Hala, která zažila i poválečný odsun Němců, má být srdcem muzea, autoři myšlenky to označili za klíčové. „Všechny detaily, všechny povrchy, všechny stopy času budou hrát v budoucím muzeu nezastupitelnou roli,“ uvedl kurátor expozice, dokumentarista Pavel Štingl.

„Památníkem na nádraží v Bubnech, odkud odjížděly transporty do neznáma, by ČR vyjádřila úctu židovským občanům Čech a Moravy, obětem nacistické perzekuce. Věřím, že takový projekt získá širokou podporu,“ napsal ředitel pražského židovského muzea Leo Pavlát. Nápad přivítal i vlastník jinak příliš nevyužitého nádraží, jehož někdejší význam přebraly jiné stanice.

„České dráhy tuto myšlenku podporují. Aktuálně jednáme s iniciátory projektu o dlouhodobém pronájmu za podmínky, že bude zachován drážní provoz,“ sdělil Právu mluvčí drah Radek Joklík. Organizátorům železniční provoz nijak nevadí.

Správné místo pro památník

Bývalý předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek Právu řekl, že památník šoa, holokaustu, měl v Česku stát už dávno.

„Nádraží Bubny je to správné místo. Cením si toho, že památník prosazuje iniciativa zdola, mimo struktury Prahy a židovských organizací,“ řekl Právu Jelínek. Součástí výstavy je pouták na monument, jehož autorem je sochař Aleš Veselý. Informace Práva říkají, že na místě už měl stát model, nejprve je nutné ale dokončit jednání s majitelem nemovitosti i pozemků.

Židé, kteří byli z Bubnů transportováni od roku 1941 do Terezína a koncentračních táborů, se shromažďovali na tzv. radiotrhu, prostoru u dnešního Parkhotelu. Transporty zde připomíná jen pamětní deska a i to by se mělo změnit.

Uvádí se, že halou bubenského nádraží prošlo za holokaustu 50 tisíc pražských Židů. Drtivá většina se nevrátila. Po odsunu Němců multietnické město přišlo o svůj ráz.