Bývalá štěrkovna zabírá plochu zhruba o rozloze 150 hektarů. To je dost velká plocha na to, aby tam dostala příležitost i samotná řeka vytvořit si znovu záplavové oblasti a pravidelně tak zaplavovat určitou část území.

V revitalizované krajině nacházejí znovu domov spousty živočišných druhů, a tak pro návštěvníky vyrostla na území nového přírodního parku na malém kopečku i jedenáct metrů vysoká trojboká rozhledna.

Věž má obvodové zdi postavené ze zhutněné zeminy pocházející z daného místa.

Věž má obvodové zdi postavené ze zhutněné zeminy pocházející z daného místa.

FOTO: Filip Dujardin

Věž měří na výšku 11 metrů. Její povrch se časem vlivem eroze ještě mírně změní na povrch vystoupí štěrk obsažený ve směsi, z níž byla postavena.

Věž měří na výšku 11 metrů. Zvenku se časem vlivem eroze ještě mírně změní, na povrch vystoupí štěrk obsažený ve směsi, z níž byla postavena.

FOTO: Filip Dujardin

Aby zapadla do okolní krajiny co možná nejlépe, zvolili architekti jako hlavní stavební materiál zhutněnou zeminu. Její výhodou je nejenom takřka nulová uhlíková stopa, jíž po sobě její výroba zanechává, ale také možnost použít širokou škálu surovin, které mohou být téměř vždy lokální. V tomto případě zdi rozhledny vznikaly zhutněním hlíny, jílu a štěrku.

Rozhledna je trojboká, její rohy jsou useknuté, díky čemuž je možné vyhlížet na všechny strany.

Rozhledna je trojboká, její rohy jsou useknuté, díky čemuž je možné vyhlížet na všechny strany.

FOTO: Filip Dujardin

Jak se staví ze zhutněné zeminy

Stavění ze zhutnělé zeminy je stavební metoda stará tisíce let. Stavělo se tak po celém světě. Postup není nikterak složitý. Do připraveného bednění se nasype zhruba 15 cm vysoká vrstva směsi a ta se mechanicky stlačí alespoň na výšku 12 cm. Důležité je ovšem zvolit správný poměr jednotlivých složek ve směsi, která obvykle obsahuje písek, jíl, hlínu a štěrk. Výsledná zeď musí nejenom stát, ale zároveň musí být schopna unést určitou zátěž, minimálně proto, aby bylo stavbu jak zastřešit.

Architekti se proto obrátili na experty, kteří se technologií zhutňování zabývají, a po vyzkoušení, jak se budou chovat různé druhy směsí při tlaku, abrazi, jakou budou mít výslednou barvu a vzhled, zvolili nakonec následující poměr: 20 % štěrku, 40 % okrově hnědé hlíny a 40 % jílu. Jako stabilizátor posloužila vápenná malta.

Během stavby pak dělníci museli sledovat, aby dodržovali neustále stejný poměr jednotlivých složek a stejnou vlhkost směsi.

Stavba zdí nakonec trvala sedm týdnů a jejich masa má dohromady objem okolo 140 m3.

Stavba věže trvala sedm týdnů.

Stavba věže trvala sedm týdnů.

FOTO: Filip Dujardin

Zhutněním vznikly veškeré obvodové zdi rozhledny, které tak získaly charakteristický vzhled a barvou zcela přesně zapadají do okolní krajiny. Autoři projektu navíc předpokládají, že po čase povrch zdí vlivem počasí bude erodovat a tím vystoupí na povrch v tuto chvíli ještě neznatelný štěrk, čímž se vzhled rozhledny pozmění a získá na zajímavosti.

Rozhledna má betonové jádro a základnu.

Rozhledna má betonové jádro a základnu.

FOTO: Filip Dujardin

Architekti znovu objevují tisíciletí starou stavební technologii.

Architekti znovu objevují tisíciletí starou stavební technologii.

FOTO: Filip Dujardin

O komplexu staveb vybudovaných rovněž ze zhutněné zeminy čtěte zde.
Rozhledna nabízí výhled na celý přírodní park vzniklý rekultivací bývalé štěrkovny v okolí řeky Mázy.

Rozhledna nabízí výhled na celý přírodní park vzniklý rekultivací bývalé štěrkovny v okolí řeky Mázy.

FOTO: Filip Dujardin

Hliněné zdi rozhledny jsou usazené na betonové vaně, z níž se zdvihá vzhůru rovněž betonové jádro se schody. Jeho povrch je opískovaný, aby také na něm byl patrný štěrk obsažený v jeho směsi. Právě štěrk, jenž se původně v místě těžil, se takto stal ústředním propojujícím prvkem.

Půdorysy rozhledny

Půdorysy rozhledny

FOTO: De Gouden Liniaal Architecten (2x)

Řez rozhlednou

Řez rozhlednou