Jestliže v roce 2007, který je považován za vrchol hypotečního boomu, byly poskytnuty úvěry na bydlení ve výši 140 miliard korun, pak loni už to bylo „jen“ 120 miliard, a v letošním roce celkový objem hypoték podle odhadu odborníků nepřekročí 80 miliard korun.

Pokles úvěrů na bydlení je přirozeným důsledkem hospodářské a především finanční krize. Ta na jedné straně přiměla banky k větší obezřetnosti a ke zpřísnění podmínek pro půjčování peněz na dlouhodobé úvěry pro bydlení, současně však zchladila i ochotu potenciálních zájemců o úvěr zadlužit se.

Lidé se obecně chovají v dobách nejistoty opatrněji: pokud to jde, redukují své dluhy, omezují spotřebu, spoří a snaží se vytvářet finanční rezervy na horší časy. Podle Libora Ostatka, ředitele společnosti Golem Finance, to však neznamená, že se trh hypoték zastaví, ale pouze se přibrzdí a dříve nebo později dojde k oživení.

Zájem o koupi bydlení trvá

Objektivní podmínky pro rozvoj trhu s bydlením jsou u nás dlouhodobě příznivé. Jak uvedl na nedávném semináři Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, je v České republice v průměru na 1 000 obyvatel zhruba 420 bytů (průměr vyspělé Evropy je 430). Na čem jsme však ve srovnání s vyspělou Evropou hůře, je kvalita bydlení – byty jsou menší. Jestliže v západní Evropě připadá na obyvatele v průměru 36 m2 obytné plochy, v České republice je to pouhých 26, v Praze pak 30 m2.

Problémem je i stáří bytového fondu. Plných 25 % bytového fondu v Česku bylo postaveno před rokem 1945, v Praze dokonce 45 %. Pětašedesát procent bytového fondu se datuje z let 1946 až 1990, a netřeba zdůrazňovat, že převážnou část z toho tvoří panelové domy. Pouhých devět procent bytů a domů bylo postaveno po roce 1990. Z celostátního průměru se opět vymyká Praha, kde podíl nové výstavby dosahuje pětadvaceti procent.

Byty pro generaci Husákových dětí

Značnou část nových bytů obsadili po roce 2000 příslušníci početně silné generace tzv. Husákových dětí, kteří se zaměřili především na menší, takzvané startovací byty. Jejich cestu za osamostatněním potvrzují i demografické údaje o poklesu velikosti českých domácností. Zatímco v roce 1980 čítala průměrná domácnost 2,7 obyvatele, v roce 2008 už to bylo jen 2,3 obyvatele.

Tito mladí lidé mezitím založili rodiny a nyní míří do kategorie tzv. opakujících se klientů se zájmem o větší byty, většinou 3+1. Podle Novákových slov uvažuje v současnosti 9 % domácností u nás o koupi nového bytu či rodinného domu, což převedeno do čísel představuje potenciál téměř 98 000 hypoték.

Klíč k řešení drží banky

Otázkou zůstává, jak se banky s tímto zájmem vypořádají. Některé z nich už nyní přicházejí s akčními nabídkami na oživení trhu. Už zmíněná Česká spořitelna například nabízí jednoprocentní úrokové zvýhodnění na polovinu hypotéky pro občany. Raiffeisenbank snížila minimální úrokovou sazbu a oznámila, že chce ještě více zvýhodňovat své stávající klienty. Lepší podmínky na podzim nabídly i GE Money Bank, UniCredit Bank nebo Wüstenrot hypoteční banka.

Výhodnější procenta nad 2 milióny

V Československé obchodní bance lze do 6. listopadu získat hypotéku s úrokovou sazbou od 5,29 procenta (průměrná úroková sazba je v současnosti 5,67 %), podmínkou je však hypoteční úvěr nad dva milióny korun při započtení maximálně 70 % zástavní hodnoty nemovitosti a fixace splátek na pět let.

Společnost Hyposervis zase zavedla pojištění proti neschopnosti splácet hypotéku v případě ztráty zaměstnání. Přijde-li klient v následujících třech letech o práci, hypoteční splátky bude plně hradit pojišťovna, a to po dobu až osmnácti měsíců. Pro klienta pojištění nebude žádnou zátěží, platit je budou developeři. Pojištění nazvané Sichrjob lze využít u několika vybraných projektů nových bytů v hlavním městě a jeho okolí.

Zvýhodněné nabídky bank mohou mít podle odborníků u části klientů úspěch, ale silnější oživení trhu jako takového zřejmě nepřinesou. To přijde až s celkovým oživením ekonomiky, které i podle optimistických předpovědí nelze očekávat dříve než ve druhé polovině příštího roku.