Třiaosmdesátiletý Viktor Rudiš je absolventem Vysoké školy technické v Brně. Po revoluci si založil vlastní ateliér. I přes Rudišův vysoký věk architektonická kancelář Rudiš-Rudiš v Brně stále platí za přední atelier.„Jako jeden z mála brněnských architektů nikdy nerezignoval na architekturu. Jeho celoživotní dílo je prakticky prosté jakýchkoliv kvalitativních výkyvů,“ píše se v odůvodnění poroty.

Jeho minimalistické linie a častý puristický přístup tak došly ocenění.

Panelové sídliště Lesná  je jeho nejvýznamnějším počinem

Mezi práce, které se nesmazatelně zapsaly do dějin české poválečné architektury a urbanismu, patří bezpochyby brněnské sídliště Lesná z let 1962–1966. To vzniklo ve spolupráci s Františkem Zounkem, Miroslavem Dufkem a dalšími. „Měli jsme ambice realizovat soubor unikátní jako celek, ale i v jednotlivých detailech,“ tvrdí Rudiš.

Unikátní urbanistický koncept, architektonické řešení, sepětí s přírodou i ohled na základní potřeby bydlení oceňují podle tiskové mluvčí České komory architektů Markéty Pražanové dodnes jak odborníci, tak obyvatelé Lesné.

Uvažovalo se dokonce o prohlášení tohoto panelového sídliště za kulturní památku. Dnes už je ale na ochranu sídliště pozdě, podle Rudiše jej poznamenala řada nevhodných architektonických zásahů - jiné panelové lodžie porušily charakteristické vodorovné linie. Objevily se i nástavby, které pokazily měřítko budov.

Brněnské sídliště - pohled na jeden z nových domů, jehož architektura a provedení ostře kontrastuje s klasickou panelovou výstavbou před rokem 1989. Osamoceně Lesná musela vypadat zcela jinak.

Brněnské sídliště - pohled na jeden z nových domů, jehož architektura a provedení ostře kontrastuje s klasickou panelovou výstavbou před rokem 1989. Osamoceně Lesná musela vypadat zcela jinak.

FOTO: ČTK

V případě tohoto výjimečného obytného celku s centrem vyhrazeným pouze pro pěší komunikaci bylo cílem Rudišova týmu navrhnout zahradní město, k němuž architekty
inspirovala obytná čtvrť Tapiola ve finském městě Espoo. Obyvatelé Lesné nedávno vyzvali brněnský magistrát, aby zamezil dalšímu nežádoucímu zahušťování Lesné novou výstavbou.

Pavilon Expo 70 od Rudiše reprezentoval čs. architekturu

Další, možná i významnější stavbou, je unikátní pavilon ČSSR pro Expo 70 v japonské Ósace, který proslavil československou architekturu v zahraničí. Navrhli ho Viktor Rudiš ve spolupráci s Alešem Jenčekem a Vladimírem Pallou. Zdařile se podařilo spojit moderní architekturu s moderním výtvarným uměním.

Kromě Lesné a Ósaky zpracoval desítky dalších projektů a realizoval řadu staveb, podle poroty ale k udělení ceny stačí dva výše zmíněné.

Porota ocenila i morální kredit architekta. „Za své vedoucí postavení nikdy nezaplatil loajalitou nebo příslušností k jakékoliv politické straně,“ vyjádřil se o architektovi kolega Miroslav Masák, který ocenění získal před třemi lety.

Cena, jež patří předně žijícím autorům, bude předána na jaře roku 2011. "Porota letos doporučila České komoře architektů zřídit ještě jednu cenu, která by byla propůjčována zesnulým architektům in memoriam," sdělil Jakub Potůček, jeden z členů komise.