Hlavní obsah

Vila Kancnýřka okouzluje lehce orientálními tvary a secesním dekorem

Novinky, Text: Ladislava Horňáková, editace: tnk

Luhačovická vila s názvem Kancnýřka je nazvaná po svém stavebníkovi. Je jednou z kvalitních staveb v lázeňské čtvrti na rozlehlém pozemku pod lesem. Stavba zaujme geometrickými secesními prvky i detaily inspirovanými orientem.

Foto: autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

Vila s adresou: Luhačovice, Československé armády 395, interiér v roce 2008

Článek

Stavebník vily Bedřich Kancnýř byl radou Zemského soudu v Brně. Celou řadu let pracoval v mnoha veřejných funkcích. Byl také častým návštěvníkem, akcionářem a podporovatelem lázní Luhačovice.

V roce 1906 se rozhodl postavit si v Luhačovicích vilku, která měla sloužit jako letní byt či „letohrádek“ s možností pronájmu.

Stavba na půdorysu písmene V působí i při svých menších rozměrech monumentálním dojmem díky působivému využití architektonických prostředků, především minimalizací oken na čelní fasádě a odstupňováním vstupu a věže.

Foto: autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

Po stranách vily nechybí menší balkony nabízející výhledy do okolní přírody.

Vila měla reprezentativní vstup, podepřený hranatými pilíři, které nesou balkón v patře, krytý stanovou stříškou. Z hlavních dveří se vcházelo do vstupní haly, ze které vedly dveře do pokojů vpravo i vlevo a do předního pokoje, který měl v přízemí ještě jídelní kout. Pokoje byly na pravé straně odděleny hygienickým příslušenstvím a výtahem na jídlo, které se pro hosty připravovalo v suterénu.

Na levé straně vedlo mezi pokoji schodiště. Jednotlivé pokoje tak byly od sebe odděleny, čímž bylo zajištěno větší soukromí ubytovaných. V podkroví se nacházely dva pokoje pro personál a schodiště na vyhlídkovou odstupňovanou vížku, která umožňovala výhledy do malebného lázeňského údolí.

Foto: autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

Interiérové dveře mají jemný geometrický dekor.

Vilka je ojedinělým spojením geometrické secese a orientálních vlivů. Autor vily, brněnský architekt Jan Mráček, byl žákem vídeňského profesora Otto Wagnera.

K vytvoření orientalizující siluety vily využil důmyslnou soustavu průniků a šikmin. Mráček vsadil na geometrickou modernu nejen u dekorativních prvků, ale i v základních tvarech vily.

Foto: autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

Schodiště lemuje masivní zábradlí.

Na začátku padesátých let odprodali Kancnýřovi dědicové vilu rodině současného majitele. Novým majitelům byli ale brzo po koupi přiděleni do domu nájemníci.

Z původního vybavení vilky se kvůli necitlivému přístupu a devastaci nájemníky zachoval jen zlomek. Vila je kulturní památkou.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám