Muzeum hlavního města Prahy pořádá výstavu, na které se můžete přenést do atmosféry meziválečného bydlení. Zaujmou náhledy do pokojů zařízených návrhy Jana Vaňka, ve kterých nechybí dobové dekorace - lampičky, obrazy, sklenice.

Vše je uspořádáno ve stylu první republiky, kdy se ke slovu dostávala rozumovost a účelnost.

Pohled do dobového interiéru. Koberec svými motivy nápadně připomíná tvorbu soudobého designéra Karima Rashida.

Pohled do dobového interiéru. Koberec svými motivy nápadně připomíná tvorbu soudobého designéra Karima Rashida.

FOTO: Muzeum hlavního města Prahy

Návrhům dominuje kvalitní leštěné dřevo, u sedacího nábytku je kladen důraz na tehdejší hit - dřevo ohýbané. Do centra pozornosti se dostává snaha o úsporu prostoru.

Pokoj bude v noci ložnicí. Budete spát na rohových pohovkách – postelích. Ve dne bude pokoj jídelnou, pracovnou i přijímacím pokojem. Jan Vaněk, výňatek z textu reklamy z roku 1929

Tvorba třebíčského rodáka Jana Vaňka, jenž stál u zrodu designu v meziválečné interiérové tvorbě, rozhodně stojí za vidění. Vaněk byl odborníkem na zařizování bytů a architekturu interiéru, kterou dokonce učil.

Zleva: společenské hala sanatoria v Dobříši (1937, vpravo: dobový nábytek: noční stolek z roku 1928, křeslo z roku 1924 a elegantní vitrína z masivního dřeva.

Zleva: společenské hala sanatoria v Dobříši (1937, vpravo: dobový nábytek: noční stolek z roku 1928, křeslo z roku 1924 a elegantní vitrína z masivního dřeva.

FOTO: koláž Novinky.cz, Muzeum hlavního města Prahy, Miloš Strnad

K jeho tvorbě se v dobovém tisku dočteme, že uvedl do pohybu sériovou výrobu typového nábytku. Byl otcem nejstarších sektorových stavebnic a univerzálního bytového zařízení.

První skladebný přistavovací nábytek podle jeho návrhu, který se mohl volně doplňovat, byl zhotoven kolem roku 1924. Jeho základ tvořil sekretář a vysoká knihovnička na nízkém podstavci. Později pak přibývaly další kousky.

Tento bytelný sektorový nábytek se stal Vaňkovým největším návrhářským přínosem, který po jeho smrti rozvíjela celá řada bytových designérů.

Rodinná nábytkářská tradice a rohové pohovky

V roce 1891 se Vaněk narodil do rodiny majitele prosperující stolařské dílny, což ovlivnilo výběr jeho budoucí profese, otec si přál, aby se jeho syn věnoval rodinnému řemeslu.

Vaněk se pustil i do vydávání periodika Bytová kultura, které je u nás dodnes považováno za jeden z nejpokrokovějších počinů v prosazování moderních směrů zejména v oblasti interiérové tvorby. První Vaňkovy kritické stati dobové prezentace nábytku byly publikovány v časopise Český interieur s odbornou přílohou Český truhlář.

K dalším Vaňkovým neopomenutelným počinům patří fakt, že převzal rodinný podnik, který reorganizoval, rozšířil a proslavil pod názvem Umělecko-průmyslové dílny (UP). Největším hitem firmy se staly nábytkové sestavy, proslulost získaly zejména rohové pohovky.

Kolorit bytové kultury dopňuje i pohled na tehdejší módu.

Kolorit bytové kultury doplňuje i pohled na tehdejší módu.

FOTO: Muzeum hlavního města Prahy

Firma byla v následujících letech největší nábytkovou firmou v Československu a nositelkou nejprogresivnějších trendů ve výrobě nábytku.

Spolupráce se slavnými architekty

Vańkovy návrhy ovlivnila i spolupráce s věhlasnými architekty, mezi kterými nechybí Jan Kotěra, Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Hoffmann, Adolf Loos nebo třeba slavný Ludwig Mies van der Rohe.

Podílel se na vybavení perel moderní architektury

Jan Vaněk a jeho závod Standard bytová společnost navrhl i vybavení Loosovy Müllerovy vily v Praze na Ořechovce. Vaněk se také podílel na výběru exotických materiálů. Nechyběl ani u vybavování vily Tugendhat.

Vaňkova designérská zručnost se stala proslulou a tak není divu, že navrhoval a zařizoval interiéry bytů takových osobností jako byl Karel Čapek, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval nebo i herec Hugo Haas.

Židle z ohýbaného dřeva jsou ikonou bydlení první republiky.

Židle z ohýbaného dřeva jsou ikonou bydlení první republiky.

FOTO: Muzeum hlavního města Prahy

Vaněk zemřel v roce 1962 a jeho inspirace krédem "Pro dobré bydlení vše", ovlivnila podobu interiérů celé jedné generace.

V expozici je veřejnosti představeno téměř osmdesát autentických ukázek nábytku z období mezi světovými válkami, které rozhodně stojí zato vidět.

Zážitek trochu kazí nepříliš povedená instalace po pravé straně v sále číslo tři, druhý sál ale nabízí mnohem živější podívanou s ucelenými náhledy do dobových interiérů a nechybí ani video, které dobře dokumentuje ducha doby. Autorem výstavy je Jindřich Chatrný.

Na výstavu se můžete vydat od až do 22. srpna do sálů číslo 3 a 4 budovy Muzea hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8 - Florenc. Otevřeno je denně (kromě pondělí) od 9 do 18 hodin.