Rodina si tuto část Průhonic velice oblíbila, a tak se nějaký čas snažila přemluvit k prodeji původního majitele parcely, kde býval neudržovaný sad. Nakonec se dohodli.

Rodina pozemek koupila a mohla začít stavět vlastní dům. Pro jeho návrh uspořádala jakousi minisoutěž mezi přáteli architekty. Jedním z požadavků bylo, aby měl dům subtropický skleník, protože tato flóra je koníčkem majitelky.

Dům se směrem do ulice tváří nepřístupně.

Dům se směrem do ulice tváří nepřístupně.

FOTO: Zuzana Podolská

Pohled od vstupních dveří

Pohled od vstupních dveří

FOTO: Zuzana Podolská

Už prostředí, kde stavba vznikla, je poněkud neobvyklé. Na jihozápadě je parcela domu ukončena strmým skalním srázem s výhledem na průhonický zámek, zatímco vedle vstupu na pozemek stojí trafostanice.

V přízemí klidového křídla domu je umístěna vířivka, z níž je hezký pohled na japonskou zahradu s bambusem.

V přízemí klidového křídla domu je umístěna vířivka, z níž je hezký pohled na japonskou zahradu s bambusem.

FOTO: Zuzana Podolská

Interiérová japonská zahrádka

Interiérová japonská zahrádka

FOTO: Zuzana Podolská

Architekti pro dům navrhli celkem šest hlubinných vrtů, jež využívá dvojice tepelných čerpadel země-voda. Stavba je umístěna v severním rohu pozemku, v blízkosti vstupu na parcelu, a svou jednou stranou kopíruje hranici se sousedním pozemkem, pro nějž funguje jako plot, který bude v budoucnu porostlý zelení.

Tato stěna domu pokračuje až k ulici, kde nejenže blokuje výhled na trafostanici, ale také znemožňuje vzájemný vizuální kontakt se sousedy, což bylo dle architektů jejich přáním.

Malá, interiérová japonská zahrada funguje jako svého druhu světlík.

Malá, interiérová japonská zahrada funguje i jako světlík.

FOTO: Zuzana Podolská

Hlavní výzvou pro návrh projektu domu bylo vyrovnání se s velikou členitostí terénu. Objekt navržený jako přízemní stavba s obytným podkrovím a bez podsklepení jej do značné míry kopíruje. Proto jeho jednotlivé části nejsou na stejné úrovni.

Je rozdělen do dvou křídel, z nichž jedno plní funkci denní části domu a druhé, logicky, slouží jako zóna pro relaxaci a odpočinek. Tam je umístěn ovšem i vstup do domu krytý pergolou. Zakončeno je skleníkem spojujícím přízemní prostor s podkrovím.

Tato koupelna se pyšní výhledem do skleníku.

Tato koupelna se pyšní výhledem do skleníku.

FOTO: Zuzana Podolská

Přáním majitelky bylo mít subtropický skleník. Až bude zařízen, promění se tato část domu v kousek ráje na zemi.

Přáním majitelky bylo mít subtropický skleník. Až bude zařízen, promění se tato část domu v kousek ráje.

FOTO: Zuzana Podolská

Část parcely mezi domem a ulicí je určena k parkování vozidel. Součástí domu je pak vestavěná přízemní garáž.

Jednou z předností domu je, že netrpí nedostatkem světla.

Jednou z předností domu je, že netrpí nedostatkem světla.

FOTO: Zuzana Podolská

Společenská část domu je uložena níže než odpočinková.

Společenská část domu je uložena níže než odpočinková.

FOTO: Zuzana Podolská

Architekti se v maximální míře snažili propojit interiér s exteriérem, čemuž napomáhá plynulý přechod z jídelny do obývací zóny a odtud pak už rovnou do zahrady. Celá jihozápadní fasáda je prosklená, s možností jejího otevření.

Dřevěné pochozí povrchy v exteriéru včetně schodiště jsou z tropického dřeva Bangkirai.

