Vila Jiřího Hanzelky vyrostla na Nivách v sousedství elegantní Zikmundovy vily. I přes řadu podobných prvků k ní ale kontrastuje. Symetrické prostorové řešení domu předurčil svažitý terén, do kterého je vila zasazena.

Vilu krášlí přiznané cihloví na fasádě.

Vilu krášlí přiznané cihloví na fasádě.

FOTO: autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

Vila má polo-zapuštěný balkón (lodžii), který ukončuje prostorovou kaskádu domu nad zahradou. Velkorysý obytný prostor je výškově členěn, jídelní kout se nachází o několik stupňů výš než odpočinkový, pracovní a hudební prostor.

Stavba má poměrně robustní balkon.

Stavba má poměrně robustní balkón.

FOTO: autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

Stavba má raumplanovou dispozici (založenou na odstupňování různých výšek jednotlivých místností podle jejich funkce i významu). To jí spojuje s tvorbou slavného Adolfa Loose, který je autorem raumplanové dispozice. I klasické trojdílné členění hlavní strany připomíná tvorbu renomovaného architekta.

Monumentální řešení domu bylo ale inspirováno také tím, že Jiří Hanzelka byl vášnivým hráčem na varhany a dům byl mimo jiné dimenzován podle vlnových délek tónů varhan, které do jeho domu zapůjčil profesor Jiří Reinberger z Prahy.

Architekt navrhl velká pásová okna tak, aby byl interiér maximálně prosvětlen.

Architekt navrhl velká pásová okna tak, aby byl interiér maximálně prosvětlen.

FOTO: autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

Hanzelkova rodina se do vily nastěhovala v roce 1956, ale už o dva roky později přesídlila do Prahy, blíž rodičům Hanzelkovy ženy Hany. Vila byla předána československému státu s podmínkou využití pro potřeby dětí výměnou za poskytnutí prostředků na šestiletou cestu do Asie a Oceánie uskutečněnou v roce 1959 (polovina ceny domu přitom byla J. Hanzelkovi kompenzována M. Zikmundem).

Nová funkce mateřské školy a později dětského rehabilitačního stacionáře přinesla řadu stavebních zásahů a přístaveb a vedla k postupnému znehodnocení Plesníkova díla.