Zmínky o mlýně jsou dochované už v polovině 17. století, v souvislosti s přestavbou projektovanou lázeňským správcem a stavebním mistrem Václavem Pirchanem pro tehdejšího majitele panství a lázní - hraběte Ottu Serényiho.

Stavba nese prkvky architektury alpského stylu.

Stavba nese prvky architektury alpského stylu.

FOTO: Autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

V prvním období vzniku moderních lázní na začátku dvacátého století byla vila "Pod lipami" bydlištěm ředitele lázní a průkopníka moderní lázeňské péče - doktora Františka Veselého.

Navštěvovali ho v ní významní představitelé české a slovenské kultury, mimo jiné i Dušan Jurkovič a Leoš Janáček.

Jedna z nejslavnějších staveb Luhačovic na dobovém snímku.

Jedna z nejslavnějších staveb Luhačovic na dobovém snímku

FOTO: Autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

Doktor František Veselý usiloval spolu s okruhem svých brněnských přátel, do kterého patřil například i ředitel vesnických škol František Mareš, spisovatelé Josef Merhaut či Alois a Vilém Mrštíkovi, o celkovou změnu charakteru lázní.

Podle jeho vize se z lázní mělo stát centrum českého a slovanského společenského života. Měl se z nich stát slovanský salon.

Nákresy stavby prozrazují její prostorové uspořádání.

Nákresy stavby prozrazují její prostorové uspořádání.

FOTO: Autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

K realizaci této představy přizval doktor Veselý architekta Dušana Jurkoviče, který přestavěl řadu původních lázeňských objektů ve svém pojetí secesního stylu, spojujícím etnografické prvky (prvky tehdejšího venkovského života) s tehdejším evropským vývojem architektury i japonskou inspirací.

Podobizna ředitele lázní a průkopníka moderní lázeňské péče Františka Veselého s doprovodem.

Podobizna ředitele lázní a průkopníka moderní lázeňské péče Františka Veselého s doprovodem

FOTO: Autorský tým Slavné vily Zlínského kraje

Objekt vily ale zůstal Jurkovičem z vnějšku nezměněný. Možná proto, že tehdy nesloužil lázeňským hostům. Prostou architekturu jednoduchého zděného domu krytého sedlovou střechou spoluvytváří dřevěné, výtvarně pojaté konstrukce v tzv. švýcarském či alpském stylu. Ten byl před realizacemi Jurkovičových staveb určující estetikou lázeňského centra.

Zakladatelská éra budování lázní skončila rezignací Františka Veselého na post ředitele lázní. Až do roku 1943 pak byla vila zřejmě znovu užívána ke svému původnímu účelu, k ubytování lázeňských hostů, později sloužila i národopisnému muzeu luhačovického Zálesí.