Ideální kuchyňská linka je vyrobená na míru, proto využijeme znalosti bytového designéra. Zkušený odborník nám poskytne fundované informace o materiálech, jejich ceně, údržbě.

Jak si rozumět

Na jednání s designérem je dobré se připravit. Zamyslíme se, zda máme specifické požadavky: třeba nám vyhovuje vyšší pracovní deska, rádi pečeme, a tak potřebujeme více místa na uskladnění, nepotřebujeme mikrovlnku apod.

Kuchyňská sestava Juliana s vodorovnou kresbou dřeva. Materiál dýha a lak ve vysokém lesku. Možný je také mat nebo barvy RAL.

Kuchyňská sestava Juliana s vodorovnou kresbou dřeva. Materiál dýha a lak ve vysokém lesku. Možný je také mat nebo barvy RAL.

FOTO: NADOP

V potaz bereme i podlahovou krytinu s celkovou návazností na další obytné prostory. Stylová a materiálová kompaktnost je zásadní. Důležité je sdělit ve studiu orientační částku, kterou máme připravenou.

Bytový designér tak bude mít limity, do kterých se musí vejít, společně s ním lépe vybereme materiály a rozhodneme, čemu dáme přednost. Nenecháme se vtlačit do návrhu, který nám nevyhovuje. Kuchyně měníme zhruba po 20 letech a chyby nelze šmahem spravit.

Materiály na skříňky

Nejdražší je masiv, pak dýhy, laky, fólie, nejlevnější jsou běžná lamina.

Návrh kuchyňské sestavy jde ruku v ruce s celkovou koncepcí interiéru. Zde bílou linku vyvažuje tmavý odstín podlahy a kamenný obklad. Důležitá je i návaznost na jídelnu.

Návrh kuchyňské sestavy jde ruku v ruce s celkovou koncepcí interiéru. Zde bílou linku vyvažuje tmavý odstín podlahy a kamenný obklad. Důležitá je i návaznost na jídelnu.

FOTO: KIKA

Masiv a dýha

Tyto materiály ocení všichni, kteří vyžadují přírodní materiál. Masiv je dražší, používá se méně než dýha. Masivní kuchyně mívá obvykle rustikální podobu. Vyrábí se buď z biodesky (je třívrstvá a zamezuje kroucení dřeva), nebo z masivu, masivního rámečku s výplní (liší se tvarem a typem výplně: profilované z masivního dřeva, nebo hladké dýhované).

K výběru je mnoho dřevin: oblíbená je olše, dub, třešeň, javor a ořech.

Dýha je trochu levnější než masiv, ale je to rovněž precizní kus přírody. Dýhované kuchyně jsou lehčí a mechanicky odolnější než masivní. Dnes je oblíbená výraznější kresba dřeva v kombinaci se sklem, žádaný je třeba palisandr, ořech, wenge, zebrano.

Dýha dává kuchyni pocit útulnosti, lze ji lakovat v polomatném efektu i ve vysokém lesku. Výhodou je široká nabídka odstínů moření, snadná opravitelnost dřeva (lze přebrousit a přelakovat). Dýha je náročnější na údržbu, počítejme i s vyšší cenou.

Lak

Lakovaná dvířka mají hodně příznivců, hodí se zejména do moderních kuchyní, mají neomezený výběr barev. Vyrábějí se v lesku či matu, výborně se udržují a čistí, ale jsou na nich také více vidět otisky prstů.

Lak musí být kvalitní a nanesen v několika vrstvách při dodržení správné technologie. Podezřele levné lakované skříňky odmítneme, materiál je totiž choulostivější, při neopatrném zacházení se může i odštípnout.

Lakovaná dvířka mohou být hladká i profilovaná, předností je vysoká odolnost vůči vlhkosti, snadná opravitelnost poškozeného povrchu.

Fólie

Fólie jsou hodně oblíbené: patří mezi levnější materiály s pestrou nabídkou, kvalita a cena jsou vyvážené. Fólie umí napodobit textury rozmanitých dřevin v mnoha odstínech, imitují i lak v lesku. Hospodyňky ocení snadnou údržbu (stačí otřít jarovou vodou).

