V Praze vznikl jen jeden další objekt v tomto systému, mladí absolventi školy architektury Josefa Gočára na pražské Akademii výtvarných umění Jaroslav Kincl, Lev Krča a Stanislav Tobek ale své znalosti plně rozvinuli právě u jimramovské vily.

Budově se nedá upřít nadčasový styl.

Budově se nedá upřít nadčasový styl.

FOTO: Jiří Podrazil

Vila byla navržena díky osobním vazbám jimramovského obvodního lékaře Josefa Železného na architekta Lva Krču, který pocházel z nedaleké Velké Bíteše a v oblasti Novoměstska měl více zakázek.

Obvodní lékař Josef Železný koupil parcelu na krásném místě u betonového můstku přes řeku Svratku. Šlo ale o záplavové území, proto neměl být dům podsklepen.

Dům nemá sklep, což je nicméně u dnešních staveb běžné.

Dům nemá sklep, což je nicméně u dnešních staveb běžné.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Se stavbou se začalo v roce 1936, hned po kolaudaci plánů. Dobové amatérské fotografie lékaře Železného zachycují rychlou montáž ocelové kostry a další práce na dokončení domku o rok později.

Stavba připomíná klasickou stavebnici.

Stavba připomíná klasickou stavebnici.

FOTO: Archiv publikace Slavné vily kraje Vysočina

Šlo o typickou funkcionalistickou stavbu s plochou střechou a terasou. Výrazným motivem je odvážně vyložená markýza nad vstupem. Venkovní schodiště vede do patra, kde byla umístěna ordinace doktora Železného se zázemím, za ní kuchyně.

Směrem na jihovýchod ve snížené části domu byl velký obývací pokoj s jídelnou a dětským koutkem. V horním patře byly kajutové ložnice a velká terasa nad obývákem. V přízemí pak garáž, další technické provozy a pokoj služebné.