Nejslabším místem domů i bytů jsou dveře, kterými zloděj nejčastěji útočí. Zloději si vybírají takové vstupní dveře, u kterých předpokládají, že je otevřou jednoduchým nářadím během několika sekund. Ty by proto měly být vybaveny tak, aby pachateli znesnadnily násilný vstup. K tomu slouží bezpečnostní zámky, kování, vložky, pojistky proti vysazení z pantů, různé přídavné zámky, závory.

Co s dveřmi?
Zárubeň (rám) se snadno roztáhne heverem. Ochrana je jednoduchá: do svislic zárubně nalijeme beton, při nové výstavbě využijeme bezpečnostních zárubní.
U samotných dveří čelíme jejich eventuálnímu vyražení zpevněním zárubně ocelovým pásem podél, vypáčení se ubráníme obitím rámu dveří z vnější strany kovovým profilem, prokopnutí zamezíme oplechováním vnitřní strany dveří.
Proti vysazení z pantů využijeme mechanických zábran a proti vyháčkování zajistíme dveře pomocí západek neotvíraného křídla - šrouby, kolíky nebo ocelovou vzpěrou.

Okno - nejsnadnější překážka

V rodinných domcích a v prvních podlažích činžovních domů využíváme stále s větší důsledností zajištění bytu proti vloupáním mříží. Okno a sklo jsou pro případného pachatele snadno překonatelným místem. A nejde jen o okna v obytných místnostech, ale i balkónová okna a dveře, o malá sklepní a garážová okénka, větrací nebo násypové otvory budov, případně i prosklená křídla vstupních dveří. Přestože pořízení kvalitních mříží nepatří mezi nejlevnější investice (např. nůžková mříž zabezpečující balkónové dveře a okno stojí zhruba 20-25 tisíc Kč), vyplatí se. Zajišťují poměrně spolehlivou ochranu našeho obydlí. Zvolíme však raději takové výrobky, které byly ověřeny státem akreditovanou zkušebnou a jsou odolné proti průniku, průrazu a nárazu.

Blesk je také predátor

Nebezpečným narušitelem rodinné pohody nemusí být vždy jen člověk, ale třeba i blesk. I když se občas objeví pochybnosti o tom, zda je míra rizika vůbec úměrná nákladům na instalaci hromosvodu a estetickým následkům takového kroku. Z hlediska výskytu bouřek je celé území ČR považováno za oblast se zvýšenou bouřkovou činností (s 20 až 30 bouřkovými dny v roce).

A platí zde předpisy, podle kterých musí mít každý obytný objekt buď hromosvod, nebo jinou ochranu před bleskem, jejíž funkčnost se pravidelně reviduje - ve lhůtách stanovených v ČSN a vždy po zásahu blesku.

Správně zabezpečené dveře

Pokrok byl ovšem zaznamenán i v této oblasti a moderní hromosvod má konstrukci i barevné zpracování sladěné s chráněným objektem tak, aby zůstal neviditelným a nehyzdil budovu.

Současná koncepce ochrany před bleskem na základě výzkumů elektromagnetického pole způsobeného výbojem blesku doporučuje nepřipojovat k hromosvodům přímo kovové nástavby, ve kterých jsou elektrické přístroje (motory, čidla) nebo ke kterým mohou být citlivá elektrická zařízení připojena (výdechy klimatizace, vzduchotechnika, digestoře, antény). Ty lze skrývat do ochranného prostoru vytvořeného jímací soustavou.

Výhody elektronického zabezpečení

V rodinném domě i v luxusnějším bytě přijde vhod elektronické zabezpečení proti vloupání, požáru a jiným nebezpečím. Výhodou je okamžitý alarm i zvýšené pohodlí, jako automatické či dálkové ovládání světel, zámků dveří, topení, garážových vrat atd.

Mozkem každého zabezpečovacího systému je ústředna. Ta vyhodnocuje signály ze snímačů a ovládacích zařízení a v souladu s naprogramováním rozhoduje o vyhlášení poplachu.

