Široké vstupní dveře z modřínového dřeva a surového skla, ke kterým směřují schody z černého mramoru s bílým žilkováním, rámují masivní prvky z kamene.

Hlavní část přízemí tvoří vchodová hala s mramorovou dlažbou, obložená santalovým dřevem, kterému se říkalo padouk. Z ní vede schodiště do vyšších podlaží a dveře do přízemních bytů.

První patro má souměrnou dispozici s ústředním schodištěm a dvojicí bytů se dvěma pokoji obrácenými do ulice. Část stavby obíhá krytá terasa.

Vstup do vily byl řešen jednoduše a monumentálně.

Vstup do vily byl řešen jednoduše a monumentálně.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihomoravského kraje

V nejvyšším poschodí je ubytovací prostor a dvoupokojový byt s menším balkónem. Na pravé straně byl umístěn ateliér, který kryje pultová eternitová střecha.

Vila sloužila i jako architektonický ateliér

Vnitřní dispozice domu, určeného k bydlení i k provozování architektonické činnosti a stavební živnosti, se odráží na fasádě ve tvaru a rozvržení oken. Originální světlá břízolitová omítka byla sice nedávno nahrazena žlutou fasádou, ve většině případů se ale zachovala bíle natřená okna.

Nákres prozrazuje interiérové uspořádání.

Nákres prozrazuje interiérové uspořádání.

FOTO: autorský tým Slavné vily Jihomoravského kraje (výřez)

Za celkem nenápadnou fasádou se skrývaly luxusně vybavené interiéry, prozrazující Čermákovo vídeňské školení. To ovlivnilo i produkci umělecko řemeslných dílen v Brně, které založil v roce 1910 a vedl do roku 1933.

V roce 1940 získala dům Čermákova mladší dcera, architektka Liselotte Lamačová. Po otcově smrti nabídla dům státu, který ho převedl do majetku obce. Z činžovní vily se tak stal nájemní dům.