Stavba stojí na mírném jihozápadním svahu v blízkosti lesa. Je celodřevěná, na podezdívce z hrubě otesaného kamene z místní usazené horniny - opuky. Jednoposchoďová stavba je nepravidelně členěná a má složitou skladbu střech, balkónů a vikýřů.

I nábytek v interiéru má lidové prvky.

I nábytek v interiéru nese lidové prvky.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Jurkovič tvořil své stavby jako organický celek vypracovaný do posledního detailu v jednotném stylu. Ucelenou stylovou podobu dostala vila nejen zvnějšku, ale má ji i vybavení interiéru.

Trámový strop ve velké síni a přilehlých pokojích přízemí je ukázkou dokonalého konstruktivního a zároveň dekorativního myšlení architekta. Jurkovič byl znalcem dřevěné lidové architektury z prostoru Karpat a přebíral odtud dekorativní motivy, včetně tvarování trámů.

Vilu krášlí přiznané trámoví.

Vilu krášlí přiznané trámoví.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Členitost zastřešení ukazuje na Jurkovičovu inspiraci v dřevěné pravoslavné architektuře východního Slovenska a Karpat.

Interiéru dominuje hlavní prostor velké obytné místnosti, na kterou navazují další menší prostory. Tento společenský střed vily zdůrazňovala anglická tradice.

Stavbě nechybí vikýřč, které měl architekt Jurkovič v oblibě.

Stavbě nechybí vikýře, které měl architekt Jurkovič v oblibě.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Ústřední síň má výšku přes dvě podlaží vily, rohové schodiště směřuje k ložnicím v poschodí. Interiérové nábytkové vybavení tvoří unikátní kusy inspirované rustikálností lidové tradice, v dekorativnosti se ale zároveň prozrazuje vliv secesního stylu.

Nákres vily ilustruje řadu čistě dekorativních prvků na fasádě.

Nákres vily ilustruje řadu čistě dekorativních prvků na fasádě.

FOTO: autorský tým Slavné vily Královéhradeckého kraje

Malebnost celku vily ovlivňuje barevnost uplatněná v celém interiéru, od skladby konstrukcí až po výběr závěsů, koberců a potahových dekorativních látek. Vše je laděno v teplých červenavých, modravých a žlutohnědých tónech.

Objekt vily zůstal až do roku 1993 jako celek v původním, dobře udržovaném stavu se všemi podrobnostmi tak, jak vilu opustila rodina továrníka Roberta Bartelmuse. Nový vlastník po roce 1993 musel zajistit rekonstrukce zanedbané údržby, ale celek zůstává stále původní.