Dřevěné pochozí povrchy v exteriéru, včetně schodiště, jsou z tropického dřeva Bangkirai.

FOTO: Zuzana Podolská

Jídelna s kuchyní a obývacím pokojem jsou propojeny do jednoho společného prostoru.

Jídelna s kuchyní a obývacím pokojem jsou propojeny do jednoho společného prostoru.

FOTO: Zuzana Podolská

Ze společenského prostoru (jídelna/kuchyně/obývák) se po schodech vystupuje o půl patra výše do druhého křídla, kde je umístěna čtveřice ložnic, rozdělených do dvojic dělících se vždy o společnou šatnu a koupelnu.

Architekti klidový režim této části domu podpořili malou vnitřní japonskou zahradou, jež prosvětluje danou část domu.

Zahrada ještě není ve své konečné podobě. Až bude vše vzrostlé, dům se v její zeleni bude doslova ztrácet.

Zahrada ještě není ve své konečné podobě. Až bude vše vzrostlé, dům se v její zeleni bude doslova ztrácet.

FOTO: Zuzana Podolská

V obývací zóně nechybí krb.

V obývací zóně nechybí krb.

FOTO: Zuzana Podolská

Hlavní ložnice domu společně s koupelnou je otevřena do skleníku. V přízemí, pod ložnicemi, je relaxační zóna s vířivkou a saunou. Od technického zázemí stavby je taktně odděluje zmiňovaná japonská zahrada.

Dominantním prvkem fasády je kromě velkých prosklených ploch štípaná břidlice.

Dominantním prvkem fasády je kromě velkých prosklených ploch štípaná břidlice.

FOTO: Zuzana Podolská

Z domu je vidět část průhonického zámku.

Z domu je vidět část průhonického zámku.

FOTO: Zuzana Podolská

Veškeré obytné pokoje jsou orientovány tak, aby směřovaly do zahrady. Stavba se tak vůči ulici tváří nepřístupně, cílem je chránit soukromí jejích obyvatel. Jak poznamenávají architekti, právě zahrada je hlavním motivem stavby a s postupujícím časem, kdy bude její podoba ještě upravena a přibydou stromy, stane se dům na pozemku nenápadnějším a skrytějším.

Digitální podoba projektu

Digitální podoba projektu

Grafika: Miroslav Hujer (3x)

TECHNICKÉ INFORMACE
Velikost ploch
Užitná plocha celkem: 712 m2
Interiér: 593 m2
Terasy: 119 m2
Zastavěná plocha: 501 m2
Pozemek: 1903 m2
Materiály
Dřevěné pochozí povrchy v exteriéru včetně stupňů schodiště - tropické dřevo Bangkirai
Hlavní vstup a vjezd do garáže - žulové kamenné kostky, zatravněné betonové pražce
Střecha - předzvětralý titanzinkový plech antracitového odstínu (značka VMZinc)
Atikový lem a sloupy - žárově zinkovaný ocelový plech
Konstrukce domu - sendvičová (vnitřní nosná konstrukce - izolace - vnější plášť), částečně monolitická (pohledový beton), částečně zděná (Porotherm)
Fasáda - štípaná opavská břidlice lepená na suchou maltu
Příčky - cihlové zdivo (Porotherm), SDK, sádrové omítky
Vnitřní schody - prefabrikované betonové, ocelové
Prosklené plochy - hliníkový systém Schüco

Architekti využili pro stavbu tradičních materiálů. Na sucho skládanou fasádu z tmavé štípané břidlice zkombinovali s betonem, kovem a sklem. U většiny stěn se počítá do budoucna s tím, že obrostou zelení.

Sedlová střecha s mírným sklonem spádu je dle architektů optickým pokračováním zahrady. Její velkou část tvoří zatravněná terasa navazující vizuálně na sousední zahradu. K pokrytí střechy vybrali architekti titanzinkový plech, který nejlépe ladí s ostatními materiály domu.

Přízemí

Přízemí

Podkroví

Podkroví