Článek
Ideální zimní zahrada je navržená tak, že v zimě slunce stojící nízko nad obzorem proniká dovnitř do domu a prohřívá obytné místnosti za skleněnými plochami. Letní, téměř svislé sluneční záření, se naopak přes zahradu do obytných místností dostane jen minimálně.
Zimní zahrada může být součástí obytného prostoru, nebo oddělená dveřmi. Optimální je její orientace na jihovýchod nebo jihozápad. Celoročně by se stabilní teplota měla pohybovat kolem 22-24 °C a vlhkost mezi 45-60 %.
Typovou zahradu, nebo na míru?
Zimní zahrady jsou prosklené samonosné konstrukce, které odolávají sněhu, krupobití i větru. Zároveň zvládají rozdíly teplot na vnitřní a vnější straně svého pláště, který by se neměl zbytečně rosit. Očekáváme od nich, že budou dostatečně tepelně izolované, zároveň je budeme moci větrat otvíratelnými díly (okna, dveře).
Zimní zahrada nejčastěji navazuje svou širší stranou na dům, jindy je vysunuta do venkovní zahrady. Složitější konstrukce pokrývají i více podlaží, navazují na různé části prosklené střechy. Zajímavé jsou střešní prosklené nástavby, u nichž je možné jako základ využít např. střechu garáže.
Typové zimní zahrady fungují jako stavebnice, sestavují se z jednotlivých modulů daných rozměrů. Vyjdou levněji, zákazník si vybírá podle toho, co se hodí k domu nejlépe. V nabídce jsou jednoduché, mnohaúhelníkové a oválné tvary.
Zimní zahrady na zakázku se řeší podle konkrétních požadavků investora. Vycházejí ze stylu domu, na který navazují. Řešení si můžeme navrhnout sami, podobně jako vypracovat projekt a konzultovat ho se zhotovitelem. Pozor! Výklenky, šikmé stěny či zákoutí sice mohou vypadat atraktivně, ale v členitém půdorysu zimní zahrady často vznikají tzv. slepé kouty, v nichž necirkuluje vzduch a vzdušná vlhkost pak kondenzuje. Stejně obtížné jako zajištění správného klimatu je i zastínění různých výběžků, koutů či nepravidelných konstrukčních prvků.
Cena zimní zahrady se odvíjí od toho, jaké práce bude její stavba vyžadovat. Stavíme-li ji na garáži či terase domu, zaplatíme skutečně jen zahradu. V základním provedení na ploše 15 m2 stojí mezi 200 až 300 000 Kč, sehnat se dá samozřejmě dražší i levnější varianta. Pokud stavíme doslova na trávě, zaplatíme i za práce zahrnující přípravu samotné stavby: mj. vyhloubení základů, vytvoření podlahy, zavedení topení. Výši ceny také ovlivňuje velikost, tvar, členění a typ obvodových prvků, dále velikost a tvar střechy, typ prosklení. Cena atypické zahrady na zakázku se počítá individuálně, může být o 25 % vyšší než cena typové zahrady.
Co zajímá stavitele
Než oslovíme firmu specializovanou na výstavbu zimních zahrad, rozmyslíme si několik věcí, na které se firma určitě zeptá.
Účel zimní zahrady ovlivní její podobu a technické provedení, které se promítnou také do pořizovací ceny a provozních nákladů. Je rozdíl mezi vytápěnou a nevytápěnou zimní zahradou, nebo tím, zda v jejím prostoru chceme mít koupací bazének, pěstovat tropické rostliny nebo jen uskladňovat zahradní nábytek.
Orientace na světovou stranu rozhoduje mj. o tom, jaké potřebujeme vytápění. Z tohoto pohledu je nejvýhodnější jižní strana, díky níž se paprsky slunce dovnitř dostanou i v zimě. Směrování na východní stranu vybízí k využití zahrady jako ranní jídelny, ovšem po zbytek dne pak bude zastíněná a nevyhřívaná sluncem.
| Rostliny pro zimní zahrady |
|---|
| V nevytápěné zimní zahradě, kde udržujeme teplotu od -5 °C do +5 °C se daří rostlinám ze severního Středomoří. Jsou to např. azalky, citrusy, agáve, olivovníky, jasmíny, některé druhy bambusů a granátovník. |
| Teplota temperované zahrady mezi 5 až 15 °C vyhovuje jihoamerickým a jihoafrickým rostlinám (myrta, rozmarýn, fíkovník, kávovník, mangovník). |
| Zahrady se stálou teplotou nad 18 °C se hodí pro rostliny z tropů. Např. některé orchideje, bromélie, guzmánie a alokázie. |
Projektanty bude zajímat i rozměr zahrady, minimální a maximální možná výška stavby i naše představa o úpravě jejího nejbližšího okolí, požadavky na materiál podlahy, typ prosklení, atd. Nejlepší bude, když přineseme fotografie místa, na němž by měla zahrada stát.
