Základní tvar objektu, dnes zasazeného do řadové zástavby, je dán dvěma vzájemně pronikajícími částmi, ze kterých první zabírá celou šíři parcely a tvoří jednopatrovou sekci obrácenou do ulice. Druhá část je užší a vyšší a představuje do dvora směrovanou dvoupatrovou obytnou část s klasickou dispozicí jednotlivých místností.

Nechybí jídelna kombinovaná s obývacím pokojem, ložnice, hostinské pokoje, kuchyně. V domě bývala dříve i lékárna.

Půdorys prvního patra prozrazuje rozložení místností.

Půdorys prvního patra prozrazuje rozložení místností.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

Krabicové prostory s výlohami v přízemí, stejně jako před celou fasádou probíhající hladký pás balkónu, nesoucí v patře výstupek, jsou precizně navrženy podél svislé osy stavby, zdůrazněné kovovým vlajkovým stožárem.

Stavba má elegantní funkcionalistické rysy.

Stavba má elegantní funkcionalistické rysy.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

Stavebník Otakar Svačina, člen kyjovského Sokola a hodonínského Sdružení výtvarných umělců moravských, patřil k aktivním podporovatelům umění, a to nejen výtvarného. Sám se věnoval ochotnickému divadlu.

Architekt Ludvík Hilgert na dobovém snímku.

Architekt Ludvík Hilgert na dobovém snímku

FOTO: Archiv publikace Slavné vily Jihomoravského kraje

Architekt Ludvík Hilgert, rodák z Kyjova, vstoupil po odborné praxi v roce 1918 do speciální školy architektury k profesorovi Josipu Plečnikovi na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Vedle návrhů a realizací pro region Slovácka, Valašska a Vysočiny působil i v Praze. Věnoval se hlavně emocionálně orientované funkcionalistické architektuře.