Článek
Vzhledem k závažnosti situace a hrozbě demolice významné stavby, jejíž kvality potvrdili přední odborníci, se Česká komora architektů rozhodla reagovat na výroky Ministerstva kultury, které jsou dostupné v médiích. Fakt, že se nádraží nestane kulturní památkou je škodou pro českou architekturu.
Komoře se nelíbí tvrzení, že urbanistická a architektonická kvalita komplexu výrazně nepřevyšuje produkci své doby.
ČKA už v minulosti upozorňovala na fakt, že bruselský styl, v němž je tato dopravní stavba postavena, je unikátní a velmi krátké období v historii české architektury.
Za pozornost stojí i interiérové detaily na nádraží.
Dochovaných památek z této doby je hodně málo. Komora proto nádraží v Havířově považuje za jednoznačného, vynikajícího a nenahraditelného reprezentanta svého stylu, který by měl být uchován pro další generace. Rozhodnutí ministerstva podle architektů tak popírá smysl a funkci státní památkové péče.
V současnosti se vede spor i o demolici havířovského nádraží, autorem návrhu této unikátní budovy postavené v bruselském stylu je architekt Josef Hrejsemnou.
O architektonických kvalitách budovy svědčí podle Komory její reprezentativní charakter, použití ušlechtilých materiálů (travertinové obklady, mramorová podlaha a mramorové stupně dynamického schodiště, pískovcové obklady bočních průčelí apod.) a řada výtvarných detailů.
Nádraží dominují výrazné hodiny v klasickém designu 60. let.
Kvality této dopravní stavby přitom v nedávné době potvrdila celá řada odborníků. Česká komora architektů se tak letos o prázdninách připojila k podnětu architekta a historika Ondřeje Beneše, architekta Luďka Jasioka a k dlouhodobým snahám občanského sdružení Důl architektury a podala podnět na Ministerstvo kultury ve věci prohlášení vlakového nádraží kulturní památkou.
Nádraží také veřejně podpořily významné osobnosti, mezi které patří např. architekti Alena Šrámková, Emil Přikryl, Ladislav Lábus, Josef Pleskot nebo teoretikové architektury Rostislav Švácha, Zdeněk Lukeš, Benjamin Fragner a Oldřich Ševčík.
Nádraží v Havířově
„Úprava a nakládání s kulturním dědictvím není jednoduchý proces – obsahuje v sobě respekt, zhodnocení minulosti, ale zároveň jimi otevíráme pohled do budoucnosti. Architektura je vlastně sebereflexí společnosti a její kultivovaný vztah k vlastní minulosti. Nádraží v Havířově bezpochyby především svým prostorovým velkorysým konceptem, lehkostí tvorby interiérové haly (odrážející světové trendy) i dotažením do konkrétních detailů upoutá. Vychází a navazuje na tehdy úspěšný a krásný, optimistický bruselský styl,” uvádějí vyučující na Fakultě architektury ČVUT Ondřej Beneš a Oldřich Ševčík ve své studii.