Umístění zimní zahrady je limitováno dispozicemi domu, ale chybou by bylo oddělit ji od ostatních frekventovaných místností, obytné kuchyně nebo obývacího pokoje, zejména má-li plnit relaxační úlohu.
Důležité také je, zda chceme využít zimní zahradu jako nenucený přechod do zahrady venkovní (velikost a provedení dveří do zahrady) a kolik času strávíme její údržbou (elektrické rozmrazování sněhu na střešní části skel, rozpouštění ledu v okapních žlabech atd.)
Zvážíme otevírání oken (manuální nebo automatické, či elektrickou manipulaci se stínící technikou).
Zvolit si můžeme i materiál konstrukce zahrady. Vybírat lze z dřeva, kovu a plastu, klempířských prvků (např. pro odvodnění střechy), typy vytápění.
Z čeho je konstrukce
Plastové profily jsou lehké, dobře izolují a vyžadují minimální péči. Odolávají dobře povětrnostním vlivům a UV záření. Pro zpevnění a zvýšení pevnosti v ohybu se do nich vkládají ocelové pozinkované výztuhy.
Hliníkové konstrukce bývají nejdražší, ale jsou trvanlivé a mají na rozdíl od plastových profilů výborné statické vlastnosti. Hodí se zejména do vlhkého prostředí. Často se kombinují s plastem (střecha z hliníku, svislé části z plastu). Povrchové úpravy respektují buď přírodní hliník, nebo je možný eloxovaný či práškovaný povrch. Nabízejí se různé barvy včetně imitací dřeva.
Nejpoužívanější z dřevěných materiálů je borovicová, jedlová nebo smrková lepená lamela, pro náročné zákazníky se hodí buk a dub. Povrch konstrukce se pak pro delší životnost upravuje akrylátovými laky. O dřevo se musíme více starat, je citlivé na vlhkost, vyžaduje údržbu (ochranné nátěry proti napadení houbou, hnilobou). Dřevěná konstrukce ve srovnání s hliníkem nebo ocelí potřebuje větší tloušťku profilů.
Zahrada bývá montována na betonovém základu. Základy by měly mít po obvodu betonové pásy široké asi 40 cm, hluboké podle lokality 80-110 cm (tzv. nezámrzná hloubka). Dále je důležité, aby byla hotová hrubá základová deska, a to 15-20 cm pod úrovní budoucí podlahy zimní zahrady. Tento prostor je dostatečný na aplikaci izolací a případně i podlahového topení. Zimní zahrada se staví před položením vnitřní dlažby nebo jiné podlahy.
Sklon střechy je důležitý
Z tvaru střechy vychází tvar a konstrukce celé zimní zahrady. Její sklon se může pohybovat mezi 6° až 30°. Střechy s prudším sklonem se méně špiní, jsou vhodné pro sněhové oblasti a nezatéká přes ně tolik jako u plochých střech. Také přes ně takřka neuniká teplo.
U zimních zahrad s plochou střechou dochází často k přehřívání prostoru. V létě kvůli vysoko postavenému slunci, které prohřívá velkou plochu, pak kvůli nízké konstrukci, která způsobuje nežádoucí cirkulaci teplého vzduchu v místnosti. Střecha zimní zahrady se vytváří dvěma způsoby:
Prosklenou střešní konstrukcí, kterou tvoří lepené nosné hranoly. Na ně se instalují nejčastěji hliníkové zasklívací profily, do nichž se osazuje bezpečnostní izolační sklo.
Klasickou střešní konstrukcí s krytinou. Podhled střechy lze upravit sádrokartonem nebo obložit přírodními palubkami. Tento způsob je levnější a nemusí se v letních měsících zastiňovat.
U zasklení dbáme na izolaci
Nejpoužívanější zasklení zimních zahrad je z izolačních dvojskel s pokovenou vrstvou v kombinaci s bezpečnostními skly (lepené - Connex, nebo kalené).
Zimní zahrady bývají ve svislých stěnách zaskleny izolačními dvojskly s koeficientem prostupu tepla u=1,1 W/m2K.
Vnější strana dvojskel může být upravena tak, že eliminuje prostup světla a tepla do interiéru. Používají se k tomu skla s vyšší odrazivostí, která zrcadlí při pohledu zvenku, takže do jisté míry zajišťují soukromí.
Pro zimní zahrady přímo propojené s interiérem se doporučují izolační trojskla s koeficientem prostupu tepla u=0,6 W/m2K.
Obecně při výběru skel platí: čím je koeficient prostupnosti (znak U) menší, tím je sklo kvalitnější a propouští méně tepla směrem ven.
