Manželé Benjamin a Ingrid Hjertefølgerovi si postavili tzv. přírodní dům. Má tři podlaží, do nichž se podařilo pohodlně umístit pět pokojů. V přízemí je velký společenský prostor spojující obývací pokoj s kuchyní a jídelnou.

Pokud ekologicky založená rodina chtěla mít i v místě s extrémními teplotními podmínkami a silnými větry přístup k vlastnoručně vypěstované zelenině a ovoci, nemohla se prostě spokojit s obyčejným domem.

Pokud chtěla mít ekologicky založená rodina i v místě s extrémními teplotními podmínkami a silnými větry přístup k vlastnoručně vypěstované zelenině a ovoci, nemohla se prostě spokojit s obyčejným domem.

FOTO: Profimedia.cz

Samotné vnitřní uspořádání není tedy nikterak odlišné od běžné stavby. Zásadní rozdíl ovšem představuje právě ukrytí domu do skleníku.

„Ten pocit, když vstoupíme do našeho domu, je poněkud odlišný od toho, když vejdeme do jiného. Téměř slyším ten klid. Špatně se to vysvětluje. Ale těžko by šlo zažít takový pocit v domě, který by pro nás navrhl a postavil někdo jiný než my sami. V domě, který by měl rohy a rovné linie,” říká o životě v domě Ingrid Hjertefølgerová pro server Inhabitat.

Rodina se čtyřmi dětmi žije v domě pod skleněnou kupolí už nějaký čas a je s jeho fungováním zcela spokojená.

Rodina se čtyřmi dětmi žije v domě pod skleněnou kupolí už nějaký čas a je s jeho fungováním zcela spokojena.

FOTO: Profimedia.cz

Jako hlavní stavební surovina je použita mazanina, kterou majitelé domu ponechali v původní, přírodní barvě. Podle jejich přesvědčení je to materiál, který vytrvá věčně, pokud jej člověk udrží v suchu.

Elektrickou energii rodina se čtyřmi dětmi získává díky solárním panelům, které se rovněž podařilo schovat pod skleněný poklop.

Skleněné iglú, jak bývá skkleněná kupole někdy nazývána, není neprodyšně uzavřená, některé trohjúhelníkovité tabule lze v teplých dnech otevřít jako okno.

Skleněné iglú, jak bývá kupole někdy nazývána, není neprodyšně uzavřeno. Některé trojúhelníkovité tabule lze v teplých dnech otevřít jako okno.

FOTO: Profimedia.cz

Vlastní dům má téměř kruhový půdorys, je třípodlažní a jeho střecha slouží jako chráněná terasa.

Vlastní dům má téměř kruhový půdorys, je třípodlažní a jeho střecha slouží jako chráněná terasa.

FOTO: Profimedia.cz

Hlavním důvodem, proč se manželé rozhodli dům takto komplikovaným způsobem postavit, byla touha pěstovat vlastní potraviny. Protože jejich dům stojí za polárním kruhem, tráví tři měsíce v roce ve tmě. Jinými slovy, v zimních měsících samozřejmě nelze ani ve skleníku nic pěstovat.

Na druhé straně, díky skleněné kupoli mohou majitelé domu pěstovat oblíbené plodiny o mnoho měsíců déle, než kdyby měli standardní dům a před ním obyčejnou zahradu. V těsném okolí domu sklízejí pravidelně jablka, třešně, meruňky, kiwi, hrozny, okurky, rajčata, bylinky, dýně a melouny.

Záliba v přírodním životním stylu je v interiéru patrná na každém kroku.

Záliba v přírodním životním stylu je v interiéru patrná na každém kroku.

FOTO: Profimedia.cz

Skleník tvoří účinnou přechodovou zónu mezi interiérem domu a nehostinnou krajinou venku, v níž se okolí promění zejména v zimních měsích.

Skleník tvoří účinnou přechodovou zónu mezi interiérem domu a nehostinnou krajinou venku, v níž se okolí promění zejména v zimních měsících.

FOTO: Profimedia.cz

K zavlažování zahrádky používají odpadní vodu, kterou vyprodukují během svého každodenního života. Veškerý organický odpad samozřejmě kompostují.

Dávají si proto pozor, aby používali především čisté, biologicky rozložitelné domácí produkty a výrobky, protože vědí, že odpad z nich skončí v jejich vlastní stravě.

Díky kupolovitému ksleníku si rodina i za polárním kruhem může vypěstovat spoustu potravin hned u domu.

Díky kupolovitému skleníku si rodina i za polárním kruhem může vypěstovat spoustu ovoce a zeleniny hned u domu.

FOTO: Profimedia.cz

„Dům funguje přesně tak, jak jsme si přáli a plánovali. Jsme z něj nadšeni, má svou vlastní duši a svou jedinečnost. To, co nás překvapilo, bylo zjištění, jak jsme se změnili během jeho stavby my sami. Ten proces nás výrazně ovlivnil,” přiznává Ingrid.

„Kdybychom stavěli dům znovu, udělali bychom většinu věcí stejně, pouze by určitě bylo lepší použít izolační dvojskla, abychom mohli pěstovat i některé tropické plodiny, a také by se nám tolik nesrážela na sklech voda v zimě. Ovšem to je ve skutečnosti nereálná představa, bylo by to velice nákladné,” dodává.

Majitelé by při stavbě nového přírodního domu věděli o možných vylepšeních, patrně by k nim ale nepřikročili, protože by byla příliš nákladná.

Majitelé by při stavbě nového přírodního domu věděli o možných vylepšeních, patrně by k nim ale nepřikročili, protože by byla příliš nákladná.

FOTO: Profimedia.cz