Akrylátová dvířka ve vysokém lesku jsou odolná proti vlhkosti a stálebarevná. Hodí se do moderně pojatých kuchyní, dvířka mohou být doplněna o dekorativní potisk Overface.

Akrylátová dvířka ve vysokém lesku jsou odolná proti vlhkosti a stálebarevná. Hodí se do moderně pojatých kuchyní, dvířka mohou být doplněna o dekorativní potisk Overface.

FOTO: TRACHEA

Fólie jsou světlostálé, teplotně a vlhkostně odolné, dají se rozmanitě plošně tvarovat. Nelze je však při poškození opravit, proto se informujeme o možnosti případného dokoupení dvířek.

Lamino

Je to nejlevnější a také nejpoužívanější materiál, z něhož se kuchyňská dvířka vyrábějí. Podobně jako fólie imituje různé dřeviny v mnoha barevných provedeních. Prodává se v různých cenových a kvalitativních úrovních (lepší jsou dvířka hraněná plastovými ABS hranami).

Laminovaná dvířka se obvykle vyrábí z 18mm dřevotřískové desky, na kterou je zalisovaný impregnovaný papír. V případě poškození je nelze opravit, dvířka je třeba vyměnit.

Sklo, kov, kámen

Kuchyňskou linku můžeme mít i z netradičních materiálů, ale není to časté, neboť cena je příliš vysoká. Nabízí se kovy: nerez, hliník, měď, mosaz, sklo mléčné, čiré, vyrábějí se i kuchyně z mramoru.

Pravidla ergonomie

Individuální požadavky se rozhodně musí v sestavě objevit, ale jsou pravidla, která platí pro všechny. Návaznost jednotlivých pracovních zón určuje logika při vaření.

Děti s námi moc rády kulinaří, proto je dostatečně velká pracovní plocha v prostorné kuchyni předností.

Děti s námi moc rády kulinaří, proto je dostatečně velká pracovní plocha v prostorné kuchyni předností.

FOTO: IKEA

Představíme si to jednoduše: nejdříve musíme z chladničky či mrazničky vyndat potraviny, pak je očistit, omýt, případně zpracovat, nakrájet a nakonec tepelně upravit.

Kuchyňská linka tedy funguje pro praváka zleva (pro leváky zprava). Začíná se skříní na potraviny, chladničkou, navazuje pracovní plocha s dřezem, pokračuje další podstatně delší pracovní plocha (zde pokrmy připravujeme) a vše zakončuje varná deska s menší odkládací plochou na konci.

Nejvíce místa potřebujeme mezi dřezem a sporákem, minimálně 90 cm. Standardní výška linky od podlahy je 85–95 cm, ale pokud jsme vyšší postavy, neváhejme centimetry přidat, jinak se budeme krčit.

Důležitá je i správná výška pečicí trouby: optimální je výška dna asi 90 cm od podlahy, nejlépe do 110 cm. Digestoř nad plynovou troubou je výše (75 cm) než nad elektrickou deskou (65 cm).

Pro pohodlí v kuchyni zainvestujeme do komfortního typu kování a systému otevírání skříněk. Oceníme plnovýsuvy s tichým dojezdem, u horních skříněk výklopy (musí se snadno ovládat, vyzkoušíme ve studiu) nebo systém jednoduchých žaluzií.

Ve skříních pro potraviny uplatníme celoobvodové kování s posuvným systémem, závěsné panty, při nichž se dvířka dají otevírat v různě velkém úhlu. Do rohových částí umístíme otočné karusely a tzv. cornery (rohové hluboké zásuvky).

Častá chyba z praxe

Kuchyně ve tvaru L nebo U vyžadují dostatek prostoru. Mnohem výhodnější jsou sestavy ze dvou rovnoběžných linek.

Při tvaru kuchyně do písmene L to svádí k navrhování nadbytku rohových skříněk. Ty se hůře využívají, esteticky nepůsobí dobře a celková cena za sestavu se zvyšuje.