna umí vytopit i celý dům: jen potřebují připojení na teplovodní výměník, který rozvede tepelnou energii z krbu po celém domě (napojí se na teplovodní trubky a rozvedení tepla do radiátorů v okolních místnostech).

Připraveno ve spolupráci s firmou OBI