Vila v karlovarských Horních Drahovicích vznikla pro Karla Neubauera a Marianne Kabeláčovou. Jde o jednou z mála funkcionalistických vil v Karlových Varech.

Stavba, kterou měla na starosti přímo firma Kabeláč, probíhala na jaře a v létě roku 1933 a ukončena byla kolaudací 15. září 1933. Původně měla mít ale o dost jiné rozměry.

Chloubou stavby je prostorná střešní terasa.

Chloubou stavby je prostorná střešní terasa.

FOTO: Jiří Podrazil, Slavné vily Karlovarského kraje

Třípatrový objekt byl už od začátku navržen v duchu nevšedního funkcionalismu. Architekt tak kladl důraz hlavně na funkčnost stavby. Z uliční strany měly vystupovat jednoduché výstupky se širokými čtyřkřídlými okny vytvářejícími dojem pásových oken.

V zahradní straně je schodišťový výstupek vybíhající do ostrého celoproskleného břitu. V této části jsou i okna v nároží.

Střecha měla být plochá s velkou terasou doplněnou pergolami ze subtilních betonových prvků a ustupujícím střešním pavilonem. V suterénu měly být kanceláře, v patrech bytové jednotky rozdělené vždy po dvou, ve střešním pavilonu komory, pokoj pro hosty a prádelna.

Schodiště je řešené střídmě a jednoduše.

Schodiště je řešeno střídmě a jednoduše.

FOTO: Jiří Podrazil, Slavné vily Karlovarského kraje

Stavba ale byla pro stavební úřad i sousedy moc velká, a tak nastalo období komisionálních šetření, odvolávání a dohadování.

Stavitel Kabeláč musel ustoupit a vytvořit nový projekt. Tentokrát ho svěřil už známé architektonické kanceláři Ernsta Mühlsteina a Victora Fürtha z Prahy, kteří v prosinci 1932 předložili projekt zmenšené vily, vycházející ve svých formách z původního návrhu, který jim ostatně byl hodně blízký.

Stavba je budovou na pomezí vily a činžovního domu.

Stavba je budovou na pomezí vily a činžovního domu.

FOTO: Jiří Podrazil, Slavné vily Karlovarského kraje

Jednoduchý tvar dvoupatrové vily byl doplněn předstupujícími balkóny v prvním i druhém patře, na nároží čtvrtkruhově zaoblenými, a velkou střešní terasou s ustupujícím střešním pavilonem. V zadní části nesměla chybět betonová pergola.

Vstupem se vešlo do drobné haly se schodištěm do patra, odkud byly přístupné obě bytové jednotky s kuchyní, obytným pokojem a ložnicí, koupelnou a záchodem.

Ve druhém patře se nacházely dětské pokoje, herna, pokoj pro služku. Ve střešním pavilonu byla prádelna a sušárna. V přízemí nechyběl byt domovníka a garáž.