Na místě staré stáje nad rybníkem vyrostl dům s nadčasovou elegancí

Aby dvojice architektů dokázala pro klienta navrhnout dobrý rodinný dům, musí poznat jeho zvyky. Hned od počátku je nutné najít vodítko pro materiální, konstrukční i dispoziční řešení studie.

V tomto ohledu oba architekti nezapřou svoji pedagogickou praxi na Fakultě architektury ČVUT v Praze: „Když za námi přijde klient, nejprve mu zadáme domácí úkol. To znamená, že nám napíše, co od domu očekává. Někdo chce hned po ránu vyběhnout bosý do trávy, někdo nemá rád barvy nebo dřevo, každý člověk je jiný,“ říká architekt Jan Tesař.

Ján Stempel k tématu dodává: „Každý z členů rodiny vypracuje úkol samostatně, i děti, pokud už umějí psát. Nesmějí opisovat, není nutné, aby se v přáních omezovali, můžou si i protiřečit – třeba ‚nemám rád červenou barvu, ale miluji cihly‘.“

Ohledně konstrukčního materiálu stavby mívají někteří klienti jasno, jindy si o řešení řekne místo samo. V případě domu „Nad rybníkem“ vychází stavba jednoznačně z charakteru staré rodinné usedlosti, do níž je zakomponována.

Na nejkrásnějším místě souboru starých budov stála stáj a uzavírala kompozici hospodářské usedlosti. Posazena nad rybníkem ze severní strany slibovala krásný výhled do okolí přes koruny vzrostlých stromů. Havarijní stav stáje sice rozhodl o jejím zbourání, přesto se objem a forma stavení zachovaly.

„Původní rozložení a jednoduchý tvar stavby byly natolik provázány s celkovým uspořádáním hospodářství, že určily vzhled novostavby. Bylo by škoda narušit kouzlo místa, když z něj bylo naopak možné těžit ve prospěch domu,“ říká architekt Tesař.

„Ze staré stáje zůstala jen opěrná pískovcová zeď, která se znovu vystavěla a dnes tvoří podstavec celého domu. Ze strany od rybníka byl zachován i malý sklípek přístupný ze svahu. Zdí se pozemek znovu zpevnil a na základové desce pak vznikla jednoduchá stavba. Její poloha si řekla o úpravu, která v původní konstrukci chyběla – z objemu stáje se vykonzolovala terasa s výhledem na rybník.“

Dřevěná paluba lehce stíněná listovím stromů dnes slouží jako venkovní jídelna, s pevnou půdou ji spojuje dřevěná podlaha ochozu. Přirozené zastínění listnáčů v zimě mizí a jižní slunce znamená pro interiér velké tepelné zisky.

Silné propojení vnějšího a vnitřního prostoru zajišťují posuvná velkoformátová okna, jež dovolují lehce přenést jídelní stůl ven na terasu či na několika místech vyjít ven na ochoz vedený ze tří stran po obvodu domu. Příroda za velkoplošným prosklením se i za špatného počasí stává nedílnou součástí života rodiny.

Dům vznikl jako praktické bydlení s ohledem na budoucí stáří, proto je hlavní obytná plocha koncipována do přízemí. Kompletní byt s otevřeným prostorem, šatnou, ložnicí a koupelnou skýtá veškerý potřebný komfort pro manželskou dvojici.

„Investoři počítají s tím, že se zde bude celá rodina scházet, a tak je přízemí vybaveno velkým jídelním stolem a podkroví poskytuje prázdninové ubytování se zázemím pro děti i vnoučata,“ dodává Jan Tesař.

Z praktických důvodů má podkroví vlastní ohřev vody a je na prvním podlaží zcela nezávislé. Po většinu roku zůstává neobydleno. Podlahové topení napojené na plynový kotel se skládá z několika okruhů, které lze jednotlivě ztlumit, malé pokojíky v podkroví lze během zimních měsíců temperovat.

Sezónní využívání domu nevyžaduje náročnější zvukovou izolaci mezi podlažími, která by v celoročním oběhu byla žádoucí, a proto se architekti rozhodli pro tradiční dřevěné trámové stropy. Přiznané trámoví spolu s klasickou kubickou stavbou a sedlovou střechou tak zapadají do venkovského rázu usedlosti, aniž by ztratily na moderním tvarosloví.

„Vzhledem k tomu, že majitelé přesně věděli, co od bydlení chtějí, vyladil se dům během poměrně krátké doby. Zadání bylo jasné možná i proto, že se jednalo o starší manželský pár, který už o bydlení ví své a nepodřizuje požadavky krátkodobým aspektům rodinného života.“

www.mujdum.cz