Nejvýznamnějším stavitelem působícím v Opavě, slezském hlavním městě, byl na konci 19. století August Bartel. Jeho stavební firma v této lokalitě postavila mimo jiné budovu zemské vlády, Rudolfovy kasárny, městská jatka, střelnici, pivovar a objekty městského hřbitova.

Nečekanou slávu získal Bartel také proto, že zaměstnával mladého Josefa M. Olbricha, opavského rodáka, později významného zástupce rakouské a německé secese.

Stavbu krášlí přiznané trámoví.

Stavbu krášlí přiznané trámoví.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje, Markéta Kubačáková

Stavitelův syn Viktor, který působil v rodinné firmě jako stavební kreslič, si zřejmě podle vlastního projektu postavil dům na kraji města, kde v té době začalo vyrůstat nejvýznamnější opavské zahradní předměstí.

Vlastní vila stavitele Viktora Bartela ze začátku 20. století je působivou stavbou s tehdy oblíbenými zvířecími motivy na fasádě. Vile chybí pravidelnost nebo osová souměrnost, které se architekt rozhodl potlačit.

Z jádra stavby vybíhají do stran různé výstupky a výčnělky, okna mají rozmanité tvary a vypadají působivě.

Vstup do vily je honosně dekorován.

Vstup do vily je honosně dekorován.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje, Markéta Kubačáková

Obrys stavby s přiznaným trámovím na fasádě je malebně završený věžičkou s cimbuřím. Inspirací návrhu je romanticky orientovaný historismus 19. století. Na něj projektant narouboval motivy britské architektury Arts & Crafts vyzdvihující kvality rukodělné výroby a přidal i dekorativní prvky tehdy ještě stále módní secese.

Jaký význam mají sovy ve štítech a nad vstupem, zůstává hádankou. Reliéfy nápadně připomínají výzdobu ve stylu vídeňské secese. Sova byla znamením „šlarafie“, veselé pánské společnosti, pěstující přátelství, umění a humor.