Kutnohorský lékárník Antonín Hartmann si v roce 1861 koupil zemědělskou usedlost s názvem Špahovka na předměstí Hlouška a dal ji přestavět na továrnu pro výrobu řepkového oleje.

Křídlo Špahovky obrácené k panoramatu staré Kutné Hory se přeměnilo na továrníkovu vilu podle projektu ředitele místní reálky Jiřího Zacha.

Vila je částečně navržena v novogotickém stylu.

Vila je částečně navržena v novogotickém stylu.

FOTO: Jiří Podrazil

U prvních podnikatelských vil v českých zemích převažuje novorenesanční „florentinský“ styl. Architekt Zach ale vybral pro Hartmannovo sídlo nezvyklou směs stylu „obloukového“, vládnoucího ve střední Evropě v druhé třetině 19. století, a stylu novogotického, který není u vilových staveb z doby historismu běžný.

Inspirací byly středověké památky

Ve výběru novogotiky pro přestavbu Špahovky je poznat Zachova záliba v kutnohorských středověkých památkách. Za nezvyklý, skoro experimentální, je možné u Hartmannovy vily považovat i její typ. Zach ji totiž řešil jako stavbu přízemní, jednopodlažní.

Kresba vily od Antonína Hartmanna.

Kresba vily od Antonína Hartmanna

FOTO: autorský tým Slavné vily Středočeského kraje

Do většiny místností ve vile je možné vstoupit z dlouhé chodby v severní části stavby. Její střed tvořil salon s arkýřem. Jeho hvězdicová klenba napodobovala vnitřek královské kaple v nedalekém Vlašském dvoře.

Hartmannova rodina se tu setkávala s přáteli. K nim patřil i kutnohorský starosta Štietka nebo přírodovědec Jan Evangelista Purkyně. Rodina v salonu hrála domácí divadlo, slavila svátky a narozeniny svých členů.

Chloubou vily je menší balkonek v italském stylu.

Chloubou vily je menší balkonek v romantickém stylu.

FOTO: Jiří Podrazil

Napravo od salonu umístil architekt pokoje rodičů, z kterých se dalo vyjít na dřevěnou verandu a do zahrady. Levá část vily byla vyčleněna sedmi Hartmannovým dětem. Po továrníkově smrti sídlily ve Špahovce různé průmyslové podniky, vila se pak užívala jako činžovní dům. V roce 2005 vyhořela. Od demolice ji zachránila přestavba podle projektu Martina Hádka a firmy Kutnohorská stavební.