Článek
Podle těchto údajů bylo nejvíce násilných trestných činů spácháno na území Prahy 1 a 2, na Novém Městě a Vinohradech. Nejméně se pak loupilo nebo ubližovalo na zdraví na okrajích Prahy.
.: Počet spáchaných trestných činů evidovaných v policejních obvodechfoto: Právo
Kritická situace panovala v roce 2008 také v části Letné nebo na Žižkově a v Košířích. Jen o něco lepší situace byla ve vyhlášených lokalitách, jako jsou Libeň, Vysočany, Karlín a Kobylisy.
Překvapivě stejné riziko, že se stanou obětí násilí, hrozí lidem i v místech Pražany vnímaných jako záruka solidnosti, jako například v Břevnově nebo Dejvicích.
Podle bývalého elitního kriminalisty Jaromíra Kubece centrum metropole doplácí hlavně na turistický ruch a také na to, že zde sídlí řada firem, jejichž majitelé se často dostávají do hledáčku vyděračských gangů nebo jsou terčem najatých vrahů. Před čtyřmi lety se tak na pěší zóně v Praze 1 pokusili zavraždit izraelského mafiána ručním granátem. Zraněním to tehdy odneslo dvacet Pražanů a turistů.
„U loupeží stojí za povšimnutí, že kromě centra Prahy se tento nebezpečný jev objevuje i v okrajové lokalitě Kyjí. Časté loupeže v Košířích a části Smíchova mají na svědomí zde žijící nepřizpůsobivé komunity,“ dodal Kubec. Hrozivá situace v oblasti Lhotky je podle něj způsobena převážně tím, že jde o sídliště.
„Je ale zajímavé, že v této oblasti je silná koncentrace bytů policistů, je tu policejní akademie a stejně se tady přepadává víc, než třeba v sousedním obrovském sídlišti Jižní Město,“ dodal Kubec.
Policie nesděluje údaje o odhalených trestných činech
Objasněnost trestných činů klesla o pár procent v celé Praze. Zjistit, kde jsou kriminalisté v boji s násilníky nejúspěšnější a kde naopak ne, je ale nemožné.
Vedení pražské policie takové údaje, ačkoli je má k dispozici, nesdělilo. „Vámi požadované údaje by byly zavádějící. Čísla sama o sobě nic neříkají,“ řekla mluvčí pražské policie Eva Miklíková.
"U násilné kriminality se jedná o příležitostné činy, které se odehrávají na opuštěných místech," sdělila mluvčí policie Eva Miklíková.
Podle ní by navíc údaje o místech, kde se policii z nějakého důvodu daří, jen prospěly zločincům, kteří by se jen přesunuli o kus dál. Z dostupných statistik vyplývá, že je menší riziko přepadení, zmlácení, únosu, vraždy nebo znásilnění v pásu Prahy táhnoucím se od Ďáblic přes Čakovice do Uhříněvsi. A úplně nejlépe jsou z tohoto pohledu lidé z části Holešovic, Ruzyně, Zličína a Radotína.
Policie odmítla i lokalizovat nebezpečná místa
„U mravnostní či násilné kriminality se jedná o příležitostné trestné činy, které se odehrávají převážně stranou od lidí, na opuštěných místech, v parcích a průchodech,“ řekla Miklíková. Odmítla však ještě více tato místa lokalizovat. Podle Kubece má ale veřejnost vědět o nebezpečných místech, kde je výskyt trestné činnosti trvale zvýšený.
„Policie je placená občany, a ti mají právo vědět, kde, kdy a jaké jim hrozí nebezpečí. Zatajováním se jen zvyšuje nebezpečí fám,“ dodal Kubec.
Kubec proto radí lidem, aby využili možnosti, kterou jim dává zákon o svobodném přístupu k informacím, a požadovali na vedení pražské policie, aby jim tyto údaje sdělilo. Městská policie tato fakta zveřejňuje.