Posledním dílem Hundertwassera, který zemřel před deseti lety, v únoru roku 2000, se stal neobvyklý dům Gruene Zitadelle, který mohou fanoušci architektury objevit v německém Magdeburku. Dominují mu velké zlaté koule na střeše, podobné jako ty na spalovně ve Vídni.

Green Citadel of Magdeburg, poslední stavba slavného architekta.

Green Citadel of Magdeburg, poslední stavba slavného architekta.

FOTO: fotobanka Profimedia

Není mnoho architektů, kteří se nebojí popustit uzdu vlastní fantazii a tvořivosti. Jedním z nich ale nesporně nekonvenční architekt Friedensreich Regentag Dunkelbunt Hundertwasser, vlastním jménem Friedrich Stowasser.

Tento talentovaný umělec a výtvarník do architektury promítl svůj osobitý výtvarný cit a nebál se porušovat nudné konvence.

Barevné kachlíky a stavbou prorůstající stromoví

Hundertwasserovy stavby hýří barvami a jsou propleteny přírodninami. Stromy a keře vyrůstají na střechách i po stěnách staveb. Jeho architektura pro něj byla součástí přírody. Hundertwasser byl velkým ekologem.

Detailní pohled na sloupoví ve Spittelau.

Detailní pohled na sloupoví ve Spittelau

FOTO: WienTourismus/MAXUM

Oblé linie a inspirace přírodními tvary dává tušit, že Hundertwasser byl inspirován vídeňskou secesí, ovlivnil ho Gaudí i Schiele. Ve Vídni nalezneme řadu jeho staveb, na které se dodnes jezdí dívat zástupy turistů.

Pryč s přímými čarami a racionalistickou architekturou

Hundertwasser tvrdil, že rovné čáry se v přírodě nevyskytují. Příznivcem strohé geometrie, která začínala v jeho době pozvolna ovládat moderní architekturu, rozhodně nebyl.

Kunst Haus Wien má působivou fasádu připomínající nepravidelnou šachovnici.

Kunst Haus Wien má působivou fasádu připomínající nepravidelnou šachovnici.

FOTO: WienTourismus/MAXUM

Dokonce vystoupil svým "Plesnivým manifestem" proti přísně geometrické racionalistické architektuře, která podle něj ubíjí tvořivost.

 

Sterilním bunkrům sociální výstavby plíseň na hladké stěny a mech do pravoúhlých rohů, aby se do domu dostal život. Friedensreich Hundertwasser

Dalším jeho manifestem na toto téma byl manifest "Pryč s Loosem", ve kterém kritizoval obdiv k Looosově geometrizovaným místnostem a jeho Raumplanu. Jeho odpor proti geometrii byl vizionářský.

Dnešní architekturou by byl Hundertwasser zklamán

Kdyby se Hundertwasser podíval na dnešní architekturu, byl by zklamán, že se staví tak málo tvarově zajímavých budov a že na navržení a realizaci jednodušší panelovité racionalizované stavby jsou v jasné převaze. Nelíbila by se mu ani sterilní barevná jednota staveb.

Lodě miloval, na lodi i zemřel

Hundertwasser miloval nezávislost, neměl rád svazování pravidly a byl rád na společnosti zcela nezávislý. Svobodu viděl i v možnosti bydlet kdekoliv si usmyslí. Roku 1968 koupil plachetnici, se kterou kotvil v oblíbených Benátkách. Složil kapitánské zkoušky a loď se záhy stala jeho domovem, později žil na této lodi i na Novém Zélandu.

Teplárna Spittelau. Re-designované stavbě dominuje vysoký teplárenský komín ozdobený velkou zlatou svítící koulí.

Teplárna Spittelau. Re-designované stavbě dominuje vysoký teplárenský komín ozdobený velkou zlatou svítící koulí.

FOTO: Kryštof Kříž

Hundertwasser chtěl být svobodným ve všech směrech, vyráběl si své oblečení a tvrdil, že člověk nepotřebuje peníze, že je možné se uživit jen tím, co najde v přírodě. Snažil se být ekologem a recyklovat odpad. Pro řadu lidí byl vzorem člověka šetrného k přírodě.

A není jediným architektem, který svou profesi nedělal pro peníze, ale pro radost. Láska k cestování po vodě se mu nakonec stala osudnou, zemřel při plavbě na zaoceánské lodi na srdeční infarkt.

Čtěte také:  Strhující příběh Toniho El Suizo, který žije jen s kufříkem osobních věcí.