Článek
Techniku vitráže známe především z velkých oken kostelů a klášterů. Efekty, které vytvářejí barevná skla ve vitrážích gotických katedrál, když přes ně prosvítá slunce, bývají nádherné.
Vitráž se dnes stále častěji prosazuje v domácnostech, nahrazuje dokonce prosklené části nábytku. Oblíbené jsou jak secesní motivy, tak květinové a abstraktní. Rozhodneme-li se pro vitráž, přihlédneme k vzhledu a řešení našeho interiéru, s nímž by rozhodně měla ladit.
Co je vitráž
Vitráže se poprvé objevily při stavbách středověkých katedrál. Katedrály měly tak veliká okna, že je nebylo možné zasklít jedním kusem skla. Proto se používala skla spojená.
Klasická vitráž vzniká spojováním různobarevných úlomků skla za studena pomocí olověných, měděných, mosazných nebo zinkových profilů. Používá se na větší plochy.
Pevnost vitrážové výplně je srovnatelná s klasickým zasklením. Je-li třeba u dveří plocha příliš velká, používá se mezi jednotlivými díly ocelová výztuha. Vzhledem nijak neruší, protože bývá zakomponována do motivu vitráže.
Ve spojení s vitráží je často zmiňovaná technika Tiffany. Není to postup vzniku vitráže v pravém slova smyslu, i když výsledek je podobný. Poprvé s tímto způsobem výroby přišel americký designér z přelomu 19. a 20. století Louis Comfort Tiffany. Místo olověného profilu ho napadlo použít mnohem tvárnější měděný plech, který začal spojovat cínovou pájkou.
Dílo zhotovené technikou Tiffany má jemnější, tenčí spoje. Barevná skla musí být pro tuto techniku přesně zabroušená (speciální bruskou na sklo s hlavou s diamantovým prachem). Skla mohou být čirá, opálová, poloopálová nebo s různým povrchem.
Technikou Tiffany lze vytvořit i prostorové objekty, např. lampy nebo menší závěsné předměty.
Technika Tiffany bývá doplňována metodou Fusing, kterou se taví sklo a poté spéká ve speciální peci.
Cena je individuální
Vitráže vyrábějí firmy úzce specializované pouze na ně, nebo na vybavení interiéru a designová studia. Pracují na zakázku, kdy se zákazníkem prokonzultují návrh. Řada z nich se také zabývá renovacemi a opravami starších vitráží.
Podle velikosti zakázky trvá zhotovení vitráže 1 až 5 týdnů.
Cena se liší podle návrhu, rozměru, množství a typu použitých skel. Započítává se do ní také případné měření u zákazníka, umístění vitráže do izolačního dvojskla, doprava a montáž.
Velmi orientačně lze říci, že se cena počítá za 1 m2 vitrážové plochy: zhruba 3–15 000 Kč/m2, cena vitráže do olova za 1 m2 bývá o něco vyšší.
Pro výtvarné kutily
Metoda Tiffany se vyučuje ve speciálních kurzech a existují obchody, v nichž lze nakoupit pro výrobu vitráže vše potřebné. Výzdobu malých dvířek nebo zrcadla tak zvládneme sami. Nesmíme se bát pracovat s tabulovým sklem. Co nás zhruba čeká?
Nejprve si namalujeme předlohu, kterou pak podle linek rozstříháme na jednotlivé díly obrazce. Díly obkreslíme na kousky skla lihovým fixem. Vyznačené tvary nahrubo vyřízneme řezátkem. Při práci používáme silnější rukavice.
K řezání tabulového skla potřebujeme rovný podklad s pružnou podložkou, nejlépe s pryží. Jednotlivé kousky řežeme podle předem namalovaného vzoru a následně brousíme na vodou chlazené brusce.
Potřebujeme diamantovou brusku, řezáky na sklo i pro vyřezávání skla podle šablony. K odlamování skla poslouží sada speciálních kleští. Abychom jednotlivá sklíčka spojili v určitý obrazec, olepíme je samolepicí měděnou páskou a potom spájíme elektrickou pájkou.
Měděné pásky existují v různých barevných provedeních a v různých šířkách. Šířka pásky definuje tloušťku výsledného spoje (u stejné tloušťky skla). Pro běžná skla o tloušťce 3 mm se používají pásky o šířce 5,2 mm, 5,7 mm a 6,4 mm. Pásky se vyrábějí v šířkách od 3,2 mm do 12,5 mm a jsou dodávány v roli o délce 33 m. Pásky mají také tu výhodu, že překryjí drobné nerovnosti jednotlivých dílů.
