Na protáhlém úzkém pozemku v malé obci, lemovaném ze tří stran komunikacemi a „utopeném“ pod bývalou hrází mlýna, si na první pohled málokdo dokázal představit stavbu rodinného domu.

Parcela dlouhá 80 m, orientovaná na severovýchod–jihozápad, se navíc směrem ke kratším stranám zužuje a ve střední části, kde jedině bylo možné dům umístit, dosahuje výškového rozdílu přes 2 metry mezi úrovní pozemku a přístupovou komunikací.

Úzkou dlouhou parcelu lemuje podél jižní strany bariéra, kterou tvoří skalka, zídka ze štípaného místního kamene, opěrná betonová stěna a plné dřevěné oplocení.

Úzkou dlouhou parcelu lemuje podél jižní strany bariéra, kterou tvoří skalka, zídka ze štípaného místního kamene, opěrná betonová stěna a plné dřevěné oplocení.

FOTO: www.mujdum.cz

„Přáli jsme si zůstat v obci, a toto byl jeden z mála volných pozemků. Proto jsme se rozhodli riskovat a jít i do nestandardního řešení,“ vysvětluje dnes již spokojeně bydlící majitel domu.

„Stavba navržená v symbióze se zahradou a vodní plochou nakonec proměnila zdánlivě neobyvatelný kout v příjemnou oázu, kterou si užíváme každý den, a ani nemáme potřebu jezdit na dovolenou do cizích krajin.“

Hlavní průčelí domu je orientováno prosklenými plochami na západ, na dřevěnou terasu, která pokračuje bazénkem. Skládá se z hlubší části určené na plavání a výše položené čisticí zóny s přírodním biotopem. Cirkulaci vody pohání čerpadlo.

Hlavní průčelí domu je orientováno prosklenými plochami na západ, na dřevěnou terasu, která pokračuje bazénkem. Skládá se z hlubší části, určené na plavání, a z výše položené čisticí zóny s přírodním biotopem. Cirkulaci vody provádí čerpadlo.

FOTO: www.mujdum.cz

Proměnit nepřítele v přítele či nevýhodu v přednost patří, jak naznačuje staré přísloví, ke znakům mistrovství, a zde se tento protimluv díky precizní prostorové úvaze podařilo naplnit.

Společná obývací část je vybavena velkou koženou sedací soupravou, stěny s benátským štukem se odrážejí od tmavě hnědé teakové podlahy. Stejné dřevo je použito i na stropním podhledu s integrovaným osvětlením.

Společná obývací část je vybavena velkou koženou sedací soupravou, stěny s benátským štukem se odrážejí od tmavě hnědé teakové podlahy. Stejné dřevo je použito i na stropním podhledu s integrovaným osvětlením.

FOTO: www.mujdum.cz

Dvoupodlažní obdélníková stavba zaujímá střední, nejširší část pozemku – v této pozici bylo možné dodržet předepsané odstupové vzdálenosti od sousedního domu i od hranice parcely a po obou stranách vytvořit zahradu.

Dům je uspořádán tak, aby výhledy z obytných místností směřovaly do zahrady. V podélných obvodových stěnách zůstává jen několik nezbytných oken z koupelen a zázemí.

FOTO: www.mujdum.cz

Úroveň podlah odpovídá výškovým poměrům terénu. Na přístupovou komunikaci navazuje zpevněná plocha – stání pro dva automobily – a hlavní vstup do domu. Za zádveřím následuje mezipodesta hlavního schodiště, šest schodů stoupá do horního, ložnicového podlaží a deset stupňů vede dolů do přízemí – do hlavní obývací části.

Horní podlaží obsahuje schodišťovou halu, dva dětské pokoje orientované na západ, ložnici rodičů na východní straně, šatny a koupelny.

Kuchyňskou linku vyrobil majitel domu z lakovaných MDF desek s vysokým leskem, bělostná barva vynikne na pozadí stěny obložené tmavým dřevem afrického ořechu.

Kuchyňskou linku vyrobil majitel domu z lakovaných MDF desek s vysokým leskem, bělostná barva vynikne na pozadí stěny obložené tmavým dřevem afrického ořechu.

FOTO: www.mujdum.cz

Těžištěm přízemí je společná obývací zóna. Sezení, jídelna i kuchyň, umístěné v jednom obdélníkovém prostoru, plynule přecházejí plně prosklenou jihozápadní fasádou na dřevěnou terasu s krbem a jezírkem a dále do zahrady.

Díky opěrné zdi, plnému dřevěnému oplocení, zídkám a dalším stavebním úpravám zde vznikla příjemná intimní zóna, venkovní akcent rodinného života.

Přízemí spojuje s horním podlažím otevřené schodiště, které začíná na rozhraní obývací a „kuchyňské“ zóny – na rozhraní dřevěné podlahy a travertinové dlažby.

Přízemí spojuje s horním podlažím otevřené schodiště, které začíná na rozhraní obývací a „kuchyňské“ zóny – dřevěné podlahy a travertinové dlažby.

FOTO: www.mujdum.cz

Za kuchyní, umístěnou ve středu přízemí, se nachází příslušenství a malá chodba vedoucí do pracovny. Majitelé domu si přáli, aby se návštěvy, oslavy a další společenské události odehrávaly mimo obývací pokoj, a proto se k obývací části z jihu připojuje zimní zahrada a relaxační místnost s malým barem, vinným sklepem a vlastním hygienickým příslušenstvím.

