První období života dítěte je na prostor asi nejméně náročné. Novorozené miminko je spokojené v postýlce či kolébce, kterou má většinou maminka vedle své postele. Toto období však trvá velmi krátce.

Prakticky už po šestinedělí vnímá svět kolem sebe a vytváří si první dojmy. K vyvolání kladných a pohodových pocitů potřebuje nejen lásku svých rodičů, ale také vhodné a harmonické okolí. V období kolem čtvrtého měsíce, kdy nastupuje zvýšená pohybová aktivita dítěte, musíme mu již přizpůsobit jeho prostor.

Pohodlná postýlka

Jakkoli jsou nábytek a ostatní zařízení důležité, zásadní je postýlka. Kvalita lůžko je nesmírně důležité od prvních dnů novorozence. Klidně můžeme vzít nabídnutou postýlku od sousedky nebo po starším sourozenci. Jen zkontrolujeme, zda je pevná a jestli příčky nejsou uvolněné. Co ale musíme mít bezpodmínečně nové vždy,  je matrace. Ty kvalitní jsou rafinovaně řešené tak, že pod hlavičkou dítěte je porézní materiál, který rychle vsákne tekutinu.

Postýlka pro nejmenší děti je přizpůsobená nejen jim, ale také mamince. Výška matrce od země by měla být nastavitelná. Nejvýš ji dáme, když přivezeme miminko z porodnice. Jak roste a stává se mobilnějším, snižujeme jej tak, aby nemohlo vylézt a přepadnout.

Výběr správné postýlky pro malé děti byste neměli zanedbat. Foto archív firem Alax nábytek, Hülsta, Ikea, Usměváčkov

Bočnice postýlky jsou také důležité. Tyčky by měly být v takovém odstupu, aby ani náhodou dítě mezi ně nemohlo prostrčit hlavičku. Doporučuje se asi sedm centimetrů. Postýlka pro nejmenší děti (zhruba do tří let věku) mívá rozměry 50x100 cm, případně 60x120 (146) cm. Větší postýlka vydrží o něco déle - zhruba do čtyř let.

Starším dětem již opatříme postel velikou 90x200 cm. Matraci a rošt podřídíme potřebám malého spáče.

Přebalovací pult

V prvních měsících života je hygiena pro miminko nezbytná. Vymezíme proto místo pro koupání, a hlavně pro přebalování. Dříve si lidé   vystačili s kuchyňským stolem, na kterém byla rozprostřena deka a plena. Vanička byla položena na dvou proti sobě postavených židlích. Tuto klasiku nahradila komoda, která má vrchní desku upravenou tak, aby zde děťátko mohlo bezpečně ležet. To znamená, že ze tří stran by měl být okraj zvýšený.

Na desku se položí speciální podložka, která je tvarovaná jako kolébka. Děťátku znesnadní překulení v nestřeženém okamžiku. Spodní část je určena pro uložení plen a nezbytné kojenecké kosmetiky. Někdy zde bývá výsuvný stojan s vaničkou.

Přebalovací stůl pro malá miminka je nezbytnost. Foto archív firem Alax nábytek, Hülsta, Ikea, Usměváčkov

Svět v přízemí

Dětský svět je u země. Děťátko nejprve jen leze a i později, když už je z něj rozkošné batole, stejně se rádo posadí a hraje si na zemi. Podlaha dětského pokoje by měla být těmto přirozeným jevům uzpůsobena. Měla by být snadno udržovatelná, tedy nejlépe vytíráním. Praktická je plovoucí laminátová podlaha, korek nebo PVC. Nejpříjemnější je ale podlaha dřevěná, protože nestudí.

Celoplošné koberce raději nevolíme. I když pravidelně vysáváme, ve smyčkách se udržuje prach. Bohatě postačí malý kusový koberec, na který se dítě posadí.

Pestré barvy

Je nesporné, že při zařizování dětského pokoje nebudeme šetřit barvami. Ale i tady postupujeme opatrně. Příliš mnoho barevných kontrastů a příliš nesourodých barev bude působit chaoticky a vzrušivě. Marně potom budeme pátrat po příčině neklidu a častého pláče našeho potomka. I dítě má své oblíbené barvy, a pokud to jeho věk dovoluje, konzultujeme je s ním.

Obecně platí, že interiér bychom měli ladit barvami neutrálními nebo jemně pastelovými. Výrazné mohou být doplňky a textil. Zkrátka vše, co snadno a s minimálními náklady lze vyměnit. Klasická barva, která bude vždy působit příjemně, je teplá žlutá nebo jemná pistáciová zelená. Těmito barvami např. vymalujeme stěny.

Spaní jako z pohádky, ocení jej zejména děvčata. Foto archív firem Alax nábytek, Hülsta, Ikea, Usměváčkov

Nábytek je vhodné volit v přírodní barvě dřeva, jen s barevnými, snadno odstranitelnými doplňky.

Kam s hračkami

Mimino dostane do výbavičky jedno chrastítko a několik kousátek. Postupem času, jak roste a přibývá návštěv babiček a kamarádek, přiměřeně přibývají kostky, plyšáci a další hračky.

Pořádek je důležitý, ale...

Nemůžeme dítě omezovat ve hře jen proto, že hračky rozhází a jejich uklizení nám zabere spoustu času. Dětský pokojík vybavíme boxy, krabicemi a zásuvkami, kam hračky rychle večer uložíme. Dítě si z nich ráno zase vybere vše, co má rádo, případně je s gustem vysype celé.

Boxy by měly být pestré, aby byly lákavé, lehké a ne příliš veliké, aby je děcko samo snadno uzvedlo, a z takového materiálu, který se jen tak nerozbije. Předpokládáme totiž, že dítě si na krabici klidně sedne, šlápne na ni nebo zakopne. Musíme tedy předejít případné nehodě.

Boxy pro ukládání věcí mohou mít v dětském pokoji netradiční podobu. Foto archív firem Alax nábytek, Hülsta, Ikea, Usměváčkov

Spousta drobností

Dětský pokojík by měl působit co nejútulněji. K tomu přispějí milé zbytečnosti, kterými jej zaplníme. Pokojík pro miminko vybavíme různými textilními závěsy a kapsáři, které neplní jen funkci dekorativní, ale i naučnou. Jsou na nich třeba tkaničky k zavazování, zvonkohra, zrcátko a jiné drobnůstky, které rozvíjejí jemnou motoriku.