Obyvatelé navštíveného domu, manželé středních let se dvěma dcerami, vybírali místo pro svůj domek dlouho a pečlivě. „Nechtěli jsme zkrátka jen bydlet za městem, na místě nám oběma hodně záleželo. Máme rádi přírodní materiály, měli jsme jasno i v tom, že domek bude dřevěný a nízkoenergetický. Svažitý pozemek v jedné z nejatraktivnějších lokalit, navíc s dobrou dostupností do Prahy, se nám zalíbil na první pohled. Malinko jsme zaváhali jen v okamžiku, kdy jsme se od architekta dozvěděli, že vzhledem k poloze ve svahu a orientaci ke světovým stranám bude část interiéru nutné umístit do suterénu," vítají nás hostitelé.

Dům se sedlovou střechou, jehož základnu tvoří půdorys ve tvaru L, se obrací vnitřním rohem k jižní slunné straně, fasády jsou zde bohatě prosklené. Sem také architekt orientoval hlavní společné obytné prostory.

Říká se, že listnaté dřevo by se nemělo kombinovat s jehličnatým, také se ale říká, že výjimka potvrzuje pravidlo, a to se projevuje právě zde. V zařízení interiéru se uplatňuje smrkové a bukové dřevo, vše je útulně sladěné, jednotlivé prvky na sebe logicky navazují. Interiér navrhla sama paní domu a před výsledkem nezbývá než smeknout.

Hlavním vchodem z ulice vstoupíme do malého zádveří jen s botníkem a šatní skříní. Prosklenými dveřmi projdeme na galerii, z níž vidíme světlý a vzdušný interiér jako na dlani. Jak už bylo zmíněno, je hlavní obytná část nízkoenergetického domu díky svažitému pozemku vlastně v suterénu, ale to si uvědomíme opravdu jen při vstupu. Po bukových schodech sestupujeme do obytné místnosti s kuchyňským koutem a jídelnou, která je z jedné strany prosvětlena francouzskými okny. Sem majitelé nízkoenergetického domu umístili i krbová kamna, jimiž vytápějí celou dřevostavbu, a to nejen otevřenou galerii, ale i pokojíky děvčat a ložnici nahoře.

Masivní buková podlaha ladí se schodištěm, které je také bukové, a se smrkem použitým na stropy a trámy. Z buku je i nábytek včetně kuchyňské linky, zajímavě doplněné spotřebiči z hliníku. V suterénní části najdeme i pracovnu rodičů a technickou místnost s kotlem a čerpadlem na dešťovou vodu, která je svedena okapy do jímky, odkud se čerpá na zalévání zahrady a ke splachování toalety. Za povšimnutí stojí ještě otevřená knihovna vyrobená na míru, která lemuje schodiště.

Malý věkový rozdíl dcer věstí, že minimálně do puberty jim bude lépe společně. Jejich pokojík v přízemí je sice prostorný, ale opravdu velkorysé metry pro hru získaly díky tomu, že spaní je umístěno u stropu na galerii. V prvním patře navíc zbyl prostor pro byt babičky, s nímž místo pro spaní děvčat sousedí přes stěnu. Pokud se rodiče vydají večer za zábavou, je to praktické řešení. Vedle dětského pokoje je ložnice rodičů a dále pokoj pro hosty, v němž zaujme pozornost pianino. Kdo na něm však v budoucnu bude hrát, jasné zatím není.

Velkou plochu přízemí zaujímá garáž. „Zatím ji využíváme spíše jako kolárnu nebo hernu. Je tu i pingpongový stůl a prostoru na podobné radovánky je tu víc než dost," říká pán dřevostavby. Součástí haly je pak i samostatná toaleta a dvě koupelny. Jedna je rodinná, ale využívají ji hlavně děvčata s maminkou, druhá je údajně pánská. „Určení koupelen napovídá i barevné ladění. Obklady i dlažba v dámské, nebo chcete-li rodinné koupelně imitují vzhled dřeva a jsou ve světlých pastelových tónech. Pánská koupelna je bíločerná."

„Moderní dřevostavby se staví z aglomerovaného dřeva, všechen materiál je vysušený, slepený, rozměrově identický, stavba je stabilní. Na nosnou konstrukci bylo použito smrkové lepené dřevo, které se k podobnému typu staveb vzhledem k ceně i tepelněizolačním vlastnostem využívá nejčastěji," říká pán nízkoenergetického domu. Kvůli větší odolnosti proti vnějším povětrnostním vlivům i z důvodů estetických zvolili manželé na dřevěnou fasádu dřevo sibiřského modřínu, obvodové stěny mají difuzní otevřenou konstrukci.

K vytápění dřevostavby jsou využívána krbová kamna v polyfunkční obytné místnosti, v případě větší zimy je možné přejít k ústřednímu topení s dřevokotlem a teplovodním výměníkem doplněným záložním kotlem o výkonu 11 kW. Stálý přísun čerstvého vzduchu v domě je zajištěn pomocí rekuperační jednotky.

"Tento nízkoenergetický dům představuje mou první realizaci celodřevěné konstrukce a mám z ní opravdovou radost nejen já, ale i její majitelé. Nejenže se podařilo společnými silami skloubit dost náročné požadavky investora na funkční členění domu a převést je navíc i do slušivé formy, ale zároveň jsem se naučil i něco nového," pyšní se autor projektu Ing. Ivo Štaudner a pokračuje.

"Práce se dřevem mě obohatila o nový tvůrčí rozměr, takže nyní se jí věnuji naplno. K samotnému domu není co dodat. Pouze vstupte ve svých představách dovnitř a prociťte si jeho energie, na kterých se podílí láska k materiálu, k řemeslu, ale i radostná tvůrčí atmosféra, která provázela toto dílo od samého začátku," vypráví Štaudner.

Autor
Ing arch. Ivo Štaudner (1964)
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT Praha, v letech 1984-1992 pracoval v projekčních organizacích Drupos a Hydroprojekt. Od r. 1992 pracuje samostatně jako autorizovaný architekt, zaměřuje se na navrhování rodinných domů a tvorbu obytného prostředí, zabývá se zároveň filozofií, psychologií a vztahů člověk-dům-krajina, aplikací poznatků feng-šuej a prací s energiemi místa budoucího domu.

Petra Nachtigalová, www.mujdum.cz