Do pracovny si pán domu vybral olivovou dýhu. Její unikátní výrazná kresba nejlépe vynikne na zcela jednoduchém nábytku.

Do pracovny si pán domu vybral olivovou dýhu. Její unikátní výrazná kresba nejlépe vynikne na zcela jednoduchém nábytku.

FOTO: www.mujdum.cz

Pod jednolitým dřevěným pláštěm se ukrývají dva odlišné konstrukční systémy, jejichž volba vyšla z technických i praktických požadavků. Relaxační místnost tvoří spoj mezi domem a svahem, její strop je základnou zpevněné plochy před vstupem do domu.

Společenská místnost aneb vzpomínky na Afriku. Falešné ručně opracované a patinované stropní trámy ze starého jilmového dřeva působí zcela autenticky, stejně jako břidlicový obklad stěny kombinovaný s teletinou a originální svítidlo.

Společenská místnost aneb Vzpomínky na Afriku. Falešné ručně opracované a patinované stropní trámy ze starého jilmového dřeva působí zcela autenticky, stejně jako břidlicový obklad stěny kombinovaný s teletinou a originální svítidlo.

FOTO: www.mujdum.cz

Proto má přízemí pevnou, vysoce únosnou železobetonovou skeletovou konstrukci, druhé podlaží vzhledem k přání rodiny urychlit realizaci stavby vyrostlo jako montovaná dřevostavba.

Okna s izolačními trojskly, sendvičový plášť, solární kolektory a další řešení zohledňují aspekt úspory energie.

FOTO: www.mujdum.cz

Majitel domu se zabývá truhlářskou výrobou a na rozdíl od mnoha jiných případů nezůstal jeho domov v roli kovářovy kobyly. Dům se stal „výkladní skříní“ vysoce kvalitních materiálů i dokonalého řemeslného provedení.

Koupelna rodičů je obložena travertinovými deskami s kompaktním leštěným povrchem (podlaha) a přírodní porézní strukturou (stěny).

Koupelna rodičů je obložena travertinovými deskami s kompaktním leštěným povrchem (podlaha) a přírodní porézní strukturou (stěny).

FOTO: www.mujdum.cz

Na nábytku jednoduchých elegantních tvarů jsme obdivovali dekorativní strukturu méně užívaných druhů dřeva, jako jsou oliva, jilm, ovangol, makasar a další tropické dřeviny. Skvěle vynikly ve spojení s kamenem a dalšími přírodními materiály.

Zaujalo nás

Ačkoli dům působí, jako by byl z jednoho konstrukčního systému, není tomu tak: přízemí má pevnou, vysoce únosnou železobetonovou skeletovou konstrukci, druhé podlaží vyrostlo – vzhledem k přání rodiny urychlit výstavbu – jako montovaná dřevostavba.

Západní prosklenou stěnu stíní předokenní hliníkové žaluzie, děti obývají lodžii chráněnou přesahem střechy.

Západní prosklenou stěnu stíní předokenní hliníkové žaluzie, děti obývají lodžii chráněnou přesahem střechy.

FOTO: www.mujdum.cz

Slovo autorů

„Rodinná vila byla postavena jako tzv. „pasivní“ stavba s odkazem na funkcionalistické tradice, a to včetně řešení dispozic. Jednoduchý kubický tvar je pojat s ohledem na principy nízkoenergetických staveb realizovaných v zahraničí. Za touto zdánlivou jednoduchostí stojí pečlivě promyšlený koncept a speciální konstrukční řešení objektu, které je aplikováno jak v nosné části domu, tak i v konstrukci obvodového pláště.

Po výtvarné stránce má stavba pokračovat v tradici funkcionalistické architektury s důrazem na otevřený společenský prostor rodiny, který reaguje a volně se prolíná s okolní obytnou zahradou. Prostory tak do sebe nenásilně vstupují a navzájem se ovlivňují v každou denní či roční dobu skrze velkorysou prosklenou plochu obývacího pokoje, dimenzovanou od podlahy až po strop. Tento prvek umožňuje rodině majitelů, i v centrální části města, žít vlastním a nerušeným životem,“ říká architekt Martin Kareš.

Prof. arch. Ivan Ruller (1926), Ing. arch. Robert Rais, Ph.D. (1977), Ing. arch. Martin Kareš, Ph.D. (1977)
Robert Rais a Martin Kareš jsou absolventi Fakulty architektury VUT v Brně, dříve členové ateliéru prof. arch. Ivana Rullera, žijící legendy funkcionalismu, oceněné státním vyznamenáním. V r. 2003 založili vlastní architektonický ateliér Europrojekta, zabývají se navrhováním nejrůznějších typů občanských a bytových staveb, urbanistickou i vzdělávací činností. Realizovali více než stovku rodinných domů, čímž se řadí k nejúspěšnějším ateliérům v tomto oboru u nás. Získali řadu renomovaných ocenění za architekturu, např. Cenu Bohuslava Fuchse, Zvláštní cenu Státního fondu rozvoje bydlení a další.
Napište nám
Postavili jste dům nebo rekonstruovali byt a rádi byste se pochlubili?
Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz

 www.mujdum.cz