Jestliže ještě loni byly banky vůči dlužníkům shovívavé a snažily se jim pomocí restrukturalizace dluhu usnadnit splácení hypotečních úvěrů, letos už jim trpělivost došla a nutí dlužníky k prodeji nemovitostí.

Na trh míří velký balík z Raiffesenbank, jež připravila seznam nemovitostí, které si mohou zájemci o bydlení koupit. „Dříve šlo do dražeb pár nemovitostí, teď jde o mnoho desítek bytů a domů,“ říká Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank.

Rovněž Hypoteční banka se podle slov ředitele Jana Sadila rozhodla sáhnout k prodejům nesplácených nemovitostí. „Aktuálně připravujeme tři dražby s externí firmou. Přistupujeme k tomu po mnoha letech. Nesplácených hypoték přibývá, musíme to řešit,“ vysvětluje Sadil.

Dobrovolné dražby

Raiffeisenka se podle Hanuše Němečka, obchodního ředitele REMAXU, rozhodla v první fázi pro jemnější formu tzv. dobrovolných dražeb, které probíhají na návrh vlastníka věci nebo osoby oprávněné (např. likvidátora či správce konkurzní podstaty).

Podle zákona 26/2000 Sb. je dražba veřejné jednání za účelem přechodu vlastnického práva k předmětu dražby z dosavadního vlastníka na vydražitele. Dražit lze nemovitosti, věci movité i majetková práva (např. pohledávky) s výjimkami uvedenými v zákoně.

Dražbu může organizovat a provádět pouze koncesovaný dražebník, který nese plnou zodpovědnost za její zákonný průběh a pro případ vzniku škody je povinně pojištěn. Seznam dražebníků lze nalézt na www.centralni-adresa.cz.

Konání dražby dražebník vyhlásí dražební vyhláškou, v níž musí uvést všechny předepsané informace o nemovitosti: odhadní cenu, výši nejnižšího podání (vyvolávací cenu), dražební jistotu, výši minimálního příhozu a mj. i dva termíny prohlídky dražené nemovitosti.

Dražební vyhláška musí být zveřejněna způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým, tj. v případě dražby nemovitosti na veřejné desce příslušného městského nebo místního úřadu a nejméně 30 dnů před zahájením dražby rovněž na internetové centrální adrese.

Dražit může každý

Vyvolávací cena, za niž bude nemovitost nabídnuta, je u dobrovolné dražby v zásadě věcí vlastníka nemovitosti – bez ohledu na výši odhadní ceny. Správné stanovení výše nejnižšího podání má však rozhodující vliv na zájem o dražbu a úspěšné vydražení nemovitosti.

Dražební jednání je veřejné, tzn. že smí dražit každý, kdo splní předepsané zákonné podmínky. Účastníka dražby může zastupovat zástupce na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem. Podmínkou účasti na dražbě je složení dražební jistoty, která činí nejvýše 30 % z nejnižšího podání a slouží jako zajištění budoucích závazků účastníků dražby.

Dražební jednání řídí licitátor. Ten dražbu zahájí tzv. vyvoláním, dále vyzve účastníky k podání (licitaci) a nakonec uděluje příklep. Při rovnosti více nabídek rozhoduje los. Účastník dražby, jemuž byl udělen příklep, se stal vydražitelem.

Vydražitel je povinen uhradit dražebníkovi cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě; je-li to částka nižší než 200 000 Kč ihned po skončení dražby, částku do 500 000 Kč do 10 dnů a částku vyšší než 500 000 Kč do tří měsíců od skončení dražby. Složená dražební jistota se pochopitelně z vydražené ceny odečte. Provedením úhrady přechází na vydražitele vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

Nezaplatí-li vydražitel ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením, dojde k tzv. zmaření dražby. Nejenže tak na něj nepřejde vlastnictví k předmětu dražby, ale navíc je povinen uhradit náklady zmařené dražby, opakované dražby, případně další vzniklou škodu.

Nedobrovolné dražby

Přísnější pravidla než u dobrovolných dražeb platí pro dražby nedobrovolné, které se provádějí na návrh zástavního věřitele, a to i proti vůli vlastníka předmětu dražby.

Na rozdíl od dobrovolných dražeb jsou z účasti na nich vyloučeni dlužník a jeho manžel ani nikdo nesmí dražit za ně.

Rovněž cena za dražbu je vyšší. Jestliže u dobrovolných dražeb činí odměna dražebníkovi 3–7 procent z vydražené částky, u nedobrovolných dražeb zákon určuje, že sjednaná výše odměny dražebníka bez daně z přidané hodnoty nesmí překročit 10 procent z ceny dosažené vydražením; nejméně však činí 1000 Kč a nejvýše 1 000 000 Kč zvýšených o jedno procento z ceny přesahující 10 000 000 Kč.

Pro dražitele tak nedobrovolné dražby představují slušný byznys. Letos na podzim se má kupříkladu uskutečnit patrně největší nedobrovolná dražba nemovitostí v Česku. Jejím předmětem jsou pozemky a výrobní hala pražské společnosti Cambados, která má problémy se splácením úvěru.

„Nejnižší podání činí něco pod 300 miliónů korun. Po dlouhé době je to největší nedobrovolná dražba takového objemu,“ potvrdil Miroslav Hájek, generální ředitel dražební společnosti Naxos, která se dražbu chystá organizovat nejpozději v říjnu.

Přitom počet nedobrovolných dražeb nezadržitelně roste. Zatímco za celý loňský rok se jich uskutečnilo 396, v současnosti jich je na webu centralniadresa.cz evidováno již 533, tedy zhruba čtvrtina všech uskutečněných dražeb. Loni byl jejich podíl z celkových dvou tisíc tří set dražeb pouze šestinový.