Známý brněnský sochař a kameník Adolf Loos starší, otec slavného architekta, měl od roku 1865 pronajatý kamenolom v městečku Nedvědice.

Měl tak k dispozici přímý zdroj nádherného bílého nedvědického mramoru, který byl v okolí využíván jako stavební a sochařský materiál už od středověku, především na hradě Pernštejn a v kostele v nedalekém Doubravníku.

Dobový snímek dokládá někdejší podobu vily.

Dobový snímek dokládá někdejší podobu vily.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

Nejrozsáhlejší část Loosovy práce tvořily náhrobky a pomníky, řadu zakázek měl nicméně i na sochařská díla a hlavně na dekorativní výzdobu architektury.

Kamenickou dílnu si zařídil téměř na dohled od někdejšího městského hřbitova na Kounicově ulici v Brně, v místech, kde dnes stojí hotel Continental.

Nákres ilustruje výrazné orámování oken, které dodává stavbě na originalitě.

Nákres ilustruje výrazné orámování oken, které dodává stavbě na originalitě.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

Po Loosově předčasné smrti vedla řadu let závod jeho žena Marie Loosová, která si také nechala postavit v Nedvědici vilku, umístěnou u silnice vedoucí na hrad Pernštejn.

Autor stavby je ovšem neznámý. O autorství samotného architekta Adolfa Loose lze uvažovat jen teoreticky. V soupise Loosova díla by snad tato vilka mohla být oním doposud neznámým „venkovským domem u Brna“, datovaným roku „1896“.

Interiéru rozměrově dominoval společenský prostor.

Interiéru rozměrově dominoval společenský prostor.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

Ačkoli na původním plánu, kde není dochován podpis, je uvedeno jméno Marie Loosové, majitelkami vilky byly postupně její dcery Hermína a Irma.

Od roku 1908 objekt vlastnil Irmin nezletilý syn Valtr, kterého architekt Adolf Loos na přání své matky adoptoval, aby mohlo být zachováno jméno Loos v zavedeném podniku.