Dnes se běžně používají i izolační skla s tepelnou fólií Heat Mirror, odrážející tepelné záření zpět ke zdroji (tzn. ven v létě, když chceme, aby nepronikalo do místnosti, a dovnitř v zimě, kdy teplo zůstane uvnitř).
Sklo určené do střechy je vždy bezpečnostní. Spodní vrstva dvojskla má bezpečnostní fólii, která zamezí tříštění a vysypání skla. Horní sklo je dostatečně silné, aby ho nepoškodily kroupy nebo kamínky. Další variantou střešní výplně jsou polykarbonátové komůrkové desky.
Možnosti otvírání
Základním pravidlem je zajistit v zahradě dostatečné množství otvíravých prvků - zhruba třetina svislých stěn by se měla dát otvírat. Pro zimní zahrady orientované na jih, případně na západ, se doporučuje zabudování nuceného větrání. Otvíravé prvky lze osadit sítěmi proti hmyzu. Pro zimní zahrady se využívají např. tyto systémy otvírání: pevné zasklení, otvíravě-sklopný panel, sklopný panel, posuvně-výklopné dveře, pevně zasklená jednotka s ventilátorem, skládací dveře.
| Pozor na vloupání |
|---|
| Zimní zahrada je zranitelným místem domu. Vyplatí se investovat do bezdrátového elektronického zabezpečení reagujícího na pohyb, otevření dveří či okna nebo rozbití skla. |
| Zabezpečení lze napojit i na bezpečnostní agenturu, která vyjíždí ihned na místo. |
Aby slunce dobře sloužilo
Zimní zahradu můžeme zastínit zevnitř i zvenku. Nabízejí se žaluzie, předokenní rolety nebo protisluneční reflexní fólie v interiérové a venkovní variantě.
Pro zastínění zimní zahrady se doporučují speciální markýzy ukotvené na střeše nebo předokenní rolety.
Při volbě zastínění se řídíme orientací zimní zahrady. Směřuje-li na jih, zastínění střechy zvenku je nutné. Venkovní stínění je nejefektivnější, zachytí paprsky dříve, než by mohly prohřát zasklenou plochu.
Z vnitřní strany střechy je vhodné zastínění skládanými žaluziemi, tzv. plisé. Pro zastínění svislých stěn můžeme vybírat z mnoha typů textilních žaluzií nebo použijeme japonské posuvné stěny a žaluzie z přírodních materiálů (bambus).
Pro příjemné klima
Jestliže v zimní zahradě relaxujeme, nechceme trpět přemírou horka ani vlhka a zimy. Ideální je větrat zahradu tzv. na kříž. K odvodu studeného vzduchu ze spodní části zahrady poslouží manuálně otevírací střešní okna (mřížky, otevírací díly) umístěná co nejvýše.
Ve stropě se také používají okénka ovládaná automaticky (nejlépe napojená na meteostanici), ve stěnách se uplatní manuálně ovládaná výklopná okna. Pro odvětrání ve vyšších místech lze použít prodloužené otvírače ventilaček.
| Ohlášení stavby a stavební povolení |
|---|
| Chystáme-li výstavbu zimní zahrady, poradíme se s pracovníky místního stavebního úřadu. Požadavky úřadu se totiž mohou lišit v závislosti na lokalitě. Některé firmy kromě výstavby zahrady nabízejí i vyhotovení dokumentace, takže se nemusíme o nic starat. |
| Podle stavebního zákona zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5m výšky nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Toto platí však pouze v případě, že jde o solitérní stavbu. Takových realizací zimních zahrad je však minimum. |
| Ve většině případů se bez stavebního povolení, nebo alespoň ohlášení stavby, neobejdeme. Z hlediska stavebního zákona je přístavba zimní zahrady změnou stavu stávající stavby (rodinného domu). |
| Stavební úřad posuzuje, zda její realizací není překročena zastavěná plocha domu 150 m2 (hranice mezi ohlášením a stavebním povolením), zastavěnost pozemku, nebo jiné regulační podmínky. |
Řízené větrání zajistí ventilační jednotka skládající se z teplotního čidla, výkonného ventilátoru a servomotoru umístěného na sklopném okně zimní zahrady.
Víte, že .....
Původně zimní zahrady sloužily k přezimování a pěstování citlivých tropických rostlin v zimních měsících.
Z toho vznikl název oranžérie, protože se v nich pěstovaly pomeranče a jiné citrusové plody.
V zimní zahradě se většinou jen přitápí v nejchladnějších dnech. K tomu se používá kombinace několika zdrojů tepla. Základem bývá podlahové topení, tzv. konvektory, díky nimž proudí teplý vzduch kolem skleněných ploch. Na nich pak nekondenzují vodní páry, nerosí se zevnitř a nehrozí vznik plísní.