Článek
Stavba je dílem pardubického architekta Karla Řepy (1895–1963), žáka Josipa Plečnika. Jeho stavby patří k úchvatné domácí architektuře první poloviny 20. století. Architekta řadíme mezi generaci tvůrců, kteří „studovali klasicismus, aby později praktikovali modernismus“.
Mezi Řepovy první realizace patřily dva sousedící rodinné domy (čp. 655 a 814) v klidném zákoutí města na břehu Matičního jezera. Obě stavby jsou vydařenými příklady prvorepublikových středostavovských domů. Jsou jednopatrové a mají sedlové a valbové střechy (jde o "seříznuté" sedlové střechy na dvou protějších stranách, takže voda stéká hned na čtyři strany).
Na fasádách se střídají kombinace omítkových ploch s režným zdivem (to je jen vyspárováno a není omítnuto, protože by omítka jinak byla poškozena). Pozoruhodné jsou i nezastřešené balkony.
Průzkumy odhalily původní barevné řešení
Dům čp. 655 navrhl Karel Řepa v roce 1925 pro pardubického stavitele Viktora Kříže. Pozdější majitelé nechali provést v interiérech restaurátorské průzkumy ke zjištění původního barevného řešení místností.
Jejich výsledky byly víc než překvapivé: zatímco v užitkových prostorách stěny pokrývaly béžové a šedé tóny, obytné a komunikační místnosti prozařovaly syté barevné odstíny červené, modré, zelené a žluté barvy, které korespondovaly s pestře vzorovanými koberci i dochovaným kvalitním mobiliářem (svítidla aj.).
Nejpůsobivěji byla dekorována úzká spojovací chodba s červenými pruhy a schodiště se stylizovaným stromečkovým motivem. Decentní ztvárnění schodiště navrhl, jak se lze odůvodněně domnívat, vynikající pardubický art decový grafik Josef Salavec, který s architektem Řepou od poloviny dvacátých let spolupracoval.
Křížova vila se v roce 2007 stala kulturní památkou. Citlivě vedená revitalizace objektu by mohla být vzorem pro majitele dalších architektonicky zajímavých meziválečných domů.