O indikaci otevření dveří se postará magnetický detektor. Ten upozorní, že došlo k otevření dveří, a ústředna většinou čeká na odjištění systému. Pokud k němu nedojde během nastavené doby, je vyhlášen poplach narušení objektu. Moderní systémy se zpravidla odjišťují buď pomocí klávesnice zadáním několikamístného vstupního kódu, nebo stiskem tlačítka rádiového ovladače. Možnost zadání kódu bývá omezena několika málo pokusy, než dojde k vyhlášení poplachu. U ovládacích klíčenek bývá použit takzvaný plovoucí přenosový kód, který zcela znemožňuje jeho zkopírování.

Podobným způsobem jako vstupní dveře můžeme zajistit všechny vstupy do objektu, tedy i okna. Zajímavé jsou akustické detektory, umístěné v místnosti, které přesně detekují rozbití skla, a jsou přitom zcela imunní vůči jiným podobným zvukům. Magnetické detektory a detektory rozbití skla zabezpečují základní plášťovou ochranu objektu.

Zásady zabezpečení bytu jsou poměrně jednoduché:
prevence začíná u řádně zamčených vstupních dveří
okamžitým krokem po nastěhování do nového bytu je výměna zámku. Důležité je i to, aby společné prostory v domě (chodby, schodiště, sklepy, apod.) byly dobře osvětlené a klíče od nich měli pouze uživatelé bytů
kriminalisté doporučují drobné lsti proti zlodějům - na zvonku, schránce a dveřích máme uvádět příjmení raději v množném čísle a bez titulů. Když u nás někdo zazvoní, vždy se přesvědčíme, kdo je za dveřmi - použijeme panoramatické kukátko
s cizím a nezvaným člověkem hovoříme zásadně přes zavřené dveře (tuto zásadu by měli aplikovat zejména starší lidé a děti)

Pro kvalitní ochranu vnitřních prostor před narušiteli se používají především infrapasivní snímače. Ty jsou schopny na základě analýzy teplot v místnosti spolehlivě detekovat pohyb člověka v prostoru.

Standardem u elektronických zabezpečovacích systémů je také ochrana objektů před nebezpečím požáru nebo výbuchu. Nejpoužívanější hlásiče jsou ionizační, které velice rychle a spolehlivě detekují zvýšený výskyt kouře v místnosti a vynikají také příznivou cenou. Standardně mají v sobě zabudovanou sirénku, která dokáže v nebezpečí zalarmovat obyvatele.

Jestliže se k topení nebo vaření používá plyn, mělo by být podle odborníků dnes už samozřejmostí i použití detektoru úniku plynu.

Zámků od dvěří je nepřeberné množství.

Nejmodernější typy umožňují detekci všech druhů výbušných plynů. Při zvýšení koncentrace plynu nad nastavenou mez aktivují zabezpečovací systém. Lokálně spustí sirénku a umožní automatické uzavření přívodu plynu v případě nebezpečí.

Aby se informace o poplachu dostala okamžitě i k majiteli bytu, používají se komunikátory využívající buď pevné telefonní linky, nebo sítě mobilních operátorů. Je-li k dispozici pevná linka, lze využít automatické telefonní volače. Ty jsou připojeny k telefonní zásuvce a k telefonu. V případě poplachu si automaticky uvolní telefonní linku a začnou vytáčet uživatelem nastavená telefonní čísla na pevnou linku, mobil nebo tzv.pager (přístroj umožňující v dosahu sítě přijímat i delší zprávy) a přehrávat na ně hlasovou zprávu, kterou si uživatel sám nahrál do paměti.

Klasické, nebo bezdrátové systémy?

Klasické prvky jsou navzájem propojeny kabely, kterými se přenáší napájecí napětí a veškeré informace. Bezdrátové systémy mezi sebou komunikují rádiově a snímače jsou napájeny z baterií. Spolehlivost a bezpečnost obou variant závisí na typu výrobku. Poslední modely bez-drátových systémů splňují přísné evropské normy a jsou na takové kvalitativní úrovni, že za sebou nechávají i řadu klasických systémů (ty jsou ovšem finančně dostupnější).